Vláda přišla s pomocí pro poškozené amnestií. Co navrhuje?

Důsledkem amnestijního zastavení dlouhotrvajících trestních stíhání je to, že poškození se musí domáhat náhrady škody způsobené trestným činem nikoliv v trestním, ale v civilním řízení. Soudu přitom musí na rozdíl od trestního řízení hradit poplatek.

Poškození, kteří řádně uplatnili nárok na náhradu škody v později zastaveném trestním řízení, by podle předkládaného návrhu v následném civilním řízení neměli povinnost soudní poplatek hradit. Ministerstvo spravedlnosti v důvodové zprávě k návrhu uvedlo, že amnestijní rozhodnutí prezidenta má pro tyto poškozené "velmi negativní důsledky".

"Tito poškození musejí vynakládat nemalé prostředky na zaplacení soudního poplatku, přestože v případě, kdy by prezident svého práva nevyužil, mohli by získat pravomocné a vykonatelné rozhodnutí, aniž by byli povinni hradit soudní poplatky," upozornil úřad.

Nové pravidlo by se vztahovalo nejen na aktuální novoroční amnestii exprezidenta Václava Klause, ale i na případné každé budoucí rozhodnutí hlavy státu, které by zastavovalo trestní stíhání.

"Přijetí navrhované změny zákona o soudních poplatcích je naléhavým veřejným zájmem. Proto žádáme o maximální možné urychlení legislativního procesu," prohlásil již dříve ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS). Návrh by měl být podle něj schválen co nejdříve s ohledem na to, že důsledky amnestijního rozhodnutí již nastaly a trvají.

Podle zprávy bylo k poslednímu únorovému dni amnestováno celkem 50.184 osob, z toho 13.154 lidí odsouzených k nepodmíněným trestům a 28.310 k podmíněným trestům odnětí svobody. „Číslo amnestovaných nepodmíněných trestů se do budoucna již zásadním způsobem zvyšovat nebude, to však neplatí u podmíněných trestů, neboť tam je agenda amnestie stále v běhu a lze očekávat nárůsty," stojí ve zprávě.

Amnestie prominula také alternativní tresty domácího vězení a obecně prospěšných prací. V této kategorii bylo do konce února amnestováno 3378 lidí, z toho 176 domácích vězňů. Podle odhadů Probační a mediační služby se amnestie dotkne dalších 8825 odsouzených k alternativním trestům.

V českých věznicích zůstalo po amnestii 16.121 vězňů, propuštěno bylo celkem 6442 odsouzených. Nejvíce amnestovaných vězňů si za mřížemi odpykávalo trest za krádež (37 procent), maření výkonu úředního rozhodnutí (22 procent) a zanedbání povinné výživy (21 procent). Následuje podvod (čtyři procenta) a ohrožení pod vlivem návykové látky (tři procenta), píše denik.cz.