Tyátr ČSSD u Ústavního soudu: Primitivnost laciných hospod

Podle Steigerwalda byl skutečným cílem řečníků z levicové opozice "tyátr u Ústavního soudu", který politické cíle spojoval podobně jako v roce 1949 s nejnižší úrovní českého voličstva. "S pudy, se závistí, s primitivním hněvem laciných hospod. To všechno se halí do 'našeho lidu' a 'našich nepřátel'," podotkl komentátor.

Projevy u Ústavního soudu se tak podle něj podobaly polickým výkladům ve Sněmovně. "Jednomu jde o kariéru na vlně populismu, jinému o přiblížení k poválečné době komunistického étosu a třetímu jen o politickou mstu za domnělé křivdy na straně VV," vyslovil svůj názor na pohnutky poslanců ČSSD, poslanců KSČM a senátorů z iniciativy Věcí veřejných, kteří navrhli zrušení zákona. Opozice ale podle Steigerwalda nemá odvahu na to, aby jasně řekla, že zabavení církevního majetku v 50. letech bylo správné a s nápravou nesouhlasí.

Podle Leschtiny se v parlamentního řečníka proměnil u Ústavního soudu třeba zástupce poslanců ČSSD Lubomír Zaorálek, když hřímal, že lidé, kteří mají při vyrovnání s církvemi získat obrovské majetky, nejsou titíž jako ti, kteří o ně přišli. "Což nelze popřít. Mnozí z kněží a řeholníků vyhnaných z vyvlastněných kostelů a klášterů skončili v uranových dolech. A řada z nich zahynula následkem nelidské dřiny či ozáření," poznamenal komentátor Hospodářských novin.

Včerejší jednání trvalo s přestávkami téměř šest hodin. Více než hodinu si vyžádalo jen čtení zprávy o dosavadním průběhu řízení. Pak dostali prostor k vyjádření zástupci tří skupin kritiků církevních restitucí. Zrušení normy totiž počátkem letošního roku postupně navrhli senátoři z iniciativy Věcí veřejných a po nich ještě poslanci ČSSD a poslanci KSČM, kteří tak mají status vedlejších účastníků řízení. 

„Církve si v tomto případě berou od státu něco, co není v souladu s právem ani s obecnými principy spravedlnosti. Mrzí mě, že Ústavní soud nedal větší prostor tomu, abychom se o těchto věcech bavili," uvedl například včera u soudu Zaorálek. 

Církve podle schváleného zákona, který platí od 1. ledna 2013, od státu dostanou nemovitý majetek v hodnotě zhruba 75 miliard korun, informuje server ihned.cz. Během 30 let jim stát vyplatí také celkem 59 miliard korun navýšených o inflaci jako finanční kompenzaci. Zároveň stát postupně přestane hradit platy duchovních ve výši zhruba půldruhé miliardy korun ročně. Církve mají jeden rok na to, aby se o majetek přihlásily.

Církevní restituce podle vlády chtějí napravit křivdy z komunismu, veřejnost tomuto rozhodnutí není nakloněna. Obce se však těší na odblokování dosud zablokovaných pozemků, které jim brání v rozvoji.

Podle pozemkového úřadu by stát mohl církvím vrátit až 30 tisíc hektarů zemědělské půdy. Lesy ČR blokují pro restituce asi 142 tisíc hektarů lesních pozemků, což je asi 11 procent lesů, na kterých hospodaří. Dále by se církvím mohlo vrátit takřka 900 budov a staveb, z nichž více než 300 představují zemědělské objekty.

Restituce se vztahují také asi na 120 bytových domů, tři kláštery, stejný počet zámků a několik set rybníků.