Senátoři jdou opět po Nečasovi. Souvisí kauza Nagyová s amnestií?

"Stále se domníváme, že předseda vlády znemožnil posouzení dopadů amnestie ... tím, že nenechal projednat ve vládě tento návrh," řekl novinářům Štěch. Podle něj Nečas překročil svou pravomoc a rezignoval na úlohu ústavní pojistky. 

V souvislosti s nedávným zadržením lidí z premiérova okolí Štěch řekl, že na Úřadu vlády "probíhaly nestandardní postupy jednání". Policie by tak při prošetřování mohla poodhalit způsob přípravy amnestie a třeba i to, kdo amnestii mohl ovlivnit a případně z ní mít prospěch. 

Žalobci z Prahy 1 o odložení Štěchova a Antlova podání rozhodli kvůli tomu, že "zákon striktně neukládá, aby předseda vlády projednával záležitosti tohoto obsahu s vládou".

Na svobodu se v lednu rozhodnutím prezidenta dostalo 6 451 vězňů, 297 z nich už je zpět za mřížemi a jen za první čtvrtletí letošního roku začali policisté stíhat 863 lidí. To znamená, že zhruba každý dvaadvacátý amnestovaný vězeň už je opět ve vězení a každý osmý je stíhaný za některý z trestných činů.

Jen za prvních deset dnů amnestie stihli ti, kterých se rozhodnutí prezidenta týkalo, spáchat 80 trestných činů a 57 přestupků.

Nejvíce napilno měli kriminalisté v metropoli. Za první čtvrtletí evidovali 274 skutků. "V Praze je dlouhodobě páchána zhruba čtvrtina kriminality celé České republiky. Podíl trestných činů amnestovaných tedy z tohoto poměru výrazně nevybočuje. Trestná činnost se nejlépe páchá ve velkých městských aglomeracích," řekl iDNES.cz ředitel pražské policie Martin Vondrášek.

Podle něj od ledna vzrostly zejména kapesní krádeže, ukradení věcí a součástek z aut nebo vloupání do domů a bytů. V metropoli ale kriminalisté řešili dosud nejzávažnější událost, jež je spojována s lednovým rozhodnutím prezidenta. Jednalo se o únorovou vraždu bezdomovce na Kavčích horách. Policisté tehdy zadrželi třiatřicetiletého pachatele.

Mezi trestné činy amnestovaných patří i těžké ublížení na zdraví.