V současné době se podle ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS) nepřipravuje amnestie ke konci mandátu prezidenta Miloše Zemana. Řekl to dnes v pořadu České televize Otázky Václava Moravce. V polovině prosince uvedl i sám prezident, že amnestii do konce svého mandátu nevyhlásí. K vyhlášení amnestie na rozdíl od prezidentské milosti by potřeboval spolupodepsání premiérem.
Minulé prezidentské amnestie sklidily i kritiku. "Amnestie se dávají jednou za dlouhý čas a musíme si uvědomit, že ti prezidenti s tím nemají praktickou zkušenosti a dokonce ani aparáty ne," řekl Blažek k předchozím, které vyhlásili prezidenti Václav Havel a Václav Klaus.
Havlova je podle něj kritizovaná za to, že věznice opustili i pachatelé násilných trestných činů. Klaus chtěl podle Blažka tomuto zabránit, kritizovaný je ale za to, že zastavil příliš dlouhá stíhání. "Aniž by si možná uvědomil, na koho všeho se to bude vztahovat," dodal ministr.
Milostí, o kterých prezident rozhoduje sám, udělil Zeman 27. Jeho předchůdce Klaus omilostnil řádově stovky, Havel více než tisíc. Zeman při nástupu do funkce stanovil, že milosti bude udílet jen u závažných zdravotních a humanitárních důvodů. Negativní ohlas proto v minulosti vzbudila jeho milost pro bývalého šéfa Lesní správy Lány Miloše Baláka, ale také pro doživotně odsouzeného dvojnásobného vraha Jiřího Kajínka.
Blažek ale nepodporuje návrhy na nutnost kontrasignace i pro prezidentské milosti. Podle něj by se souhlas premiéra mohl v takovou chvíli stát nástrojem politického obchodu. Proti změně by byla i bývalá ministryně spravedlnosti Helena Válková (za ANO). Pro by naopak byl místopředseda Vrchního soudu v Praze Robert Fremr. "Umožnil bych justici, aby ona sama mohla napravovat tvrdost zákona," uvedl.
Zatím poslední amnestii vyhlásil Zemanův předchůdce Václav Klaus, a to v roce 2013 ke 20. výročí vzniku ČR. Z věznic tehdy odešlo přes 6400 odsouzených.
Amnestie byla na českém území od roku 1990 vyhlášena pětkrát. Nejmasovější udělil k 1. lednu 1990 první polistopadový prezident Václav Havel. Další amnestii, která se týkala pouze abolice ve věcech nedovoleného ozbrojování, vyhlásil v únoru stejného roku. Další následovaly v letech 1993 a 1998.
Související
Zeman popřál Orbánovi úspěch, protože brání evropské hodnoty
Macinkovy zprávy Hradu nejsou normální, prezident může odmítnout jmenovat ministra, zastal se Zeman Pavla
Miloš Zeman , Pavel Blažek , amnestie
Aktuálně se děje
před 51 minutami
Putin by mohl války na Ukrajině litovat, měl říct Si Ťin-pching Trumpovi
před 1 hodinou
Sedmnáctá epidemie eboly vyvolává v Africe paniku. Neexistující očkování situaci dramaticky zhoršuje
před 2 hodinami
Ebola se šíří rychleji, než jsme odhadovali, přiznává WHO. O většině nakažených ještě lékaři neví
před 3 hodinami
V Praze se srazil autobus s tramvají. Aktivován traumaplán, záchranka povolala velkokapacitní vůz Fenix
před 3 hodinami
Spojené státy prodlouží dočasné pozastavení sankcí na export ruské ropy
před 4 hodinami
V Británii se ve velkém začíná mluvit o návratu do EU
před 5 hodinami
Trump odložil plánovaný vojenský úder na Írán
před 6 hodinami
Prodávají své děti, aby přežili. Afghánistán se potácí na hraně hladomoru
před 7 hodinami
Počasí bude o víkendu letní. Teploty začnou atakovat tropickou třicítku
Aktualizováno včera
MS v hokeji: Česko porazilo Švédsko 4:3
včera
Musk prohrál soud proti OpenAI. Porota žalobu smetla ze stolu
včera
Rusko a Bělorusko uspořádaly vojenské cvičení zaměřené na nasazení jaderných zbraní
včera
Trumpova administrativa zřídila téměř dvoumiliardový fond. Peníze půjdou jeho spojencům
včera
Co je ebola a proč je tak těžké epidemii zastavit?
včera
Ebolou a hantavirem to neskončí. Infekční onemocnění jsou stále častější a ničivější, varují odborníci
včera
Ostře sledované Světové zdravotnické shromáždění začalo. Chce se stát historickým momentem pro lidstvo
včera
Vláda na pozici náčelníka Generálního štábu navrhne Miroslava Hlaváče
včera
Svět mobilizuje síly ve snaze potlačit nové ohnisko eboly
včera
Kallasová, Merkelová, Seagal nebo Depardieu? Evropa hledá vyjednavače pro Rusko
včera
FP: Zprávy o hrozícím pádu Putina může vypouštět sám Kreml. Ve hře jsou tvrdší represe a čistky
Z Moskvy se s železnou pravidelností vynořují zprávy, které mají naznačovat, že ruský prezident Vladimir Putin začíná čelit vážným politickým hrozbám. Spekulace o trhlinách v režimu obvykle přiživují události, jako je zatčení loajálního funkcionáře, náhlé zmizení vysoce postaveného úředníka nebo zvěsti o rostoucí nespokojenosti moskevské elity. Pro vnější pozorovatele tyto střípky často vypadají jako první neklamné známky oslabení celého systému. Podle webu Foreign Policy ale vše může být úplně jinak a některé informace může vypouštět sám Kreml.
Zdroj: Libor Novák