Trumpova celní strategie brzy narazí, varují experti

Jeden z lidí blízkých Trumpovi pro CNN poznamenal, že je prezident sice na Putina naštvaný, ale zároveň si je vědom konkurenčních priorit. Trump čelí jedinečnému dilematu: hrozí sankcemi na ruskou energetiku, která financuje Putinovu válečnou mašinérii, ale zároveň se snaží získat převahu v obchodních rozhovorech s Indií a udržet křehké obchodní příměří s Čínou. Tato situace vyvolala intenzivní diskuse v Bílém domě o možnostech, které by Trump mohl spustit.

Trump pohrozil rozsáhlými sekundárními sankcemi na ruskou energetiku, které by zasáhly především Indii a Čínu, dva největší odběratele ruské ropy. Zvažovány jsou ale i cílenější sankce, například na konkrétní plavidla, která se podílejí na obcházení stávajícího sankčního režimu. Tyto lodě jsou ve vládě nazývány „stínovou flotilou“. Sekundární sankce na Indii byly také v diskuzi.

Trump se cítí silný v kramflecích, aby sekundární sankce zavedl. Jeho předchůdce je nikdy nezavedl kvůli obavám z vysoké inflace a nárůstu cen benzínu. To ale v současné chvíli Trumpa netrápí. Klesající globální poptávka a zvyšující se těžba ropy Organizací zemí vyvážejících ropu (OPEC) a jejími spojenci zmírnily obavy z prudkého nárůstu cen energií, který trápil Bidenovu administrativu. To vytváří pro Trumpa jistou páku, protože je zklamaný Putinovou neochotou jednat.

Podle poradců sehrály tyto faktory významnou roli v nedávném krachu dlouhodobých a intenzivních obchodních jednání mezi USA a Indií. Trump sice otevřeně kritizuje nákupy ruských energií, ale podle úředníků se spor s pátou největší ekonomikou světa týká hlavně samotných obchodních jednání. „Zaseknutí s Indií je v tom, že cla jsou příliš vysoká,“ řekl Trump. Jeho poradce Peter Navarro dokonce Indii nazval „Mahárádžou cel“.

Když se blížil termín 1. srpna, který stanovil Trump pro „reciproční“ cla, většina zemí nabídla významné ústupky. Indie byla ale výjimkou. Zatímco Indie projevila zájem o otevření některých svých trhů, nebylo to dostatečně ambiciózní na to, aby to splnilo Trumpovy požadavky na „dobrou dohodu“. Proto Trump začal tlačit na indické vyjednavače s narážkami na jejich nákupy ruských energií a vojenského vybavení. 

Jakékoli rozsáhlé sekundární sankce by se však střetly s křehkým udržováním americko-čínských obchodních rozhovorů, které v posledních měsících probíhají. Během posledního kola jednání varoval ministr financí Scott Bessent čínské protějšky, že Trump to se sankcemi myslí vážně a že se na to mají připravit.

Přestože se USA a Čína tiše dohodly na technických detailech dohody o prodloužení stávajícího obchodního příměří, obavy z dopadu sekundárních sankcí na tato jednání jsou podle úředníků značné. Trump sice zatím oficiálně neposvětil prodloužení, ale jeho nejvyšší poradci naznačili, že je jen otázkou času, kdy se tak stane. To se však úzce pojí s jeho termínem pro Putina. To znamená, že rozhodnutí o sankcích vůči Rusku ovlivní stav obchodního příměří s Čínou.