Nejvyšší představitelka Evropské komise, Teresa Ribera, označila současné dění v Pásmu Gazy za něco, co „velmi připomíná“ genocidu. Jde o jedno z dosud nejostřejších vyjádření z Bruselu k válce, která začala teroristickým útokem Hamásu 7. října 2023.
V rozhovoru pro Politico Ribera uvedla, že v Gaze dochází k cílenému zabíjení, vyhladovění a upírání domovů, jídla, vody a léků. Navíc jsou podle ní bombardováni a stříleni i ti, kteří se snaží získat humanitární pomoc.
Dodala, že i kdyby se nejednalo o genocidu v pravém slova smyslu, situace v Gaze se velmi podobá definici genocidy. Izrael jakékoli obvinění z genocidy odmítá a tvrdí, že jde o válku v sebeobraně proti Hamásu, který podle něj civilisty používá jako lidské štíty.
Samotná Evropská komise, jako instituce, se však termínu genocida pro popis izraelských akcí zatím zdržuje. I přesto v posledních týdnech několik evropských zemí zpřísnilo svůj postoj vůči Izraeli.
Některé státy EU, jako třeba Německo a Itálie, ale stále brání přijetí jakýchkoli opatření, která by Izrael potrestala. Ribera tak navrhuje, aby tyto země umožnily, aby rozhodnutí prošla většinou hlasů.
Podle Ribery by mohlo jít o pozastavení Asociační dohody mezi EU a Izraelem, která je základem jejich obchodních a ekonomických vztahů.
Ribera si je vědoma, že sankce vyžadují jednomyslnou shodu, ale říká, že pokud by Izrael převzal plnou kontrolu nad Pásmem Gazy, jak naznačují nedávné zprávy, mezinárodní společenství by mělo „použít prostředky, které by usnadnily dodržování mezinárodního práva“. Podle ní slova a činy izraelských úřadů „jdou daleko za hranice mezinárodního práva“.
Francie a Spojené království se proto nedávno připojily k některým zemím G7, které se zasazují o uznání Palestiny jako státu. Podle Ribery, jejíž domovské Španělsko uznalo Palestinu již dříve, však samotné uznání nestačí.
Na to, aby se dosáhlo míru, stability a respektu, bude zapotřebí „hluboké a dlouhodobé zapojení mezinárodního společenství,“ uvedla.
Ribera kritizuje nečinnost EU a upozorňuje na to, že pokud bude EU nadále paralyzovaná, povede to k rozčarování a podpoře populismu. Evropa se podle ní musí prokázat jako „politický a morální projekt s odvahou jednat, když jde o lidské životy“.
Související
Podporovat Trumpa už se v Evropě nenosí. Pro politiky se stal přítěží
EU prověřuje podezřelé IT dotace na Slovensku. Sousedům hrozí sankce
Aktuálně se děje
před 54 minutami
Ministerstvo reaguje na útoky na pracovníky OSPOD. Podává trestní oznámení
Aktualizováno před 1 hodinou
Policie vyšetřuje útok v rodině na Karlovarsku. Podezřelého hledal i vrtulník
před 2 hodinami
U Zadaru spadlo letadlo na cestě z Česka. Zemřeli dva lidé
před 4 hodinami
Další ztráta pro fotbalovou Spartu. Opora týmu Sörensen přestoupil do Kodaně
před 4 hodinami
Kimova sestra reagovala na Trumpův záměr jednat se severokorejským vůdcem
před 5 hodinami
V Česku se otevřel další úsek dálnice, která je alternativou k D1
před 6 hodinami
Pro ODS je to uzavřená věc, řekl Kupka k obžalobě exministra Blažka
před 7 hodinami
Ebola už zasáhla území větší než Francie. WHO se rozhodla pro experiment s vakcínou
před 7 hodinami
Čeští atleti poprvé od roku 1938 nepřivezli z ME žádnou medaili. Přichází kritika od legend
před 8 hodinami
Jedno vozidlo, 13 zraněných. Na dálnici D11 se stala vážná nehoda
před 9 hodinami
Íránský prezident Pezeškján naznačil, jak si představuje konec války s USA
před 10 hodinami
Máte to mimořádně náročné, řekl Babiš zemědělcům na Zemi živitelce
před 11 hodinami
Pádem větrníku na Přerovsku se zabývá policie. Od července byl mimo provoz
před 11 hodinami
Zelenskyj odsoudil smrtící ruský útok na obchodní centrum. Pohřešují se i děti
před 12 hodinami
Deštivé počasí spláchlo zejména Čechy. Spadlo i přes 90 milimetrů srážek
před 14 hodinami
Počasí příští týden: Do Česka se opět vrátí tropické teploty
včera
Porážka antigorbačovovského puče před 35 lety otevřela cestu k rozšíření NATO
včera
Na veřejnost unikla nahrávka, na níž se Vance vysmívá kanadskému premiérovi
včera
Útočník zranil ve švédské škole mečem několik lidí. Policie ho postřelila
včera
Rusové tvrdě pociťují dopady války. Nikdo netuší, jestli bude mít kde natankovat
Nedostatek pohonných hmot v Rusku dosahuje výrazných rozměrů a začíná stále více zasahovat do každodenního života tamních obyvatel. Na čerpacích stanicích v Moskvě i dalších částech země se tvoří dlouhé fronty automobilů a řidiči často čekají celé hodiny bez jistoty, zda se na ně palivo vůbec dostane. Vážná situace na trhu přichází po opakovaných útocích ukrajinských dronů na ruské rafinérie a ropná zařízení, které výrazně narušily zpracovatelské kapacity i logistiku.
Zdroj: Libor Novák