V USA začala platit Trumpova cla uvalená na desítky zemí

Nově zavedená cla amerického prezidenta Donalda Trumpa právě vstoupila v platnost. Jde o další vlnu cel, která se dotýká desítek obchodních partnerů Spojených států. Vzhledem k rozsahu a výši cel by se tato událost mohla stát nejvýraznější změnou v globální ekonomice za téměř celé století. Tyto kroky navazují na několik měsíců bilaterálních jednání, z nichž některá zabránila ještě vyšším poplatkům.

Vedení Spojených států tyto vysoké poplatky považuje za úspěch, jelikož se díky nim podařilo vybrat více než 100 miliard dolarů, píše CNN. Tyto kroky nepřinesly katastrofální recesi ani inflaci, jak někteří ekonomové původně předpovídali.

Prezident však nyní přistupuje k zavedení ještě razantnějších cel. Odborníci se obávají, že tato opatření mohou zhoršit současné ekonomické problémy, jako je rostoucí inflace a zpomalení růstu pracovních míst.

Původně byla na většinu dováženého zboží uvalena desetiprocentní cla. Nyní se ale poplatky uvalené na zboží z různých zemí výrazně liší. Například nejvyšší cla se týkají zboží z Brazílie, Laosu, Myanmaru, Švýcarska, Iráku a Srbska. Dalších 21 zemí, které jsou pro USA důležité, čelí poplatkům vyšším než patnáct procent. Jedná se například o Vietnam, Indii, Tchaj-wan nebo Thajsko.

Zboží z Indie může být navíc zatíženo dalším clem ve výši 25 %, které je uvaleno kvůli prezidentskému nařízení. To má potrestat Indii za nákup ropy z Ruska a mělo by začít platit od konce srpna. Dále pak 39 zemí a členové Evropské unie čelí 15% clům. S několika výjimkami jsou všechny ostatní země stále zatíženy minimálně 10% clem. Zboží z Mexika a Kanady je osvobozeno, pokud je v souladu s dohodou o volném obchodu.

Většina oznámených obchodních ujednání nejsou skutečné obchodní dohody. Spíše jde o hrubé nástiny, jejichž dokončení by mohlo trvat měsíce nebo i roky. Z osmi obchodních dohod, které byly v posledních měsících oznámeny, byly formalizovány pouze dvě – s Velkou Británií a Čínou. Smlouva s Čínou, která snížila cla, však končí za několik dní. Pokud neobě strany nepodniknou další kroky, cla se mohou opět zvýšit.

Většina smluv, které prezident Trump oznámil, se týká závazku obchodních partnerů nakupovat více amerických výrobků. Dále také obsahují dohody o investicích v hodnotě stovek miliard dolarů do amerických podniků. Nejasné však je, zda se USA a ostatní partneři shodují na hlavních podmínkách. Například japonský premiér Shigeru Ishiba se k dohodě vyjádřil zcela odlišně než Trump.

Předposlední odstavec, který byl v původním textu, hovoří o výjimkách. Mezi výrobky, na které se nová cla nevztahují, patří chytré telefony. Výjimku mají také produkty, na které již Trump uvalil cla v jiných oblastech. Mezi ně patří třeba léky. Prezident ale varuje, že se to může brzy změnit. Částečná výjimka se týká také zboží, u kterého alespoň 20 % hodnoty tvoří americké materiály a práce.

Technicky platí, že cla jsou ode dneška účinná, ale s jednou výjimkou. Většina zboží, které bylo naloženo na lodě směřující do USA před 1. hodinou ranní, bude do 5. října podléhat původním clům.

Kromě cel na farmaceutické výrobky prezident pohrozil zavedením cel na polovodiče a řezivo. Trump prohlásil, že brzy zavede 100% clo na čipy a polovodiče, ale neposkytl konkrétní časový plán. A i když cla, která Trump právě uvalil, mohou být u soudu shledána nezákonnými, má prezident v rukávu spoustu dalších trumfů, aby mohl prosadit svůj program vyšších cel.

Související

Situace v Gaze po izraelských náletech

Nová éra pro Gazu: Trumpův plán vstupuje do druhé fáze, začíná demilitarizace a obnova

Více než dva roky od vypuknutí ničivého konfliktu v Pásmu Gazy oznámily Spojené státy zásadní průlom. Zvláštní vyslanec prezidenta Donalda Trumpa pro Blízký východ Steve Witkoff dnes potvrdil zahájení druhé fáze ambiciózního dvacetibodového mírového plánu. Tato etapa znamená klíčový posun od křehkého příměří k faktické rekonstrukci území, odzbrojení ozbrojených skupin a nastolení nové palestinské správy, která má nahradit dosavadní vládu hnutí Hamás.
Donald Trump Analýza

Americký zájem o Grónsko a Venezuelu je pochopitelný. Evropa se musí vzpamatovat

Svět se rychle mění v arénu otevřeného soupeření velmocí. USA a Čína bojují o vliv, kontrolu technologií i klíčových surovin, zatímco Rusko se snaží udržet zbytky své moci. Zásah Washingtonu ve Venezuele ukazuje, že ropa je dnes stejně důležitá jako před třiceti lety. A v tomto světle začíná dávat smysl i americký zájem o Grónsko a arktické trasy. Starý řád se hroutí, nový vzniká, a Evropa si musí rozmyslet, zda bude hráčem, nebo jen prostorem, o němž rozhodují jiní.

Více souvisejících

USA (Spojené státy americké) Donald Trump clo dovoz a vývoz

Aktuálně se děje

před 17 minutami

Aktualizováno včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Demonstrace v Íránu

V Íránu umírají občané Kanady i humanitární pracovníci. G7 hrozí sankcemi

Mezinárodní tlak na íránský režim v reakci na brutální potlačování protivládních protestů prudce narůstá. Ministři zahraničí zemí G7 (Kanady, Francie, Německa, Itálie, Japonska, Velké Británie a USA) spolu s šéfem diplomacie Evropské unie vydali ve čtvrtek společné prohlášení, v němž vyjadřují „vážné znepokojení“ nad aktuálním vývojem. Skupina nejvyspělejších ekonomik světa ostře odsoudila „úmyslné používání násilí“ proti civilistům a pohrozila Teheránu dalšími citelnými sankcemi.

včera

María Corina Machadová a Edmundo González Urrutia

Trump se dnes v Bílém domě setká s Machadovou

Prezident USA Donald Trump dnes v Bílém domě přivítá Maríi Corinu Machadovou, lídryni venezuelské opozice a čerstvou držitelku Nobelovy ceny za mír za rok 2025. Setkání přichází necelé dva týdny po šokující operaci amerických speciálních jednotek, které 3. ledna v Caracasu zajaly diktátora Nicoláse Madura a převezly ho do věznice v New Yorku. Ačkoliv svět očekával, že moc převezme právě Machadová, realita v „osvobozené“ Venezuele je mnohem komplikovanější.

včera

Prezident Trump

Vesmírný štít bez nutnosti anexe? Trump ke své „Zlaté kopuli“ Grónsko nepotřebuje

Prezident USA Donald Trump v posledních dnech úzce propojil svou snahu o ovládnutí Grónska s budováním ambiciózního obranného systému Golden Dome (Zlatá kopule). Podle jeho slov je vlastnictví tohoto největšího ostrova světa „naprosto nezbytné“ pro národní bezpečnost a fungování nového protiraketového štítu. Odborníci na obranu a vojenští analytici však upozorňují, že tato argumentace stojí na hliněných nohách – Spojené státy totiž k vybudování své „kopule“ Grónsko vlastnit nemusí, a v mnoha ohledech ho k tomu dokonce ani nepotřebují.

včera

Petr Pavel

Prezident Pavel potají dorazil na Ukrajinu

Český prezident Petr Pavel ve čtvrtek zahájil svou v pořadí již třetí oficiální návštěvu Ukrajiny od začátku ruské invaze. Jeho cesta začala ve Lvově, kde se setkal s klíčovými představiteli místní správy a vlády. Tato návštěva potvrzuje pokračující českou podporu zemi, která se již téměř čtyři roky brání agresorovi. Hlavním bodem prezidentova programu je také plánované setkání s ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským.

včera

Ukrajinská armáda střeží své území

Ukrajina přiznává krizi v armádě: 200 tisíc vojáků dezertovalo, další miliony se vyhýbají odvodu

Nově jmenovaný ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov šokoval veřejnost i poslance, když ve středu otevřeně popsal kritický stav lidských zdrojů v tamních ozbrojených silách. Během svého nominačního projevu v parlamentu uvedl, že přibližně 200 tisíc vojáků opustilo své pozice bez povolení a jsou vedeni jako zběhové. Je to vůbec poprvé, kdy vysoký ukrajinský představitel oficiálně potvrdil takto vysoký rozsah dezerce, o kterém se dosud pouze spekulovalo v kuloárech.

včera

Bundeswehr, ilustrační fotografie

Evropa posílá vojáky do Grónska. Trumpovi ustoupit nehodlá

Evropské mocnosti v čele s Francií a Německem přistoupily k bezprecedentnímu vojenskému kroku v reakci na stupňující se tlak Bílého domu ohledně Grónska. Poté, co americký prezident Donald Trump otevřeně pohrozil možnou anexí tohoto strategického ostrova, zahájili spojenci operaci Arctic Endurance. Tato mise pod dánským velením má jasný cíl: ochránit územní celistvost Dánského království a vyslat do Washingtonu signál, že jakékoli pokusy o násilné převzetí kontroly nad ostrovem narazí na tvrdý odpor evropských partnerů.

včera

Donald Trump

Trump stáhl z pohotovosti strategické bombardéry. Zabíjení demonstrantů v Íránu podle něj skončilo

Americký prezident Donald Trump ve středu večer nečekaně zmírnil svou rétoriku vůči Teheránu. Prohlásil, že podle informací z „velmi důvěryhodných zdrojů“ bylo zabíjení demonstrantů v Íránu zastaveno a tamní režim aktuálně neplánuje žádné popravy. Tento obrat přichází jen několik dní poté, co Trump opakovaně varoval, že americká armáda je připravena k okamžitému zásahu, pokud íránské složky nepřestanou střílet do vlastních občanů.

včera

včera

Poslanecká sněmovna

Sněmovní maraton nebere konce. Babiš během interpelací ostře útočil na Piráty

Ani po dvou dnech vyčerpávající debaty, která probíhala v úterý a ve středu, se poslanci stále nepropracovali k samotnému hlasování o důvěře nové vládě Andreje Babiše. Na řečnické listině zůstává zapsáno přes dvacet zákonodárců, kteří chtějí v rozpravě vystoupit. Ačkoliv se původně očekávalo, že by k rozhodujícímu aktu mohlo dojít během čtvrtečního večera, ve hře zůstává i varianta, že se schůze protáhne až do pátku.

včera

ISS (Mezinárodní vesmírná stanice)

První zdravotní evakuace v historii. NASA stahuje astronauty z ISS domů

Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) zažila tento týden historický moment, i když z důvodů, které si nikdo nepřál. Čtyřčlenná posádka mise SpaceX Crew-11 se ve středu 14. ledna pozdě večer předčasně odpojila od orbitálního komplexu. Důvodem je vůbec první zdravotní evakuace v historii amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Astronauti Zena Cardmanová, Mike Fincke, Japonec Kimija Jui a ruský kosmonaut Oleg Platonov opustili stanici o měsíc dříve, než bylo původně v plánu.

včera

Situace v Gaze po izraelských náletech

Nová éra pro Gazu: Trumpův plán vstupuje do druhé fáze, začíná demilitarizace a obnova

Více než dva roky od vypuknutí ničivého konfliktu v Pásmu Gazy oznámily Spojené státy zásadní průlom. Zvláštní vyslanec prezidenta Donalda Trumpa pro Blízký východ Steve Witkoff dnes potvrdil zahájení druhé fáze ambiciózního dvacetibodového mírového plánu. Tato etapa znamená klíčový posun od křehkého příměří k faktické rekonstrukci území, odzbrojení ozbrojených skupin a nastolení nové palestinské správy, která má nahradit dosavadní vládu hnutí Hamás.

včera

včera

Trump tlačí na Zelenského. Mírové dohodě stojí v cestě Kyjev, naznačil

Moskva je podle amerického prezidenta Donalda Trumpa připravena uzavřít dohodu vedoucí ke konci války na Ukrajině, ale Kyjev nikoliv. Trump jen několik týdnů před čtvrtým výročím začátku konfliktu prohlásil, že je nutné přesvědčit ukrajinského protějška Volodymyra Zelenského, aby s dohodou souhlasil. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy