ODS a TOP 09 chtějí nad Zemanem vyzrát! Co chystají?

Důvodem, proč nechtějí strany bývalé vládní koalice dolní komoru rozpustit, je to, že prezident ignoroval většinové přání poslanců, aby nový kabinet sestavila právě Miroslava Němcová. "Navzdory legitimní většině je tedy jmenován premiér, který na sebe bere odpovědnost, o které ví, že jí nebude moct dostát," prohlásil například ministr financí v demisi Miroslav Kalousek (TOP 09) s tím, že v minulosti obě úřednické vlády vznikly vždy na základě dohody politických stran, čemuž se však tato vláda "kamarádů Miloše Zemana" podle Kalouska vymyká.

O tom, že má případná vláda Němcové podporu 101 poslanců, prezident i nový premiér Rusnok věděli ještě před samotným jmenováním. I tak se však Zeman rozhodl vůli poslanců ignorovat a zvolit řešení, kdy jmenuje premiéra, který nemá šanci důvěry Sněmovny získat. Důvodem je přitom to, že se snaží poslance donutit, aby dolní komoru rozpustili.

"Vláda České republiky se odvíjí od toho, zda získá důvěru v Poslanecké sněmovně. Pan prezident by měl mít ambici jmenovat takovou vládu, o níž ví, že důvěru v Poslanecké sněmovně získá," reagovala Němcová s tím, že Rusnokova vláda je "mrtvou volbou". Němcovou podporuje kromě ODS a TOP 09 i strana LIDEM a několik nezařazených poslanců. Opozice však její podporu nepokládá za stabilní.

Kalkul ODS a TOP 09 tak stojí na tom, že nenechají Sněmovnu rozpustit a Rusnokova vláda skončí v demisi poté, co ji nebude vyslovena důvěra. Následně bude mít Zeman další pokus jmenovat jiného premiéra. A na druhý pokus už by mohl na požadavek koalice kývnout a Němcovou nakonec jmenovat.

Pokud by se však i při druhém jmenování sáhnul po některém z "odborníků", který by sestavil další kabinet a ten by opět důvěru poslanců nezískal, připadlo by právo dalšího jmenování předsedkyni Poslanecké sněmovny Miroslavě Němcové, čímž by se výrazně posílilo postavení právě bývalé vládní koalice.

Jenže prezident také nemá zcela svázané ruce. Ústava mu totiž neukládá žádné termíny, do kdy musí například premiéra či jeho vládu jmenovat, a tak se de facto otevírá prostor pro jakousi "válku o čas" mezi Poslaneckou sněmovnou a prezidentem. Ta by mohla v extrémním případě trvat až do řádných voleb a vyplnilo by ji neustále čekání na jmenování premiéra, jeho vlády a vyslovování důvěry v Poslanecké sněmovně. Česko by přitom vedly vlády v demisi. Doplatila by však na ní zřejmě pověst a ekonomická stabilita České republiky.