Multimilionář Hušák "strádal", musel si půjčovat! Po čem toužil?

"Řekl mi, že potřebuje 30 milionů na nemovitost na Menorce. Sešli jsme se na pět minut a já mu to odsouhlasil," uvedl dnes Ulčák. Smlouvu prý při obdobných půjčkách nesepisovali, bývalý ředitel loterijní společnosti peníze vždy vrátil. "Pan Hušák v té době požíval mé plné důvěry," prohlásil. Dodal, že se spolu již téměř dva roky nebaví. Dlouholetí známí se přitom rozkmotřili v době, kdy Sazka mířila do konkurzu.

Směnku na 50 milionů uplatnil Hušák vůči lobbistovi Ulčákovi v březnu tohoto roku. Soud proto vydal směnečný platební rozkaz, proti kterému se ohradil jak Ulčák, tak i Dospiva, který na směnce figuruje jako ručitel. Podle Ulčáka směnka sloužila pouze k případnému odkoupení nemovitostí na Menorce, které Hušák vlastnil, v případě, že by se dostal do finančních problémů.

Hušák v době, kdy hrozila Sazce insolvence, podle Ulčáka přemýšlel o svých budoucích majetkových poměrech. "Neformálně jsme se bavili, co by mohlo být předmětem jeho zajištění," prohlásil dnes podnikatel. Proto mu prý pro případ finanční tísně nabídl odkoupení nemovitostí na Menorce s tím, že si jej bude moci v budoucnu koupit zpět.

Hušák je znám svou zálibu v přepychu. Pod jeho vedením se Sazka dostala v roce 2011 do úpadku a následně do konkurzu.

Český svaz tělesné výchovy, který byl největším akcionářem Sazky, podal na začátku dubna na Hušáka žalobu. Po bývalém manažerovi požaduje zaplatit téměř 953 milionů korun za to, že se podle něj o firmu nestaral s péčí řádného hospodáře. Mimo jiné i proto, že proplácel podle svazu nesmyslné kontrakty a nakupoval nemovitosti, které společnost Sazka nepotřebovala.

V návrhu žaloby, kterou má server IHNED.cz k dispozici, je navíc přesně vyčísleno, jaký plat, odměny a další benefity si nechal Aleš Hušák vyplácet jako generální ředitel i člen představenstva Sazky. Za sedm let působení v čele společnosti dostal na účet 321 318 896 korun.

Jestliže v roce 1996 mu náležela základní měsíční mzda 350 tisíc korun, v roce 2007 to bylo už 930 tisíc. Rok od roku se zvyšoval i podíl na zisku, kdy na začátku období měl nárok na maximálně 24,5 milionu a o jedenáct let později až 104,16 milionu korun. Rostla také výše tzv. zlatého padáku z 5,25 na téměř 14 milionů korun. Strmou řadou rostly i přiznané odměny.