Česká unie sportu prohrála spor s Hušákem, Ústavní soud stížnost odmítl

Bývalý generální ředitel Sazky měl podle žaloby zaplatit za poškození dobrého jména unie i celého českého sportu dva miliony korun. Městský a Vrchní soud v Praze ale žalobě nevyhověly, jelikož se sportovní unii nepodařilo prokázat, jak Hušák sportovcům poškodil pověst a způsobil škodu. ČUS neuspěla ani u Nejvyššího soudu.

Hušák vinu za krach loterijní společnosti Sazka popíral. Podle žaloby se ale v roli šéfa Sazky choval jako diktátor a v podstatě mohl za její krach.

Česká unie sportu zatím rozhodnutí Ústavního soudu nechtěla komentovat. "Veškeré informace budou poskytnuty na Valné hromadě České unie sportu 20. června v Nymburce. V současné době probíhají mimosoudní jednání," řekl ČTK manažer komunikace ČUS Jiří Uhlíř.

Potíže Sazky začaly stavbou multifunkční arény, která vznikla pro mistrovství světa v hokeji. Původní odhad její ceny 2,75 miliardy se zvýšil na devět miliard korun. Podle sportovní unie byla celá stavba financována z cizích zdrojů, což vedlo k zadlužení Sazky a jejímu pozdějšímu pádu.

Sportovní svaz si v žalobě stěžoval také na to, že jako většinový akcionář Sazky neměl dostatečné informace o hospodaření loterijní společnosti. Hušák podle žaloby vyplácel mimořádně vysoké odměny nebo plýtval penězi za marketingové a poradenské služby. Za další nepřiměřené náklady žaloba označila útraty za soukromé letadlo, osobního řidiče, kuchaře, sekretářky nebo nákupy pozemků, vinařství či objektů za desítky milionů korun.

ČSTV byl většinovým vlastníkem základního kapitálu Sazky v hodnotě zhruba 2,1 miliardy korun. Po krachu firmy svaz za akcie získal 29 milionů korun. Konkurz na Sazku byl vyhlášen koncem května 2011. Firmu získaly skupiny PPF a KKCG, které ve výběrovém řízení nabídly nejvyšší částku 3,81 miliardy korun.

V dalším soudním sporu chce sportovní unie po Hušákovi 951 milionů jako náhradu škody a ušlý zisk.