Rusnok radikálně mění rozpočet. Kde se škrtá a kdo si polepší?

Díky nízkým úrokovým sazbám u českých státních dluhopisů navrhla vláda seškrtat výdaje na obsluhu státního dluhu o 3,5 miliardy korun. Současně chce navýšit plánované příjmy této kapitoly o rovné tři miliardy.

Příjmy Českého telekomunikačního úřadu vláda navrhla snížit o sedm miliard korun. Důvodem je aukce na kmitočty, kterou úřad v březnu zrušil a kvůli tomu nezíská plánované příjmy. V kapitole ministerstva životního prostředí chce vláda snížit plánované příjmy o 1,1 miliardy kvůli nižšímu prodeji emisních povolenek.

Naopak navýšení příjmů vláda navrhla u ministerstva zemědělství, a to o celkem 1,3 miliardy korun. Z toho půl miliardy je určeno na provoz Státního pozemkového úřadu a zbylých 800 milionů na spolufinancování Programu rozvoje venkova.

Návrh, který reaguje na aktuální ekonomickou situaci, ale se vší pravděpodobností padne pod stůl, protože kabinet ho předložil Sněmovně, kterou příští týden čeká rozpuštění.

Základní parametry státního rozpočtu na příští rok už nyní existují - celkové příjmy, výdaje a rámce jednotlivých kapitol. Ty ale nová vláda může změnit. Konkrétní návrh včetně jednotlivých položek ale musí schválit do konce srpna a do konce září předložit sněmovně. Ta v prvním čtení schvaluje základní podobu rozpočtu, až ve druhém dochází k takzvanému "porcování medvěda", kdy mohou poslanci podávat pozměňovací návrhy a tím přesouvat peníze mezi kapitolami. Finální podoba rozpočtu musí získat většinu ve sněmovně a prezidentský podpis do 31. prosince, informují Hospodářské noviny.

V opačném případě dojde na rozpočtové provizorium. Co by to znamenalo? Až do doby, než by byl řádný rozpočet schválen, by bylo možné každý měsíc vydat ze státní kasy jen dvanáctinu rozpočtu na letošní rok, a to jen na provozní a mandatorní výdaje - tedy sociální dávky, důchody a podobně.

Letošní rozpočet je přitom o několik miliard úspornější než ten, který odstupující ministr financí Miroslav Kalousek začal připravovat na příští rok. Letos stát hospodaří s výdaji 1180 miliard korun, napřesrok by to mělo být zhruba 1198 miliard korun.

Provizorní situace by v krajním případě mohla trvat až do září příštího roku - tedy pokud by nebylo jasno až do termínu řádných sněmovních voleb v květnu 2014. Rozpočet by sestavovala až vláda, která by z nich vzešla, a až poté, co by získala důvěru.