Jak "číst" předvolební průzkumy? Máme pro vás pár rad

Pražští sociální demokraté začnou s ostrou kampaní od 25. září, ale již od soboty se kandidáti začnou setkávat s lidmi v jednotlivých městských částech. Vsadit chtějí kromě billboardů zejména na takzvanou kontaktní kampaň. "Uspořádáme na 200 mítinků, využít chceme i sociální sítě. Kampaň vyjde na dva miliony, ale spíš méně," řekl ČTK pražský zastupitel ČSSD Petr Dolínek.

ODS čekala s přípravou kampaně až na sestavení kandidátek, konkrétní rozhodnutí proto plánuje až na příští týden. Hlavní styl kampaně určí podle pražského regionálního manažera Marka Matějky hlavní kancelář ODS. Dodal, že s kampaní straně pomůže agentura.

Podobu kampaně zatím nezveřejnila ani TOP 09. Podle pražské krajské manažerky Evy Marečkové bude kontaktní, její termín zahájení prý bude teprve upřesněn.

Komunisté chtějí voliče oslovit pomocí několika velkých akcí na Andělu, Výstavišti nebo na náměstí Míru s hudebním vystoupením, řekla ČTK jednička kandidátky KSČM Marta Semelová. 

Lidovci chtějí oslovit nejen rodiny a seniory, ale i třeba takzvanou singles generaci (lidi žijící bez partnera), a to kontaktní kampaní, volebními shromážděními, ale i na sociálních sítích. Hlavním pražským tématem bude problematika sociálního bydlení, řekl ČTK předseda pražských lidovců Jan Wolf. 

Strana zelených (SZ) spustí v Praze v úterý volební web, kde představí lídry do předčasných voleb. Oficiální kampaň zahájí tiskovou konferencí 16. září, kde za účasti většiny kandidátů představí volební program a vize strany. 

Billboardy a bigboardy strany ANO 2011 podnikatele Andreje Babiše oslovují případné voliče v Praze už řadu týdnů. Mluvčí strany Radka Burketová na dotaz ČTK uvedla, že jich je v metropoli 130, další stovku reklamních plakátů má strana v metru. Voliče chtějí kandidáti do Sněmovny oslovit také prostřednictvím sociálních sítí. 

Volební blok Hlavu vzhůru chce kampaň pojmout celorepublikově. Využít plánuje velké reklamní plochy, ale i menší reklamy, za což zaplatí asi 20 milionů korun.

Jak "číst" předvolební průzkumy 

Ve dvou měsících zbývajících do předčasných voleb sehrají významnou úlohu agentury pro výzkum veřejného mínění a každé procento přisouzené té které straně bude nesmírně cenné. Platí to především pro politické strany, jejichž podpora se bude pohybovat kolem pěti procent, které jsou nutné pro vstup do Poslanecké sněmovny.

Mnoho voličů odradí dát hlas nějaké menší či nové straně, byť by mu byla sebesympatičtější. Obava, že se strana do sněmovny nedostane a jeho hlas tak přijde vniveč, je velmi silná. Důležitou nápovědou tak mohou být předvolební průzkumy, informují krajskelisty.cz.

Sociolog Petr Hampl doporučuje dívat se při rozhodování nejen na absolutní číslo, ale na dynamiku. „To znamená, jestli někdo výrazně stoupá, nebo naopak výrazně klesá. Jestli byl někdo na třech procentech a dostal se na 3,2 a v dalším výzkumu třeba na 3,3, tak tak to není tak významné, jako když někdo mezi dvěma výzkumy vyskočí třeba o dvě procenta. Může to být i vychýlení výzkumem, ale zároveň je tam také nějaká naděje, že se voliči začínají chovat jinak," uvádí sociolog Petr Hampl.

Připomněl i to, že je rozdíl, zda je strana stabilně na šesti procentech, nebo jestli se za tu dobu posunula třeba ze tří procent na šest. „Já bych asi víc důvěřoval straně, která během té doby vyletěla ze tří na šest než straně, která je celou dobu na šesti. Protože to vypovídá nejen o tom, že je na těch šesti procentech, ale dává to i obrázek, že to je strana, která roste. Větším optimistou bych tedy byl, když jde křivka nahoru, než když se dlouhodobě drží těsně nad pěti procenty, ale nahoru to nejde, Tam může hrát roli nějaké statistické vychýlení," zmiňuje Petr Hampl.

Jan Herzmann si po zkušenosti, kdy jím řízená agentura ppm factum prováděla před posledními volbami průzkum pro Český rozhlas, myslí, že média, ať veřejnoprávní či soukromá by neměla volit průzkumy jako kritérium pro toho, koho si pozvou. „Ten prostor, který pak politické strany dostanou, je pak ve volební kampani opravdu velmi podstatný. Umím si představit mnohá jiná kritéria, třeba pozvání jen představitelů dvou hlavních soupeřících, ale nemyslím si, že opírat se vysloveně jen o výzkumy veřejného mínění je šťastné," domnívá se sociolog Jan Herzmann.