Bobošíková perlila u Drtinové v ČT. Čtěte, jaké nepravdy byly odhaleny

Lež: A jsme jediná politická strana, která by se nebála vystoupit z Evropské unie.

Výrok hodnotíme jako nepravdivý, píše server demagog.cz, neboť Strana svobodných občanů ve svém programu uvádí následující: "Cílem Svobodných je v součinnosti s dalšími evropskými státy prosadit dohodu, která by EU přeměnila ve sdružení svrchovaných států spolupracujících na principu dobrovolnosti.Nebude-li možné nalézt shodu na podobném uspořádání evropských poměrů, budou Svobodní navrhovat, aby za určitých podmínek Česká republika opustila Evropskou unii a aby se stala členem EFTA, to znamená, že by nebyl narušen volný obchod ČR se zeměmi EU."

Samotný předseda strany Petr Mach potom nepodmiňuje vystoupení ČR nějakou konkrétní reformou EU a vidí jej jako nevyhnutelné: "Ačkoliv pozorujeme řadu příznaků blížícího se rozpadu EU, může tento proces trvat déle, než bychom si přáli, a rozpad nemusí být pokojný. Z obou důvodů je nejen legitimní, ale i odpovědné a rozumné navrhovat jednostranné vystoupení z EU."

Lež: V současné době spotřební daně jdou u nafty a benzínu tak, aniž bychom se dostali do konfliktu se směrnicemi, se směrnicemi Evropské unie, snížit zhruba o korunu.

Minimální sazby spotřební daně jsou stanoveny směrnicí Evropské rady v eurech, zatímco konkrétní výše daně je stanovena zákonem v korunách. Rozdíl mezi oběma hodnotami je tedy proměnlivý. Aktuální sazby spotřební daně v ČR by podle Demagog.cz bylo možné snížit o více než dvě koruny, nikoli pouze o jednu, jak tvrdí Jana Bobošíková.

Lež: No, a pak jsou zde daně jako například daň z převodu nemovitosti, které jsou zbytečné a které už se stejně ruší.

Daň z převodu nemovitosti se nemá v následujících letech rušit, ovšem v souvislosti s novým občanským zákoníkem se má výrazně upravit.

Od roku 2014 by ji měl státu místo prodávajícího odvádět kupující. Nový zákon pak měl v souladu s novým občanským zákoníkem používat místo pojmu "nemovitost" výraz "nemovitá věc". Sazba daně by se nezměnila tak jako tak a zůstala by na současné úrovni čtyř procent. Tuto změnu ovšem neschválil v září Senát.

Nyní má vláda možnost tento zákon prosadit pomocí zákonného opatření. Náměstek ministra financí v demisi Minčič nicméně namítá, že ministerstvo financí není schopno v řádu jednoho či dvou měsíců zpracování takové normy stihnout.

Podle senátora Jiřího Dienstbiera v takovém případě zbývá jediná varianta – navrhnout zákonným opatřením odklad celého občanského zákoníku.

Lež: Jsme jediná politická strana, která se nebojí říci nahlas, že uvažuje o tom, že bychom vyvázali Českou republiku z povinnosti přijmout euro.

Stejnou snahu deklaruje ve svém programu (bod číslo 3) například Strana svobodných občanů, doslova v něm uvádí:

"Svobodní prosazují referendum o vystoupení České republiky z EU. Z Evropské unie lze vystoupit a zachovat přitom volný obchod a volný pohyb lidí. Když Česká republika vystoupí z EU, nebude muset zavést euro."

Toto stanovisko strany popsal na svém blogu předseda Svobodných Petr Mach, a to již před téměř dvěma lety.

Zavádějící: Kandidovala jsem za ně (za KSČM na prezidentku - pozn. Demagog.cz) a jsem ráda, že jsem tak učinila. Tehdy bylo cílem zmenšit kvórum pro Jana Švejnara a zvolit Václava Klause. Tento cíl byl splněn a já jsem tomu ráda.

Bobošíková z volby prezidenta odstoupila dříve, než došlo k hlasování, její kandidatura v něm tedy nehrála roli.

Bobošíková odkazuje k volbě prezidenta v únoru 2008, kdy proti sobě stáli Václav Klaus a Jan Švejnar jako nejsilnější kandidáti. Podle dřívějšího znění Ústavy ČR (čl. 58) se nepřímá volba konala až ve třech kolech. V prvním kole bylo pro zvolení potřeba získat zvlášť nadpoloviční většiny hlasů všech členů Senátu a všech členů Poslanecké sněmovny. Pokud tuto podmínku nesplnil žádný kandidát, konalo se druhé kolo, do kterého postupoval kandidát s nejvyšším počtem hlasů ve sněmovně a kandidát s nejvyšším počtem hlasů v Senátu.

Před volbou bylo zřejmé, že Švejnar získá většinu poslanců, zatímco Klaus většinu senátorů, mezi kterými měla po volbách r. 2006 většinu ODS. Pokud by ale kandidovala Bobošíková a část poslanců (stačili by poslanci KSČM) v prvním kole hlasovala pro ni namísto Švejnara, mohl se Klaus stát nejsilnějším kandidátem v obou komorách. Nebyl by sice zvolen v prvním kole, byl by však jediným kandidátem postupujícím do kola druhého.

Nehodnotíme, zda Bobošíková prospěla Klausově zvolení. Pokud však bylo jejím cílem snížit svou kandidaturou počet hlasů pro Švejnara (nikoli kvórum, to se v prvním kole volby nemohlo změnit), nebyla úspěšná. Bobošíková již před prvním kolem volby odstoupila, Švejnar získal většinu hlasů poslanců a postoupil do druhého kola.