Poletí Sobotka či Hašek? Čtěte, kdy se krize v ČSSD vyřeší

Praha - O tom, zda zůstane Bohuslav Sobotka i po neuspokojivém výsledku ve volbách předsedou sociální demokracie, by se mělo rozhodnout 10. listopadu, kdy se sejde ústřední výkonný výbor strany. Šéfa nejsilnější parlamentní strany v neděli k rezignaci vyzvalo předsednictvo ČSSD, Sobotka to ale odmítl s tím, že by o jeho setrvání ve funkci měl rozhodnout ústřední výkonný výbor, tedy nejvyšší orgán strany mezi sjezdy.

"ÚVV 10. listopadu bude to místo, kde se rozhodne o budoucnosti strany, o tom, jaký bude mít charakter, jakou politiku bude zastávat, jestli to bude politika demokratická, politika otevřenosti, politika autonomní z pohledu nezávislosti fungování sociální demokracie a jejího programu," řekl dnes Sobotka při příchodu na schůzi poslaneckého klubu ČSSD.

Obě strany současného sporu, který stranu prudce rozdělil, vyjádřily přesvědčení, že dlouhodobě je dvojí vedení strany neúnosné, a je proto třeba, aby se ÚVV sešel co nejdříve. Kromě hlasování o tom, zda má stranu nadále vést Sobotka, se dá očekávat i hlasování o dalších členech jejího vedení, zejména Haškovi.

"Popravdě řečeno mě hrozně rozčílilo, co se stalo na předsednictvu. Ten upocený puč strašně poškodil renomé sociální demokracie a oslabilo nás to v povolebních vyjednáváních, která nebudou jednoduchá. Já jsem už na tento týden svolal politické grémium ČSSD, tam se chci poradit, na kdy svoláme jednání ústředního výkonného výboru. Pouze ten může rozhodnout o odvolání předsedy strany mezi sjezdy," řekl Sobotka pro iHned.cz.

"Možná jsem příliš velký optimista, snažím se na svět dívat z lepší stránky. Asi jsem se z té lepší stránky díval i na kolegy Tejce a Haška. ČSSD tady byla vnímána jako jedna z posledních solidních politických stran, ale to, co se stalo, nám kredit hodně srazilo dolů," dodal.

"Žádný tandem není představitelný, já si myslím, že jestli ústřední výbor potvrdí ve funkci Bohuslava Sobotku, vrátí ho plnohodnotně do hry, pojmenuje vlastně ten podraz, který Hašek, Škromach a Tejc motivováni zvenčí organizovali na předsednictvu, tak si myslím, že by to měli být oni, kdo odejde ze svých funkcí především," řekl dnes ke svému očekávání od ÚVV sociálnědemokratický senátor a Sobotkův stoupenec Jiří Dienstbier.

O dalším vývoji ve straně budou jednat také krajské a místní organizace, jasný názor v nich zatím nepřevažuje. Například šéf sociálních demokratů na Vysočině Zdeněk Chlád má za to, že by Sobotka odstupovat neměl. Podobně se o odpovědnosti za volby vyslovil i předseda středočeské ČSSD Miloš Petera. V Královéhradeckém nebo Jihomoravském kraji jsou straníci rozděleni.

Za Sobotku se dnes postavil předseda Klubu seniorů ČSSD Jaroslav Kánský, podle něhož se ve straně odehrál dlouho připravovaný puč. "Cílem, jako při každé takovéto události, je logicky posílení ega některých osob, ale také nezměrná touha po moci a osobním prospěchu i za cenu zrady svých voličů a příznivců," napsal ve svém prohlášení.

Podle místopředsedy ČSSD Zdeňka Škromacha by se během týdne nebo dvou měla situace ve straně vyjasnit. Rozhádanost ve straně je podle něj nešťastná, nicméně věří, že poslanci budou hlasovat ve sněmovně jednotně. „I v minulosti jsme prokázali, že ač máme různé názory na různé věci, tak, když jde o zásadní rozhodnutí, sociální demokracie se vždycky umí jednotně postavit. Myslím si, že poslanecký klub demokraticky zvolí svoje vedení a umožní další vyjednávání v rámci povolební situace," zdůrazňuje Škromach.

 

Související

Ilustrační fotografie.

Problémy SOCDEM s Lidovým domem pokračují. Soud rozhodl ve prospěch Altnerových

Problémy sociálních demokratů s Lidovým domem nekončí. Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl, že SOCDEM má zaplatit pozůstalým po zesnulém právníkovi Zdeňku Altnerovi, který po straně požadoval miliony za právní služby, téměř půl miliardy korun. K žalované částce ve výši 18 a půl milionu korun přibyly úroky a smluvní pokuta. Sociální demokraté s rozsudkem nesouhlasí. 

Více souvisejících

ČSSD ,  Bohuslav Sobotka ,  Michal Hašek

Aktuálně se děje

před 19 minutami

před 1 hodinou

Vyhlašování laureátů Nobelovy ceny za literaturu

Nobelovu cenu za literaturu získala kanadská básnířka a esejistka Anne Carsonová

Prestižní Nobelovu cenu za literaturu pro rok 2026 získala kanadská básnířka a esejistka Anne Carsonová. Oznámila to Švédská akademie ve Stockholmu s tím, že autorku oceňuje za její odvážné a vynalézavé dílo, které v hravém dialogu s antickou tradicí vytváří nové formy současné literatury. Šestasedmdesátiletá autorka známá žánrově nezařaditelnými texty se tak stala teprve devatenáctou ženou v historii, která toto nejvýznamnější světové literární ocenění získala.

před 1 hodinou

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Při nejničivějším letošním ruském úderu zemřelo na Ukrajině nejméně 33 lidí

Při nejničivějším ruském úderu letošního roku zahynulo na východě Ukrajiny nejméně 33 lidí. Útok v průmyslovém městě Kramatorsk v Doněcké oblasti zasáhl dva městské autobusy plné cestujících, které po zásahu vzplanuly. Dalších osmnáct lidí utrpělo těžká či středně těžká zranění. Místní úřady v reakci na tragédii okamžitě pozastavily provoz městské hromadné dopravy a zintenzivnily výzvy k evakuaci civilního obyvatelstva do bezpečnějších částí země.

před 2 hodinami

Lodní doprava, ilustrační foto

Z Jižní Koreje byly v létě vyvezeny do ruských přístavů tisíce tun nafty.

Analýza přístavních záznamů a dat o pohybu plavidel odhalila, že z Jižní Koreje bylo v průběhu července a srpna vyvezeno do ruských přístavů na Dálném východě více než 176 tisíc tun paliva, převážně motorové nafty. Ke přepravě ropných produktů byla využita i plavidla podléhající mezinárodním sankcím. Tento rozsáhlý obchod přichází v době, kdy se Moskva potýká s vážným nedostatkem pohonných hmot v důsledku pokračujícího válečného konfliktu na Ukrajině a ukrajinských útoků na ruské rafinérie.

před 3 hodinami

Brexit

Francie vyzvala Británii k návratu do EU

Francouzský ministr financí Roland Lescure veřejně vyzval Spojené království k návratu do Evropské unie. Reagoval tak na nedávná prohlášení britského premiéra Andyho Burnhama, který otevřel možnost přehodnocení dosavadních vztahů s evropským blokem včetně vypsání nového referenda. 

před 4 hodinami

Bakterie, ilustrační foto

Plicní mor v minulosti vyvolal tři zničující pandemie, lidé na něj umírají dodnes

Úmrtí osmadvacetileté výzkumnice Darji Šipilovové z protimorového ústavu v sibiřském Irkutsku a zprávy o dalším nemocném zaměstnanci vyvolaly mezinárodní obavy z možného výskytu plicního moru. Mladá žena vyhledala lékařskou péči v nedalekém Šelechovu, kde po třídenní hospitalizaci zemřela. Světová zdravotnická organizace vyzvala ruské úřady ke kompletní transparentnosti a k poskytnutí podrobných informací o celé události. Ve stejné oblasti zároveň úřady zavedly preventivní opatření u stovek lidí, kteří s pracovištěm přišli do styku.

před 5 hodinami

Christa Pikeová

Pikeová nemůže po neúspěšné popravě ovládat ruce. Probrala se krátce předtím, než ji odpojili od přístrojů

Padesátiletá Christa Pikeová, jediná žena odsouzená k trestu smrti ve státě Tennessee, se v nemocnici probudila naštvaná a zmatená poté, co minulý týden přežila dvě neúspěšné dávky smrtící injekce. Její právní tým potvrdil, že odsouzená začala komunikovat s okolím právě ve chvíli, kdy se zdravotníci chystali k jejímu odpojení od přístrojů zajišťujících životní funkce. Pikeová byla totiž v pondělí po selhání popravy prohlášena za mozkově mrtvou. V reakci na nečekaný zvrat nařídila soudkyně v Nashvillu státním orgánům okamžité zajištění a uchování veškerých Důkazů z exekuční komory.

před 6 hodinami

Světová zdravotnická organizace (WHO)

WHO stále nemá informace o záhadném úmrtí ruské vědkyně

Světová zdravotnická organizace upozornila, že nemá kompletní informace o úmrtí osmadvacetileté pracovnice výzkumného ústavu v sibiřském Irkutsku, u níž existuje podezření na nákazu moru. Generální ředitel organizace Tedros Adhanom Ghebreyesus vyzval moskevské úřady k plné transparentnosti a včasnému sdílení dat, bez nichž není možné vyhodnotit případná zdravotní rizika pro veřejnost. Ruské orgány spojitost se smrtelnou infekcí odmítají a tvrdí, že mladá žena podlehla zápalu plic neznámého původu.

před 7 hodinami

krimi

V USA popravili muže za vraždu, poprvé po neúspěšném pokusu o smrtící injekci

Ve věznici v texaském Huntsville byl ve středu večer popraven šestašedesátiletý Jamaal Howard, který byl odsouzen k trestu smrti za vraždu prodavačky při loupežném přepadení v roce 2000. Jedná se o první vykonanou popravu ve Spojených státech od neúspěšného pokusu o smrtící injekci v Tennessee z minulého týdne. Howard byl prohlášen za mrtvého v 20:03 místního času po podání smrtelné dávky pentobarbitalu.

před 7 hodinami

Maduro, Nicolas

Americká prokuratura se chystá vznést nová obvinění proti Madurovi za mučení Američanů

Americká federální prokuratura v New Yorku se chystá vznést nová obvinění proti bývalému venezuelskému prezidentovi Nicolási Madurovi a jeho manželce Cilii Floresové. Rozšíření obžaloby se týká údajného týrání a mučení více než desítky amerických občanů, kteří byli v minulých letech protiprávně zadržováni ve venezuelských věznicích jako političtí rukojmí.

před 8 hodinami

Prezident Trump

Trump zmírnil své kontroverzní výroky o íránském útoku na americká města

Americký prezident Donald Trump se na středečním předvolebním mítinku v texaském San Antoniu pokusil mírnit své dřívější kontroverzní výroky ohledně možného íránského útoku na americká města. Zatímco začátkem týdne na shromáždění v Nebrasce prohlásil, že by Írán v případě získání jaderné zbraně mohl zničit města jako Los Angeles nebo San Diego, tentokrát zdůraznil, že Spojené státy své obyvatele i města za všech okolností ochrání.

před 10 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Trump opět tvrdí, že válka na Ukrajině je blízko konce

Navzdory tomu, že události posledních dní naznačují spíše další eskalaci konfliktu, se prý válka na Ukrajině po čtyřech a půl letech bojů chýlí ke konci. Tvrdí to americký prezident Donald Trump, jehož administrativa se snaží dosáhnout míru mezi Moskvou a Kyjevem. 

včera

včera

Vyhlašování laureátů Nobelovy ceny za chemii

Nobelovu cenu za chemii získali vědci za vyřešení záhady asymetrie života

Nobelovu cenu za chemii získali francouzský vědec Henri B. Kagan a japonský výzkumník Kenzó Soai. Švédská královská akademie věd je ocenila za vyřešení dlouholeté záhady spojené s takzvanou asymetrií života. Vědci popsali způsob, jakým v přírodě vzniká pouze jedna ze dvou možných zrcadlových forem molekul, což má zásadní význam pro vývoj nových léčiv.

včera

Tři roky od izraelského masakru: Útok Hamásu si připomíná celý svět, lídři mluví o barbarství

Světoví lídři i veřejnost v řadě světových metropolí si v středu připomněli třetí výročí tragických teroristických útoků hnutí Hamás na Izrael ze 7. října 2023. Zatímco hlavy států a představitelé mezinárodních organizací vyjadřovali solidaritu s oběťmi a závazek bojovat proti antisemitismu, v Londýně či Berlíně se konala vzpomínková shromáždění a pietní akce. Výroční vzpomínky doprovázely také bezpečnostní obavy a politické napětí před nadcházejícími izraelskými parlamentními volbami.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy