Sobotka udeřil na církev: Zredukujte finanční náhrady. A ještě něco...

"Je to částka, která je na hranici toho, aby církve mohly fungovat," řekl dnes ČTK generální sekretář Tomáš Holub. Splnění Sobotkových požadavků nevidí katolická církev reálně. "Pro nás je důležité si vyjasnit, v čem vidí velkorysost. Velkorysá byla vstřícnost církve," dodal Holub na adresu šéfa ČSSD.

"My moc velký prostor nevidíme," doplnil tajemník Federace židovských obcí Tomáš Kraus. Uvedl, že dohoda se státem mohla vzniknout proto, že církve na finanční částku přistoupily, aby se církevní vyrovnání konečně uzavřelo, i když to pro církve a náboženské společnosti nebylo výhodné. Dodal, že finanční část restitucí vycházela ze současného státního příspěvku státu církvím, který činí kolem 1,5 miliardy ročně. Pro Federaci židovských obcí nehrál majetek roli, dodal Kraus. Zatím totiž objevila pouze osm pozemků, o něž může žádat. Jsou to podle něj většinou kousky hřbitovů.

Šéf sociálních demokratů chce po církvích také závazek, že finance použijí na veřejně prospěšné účely. Podle Holuba je katolická církev jako největší příjemce restitucí připravena ukázat, že nepůjdou na úkor společnosti. Část peněz chce dát do investičního fondu.

"Ten první tah je na církvích," uvedl Sobotka, který se má se zástupci církví sejít ve čtvrtek. Neočekává ale, že by už první jednání vedlo k dohodě. Dovolával se solidarity církví se společností i papežových slov o jejich poslání.

Duka vzdoruje referendu

Úsvit přímé demokracie či KSČM navrhují o vyrovnání s církvemi uspořádat obecné referendum občanů. Tento požadavek odmítl kardinál a pražský arcibiskup Dominik Duka: "V referendu se rozhodují věci obecné důležitosti, ale neřeší se otázky spravedlnosti či nespravedlnosti," prohlásil v sobotním rozhovoru pro TV Barrandov.

"My jsme ochotni vše znovu vysvětlit, i když v komisi, která připravovala tento zákon za vlády premiéra Topolánka, byli jak zástupci sociální demokracie, tak zástupci komunistické strany a všechny parlamentní strany. Čili je tady možnost, abychom si tyto věci vysvětlili. A přistoupili třeba k některým řešením technického rázu. Ale takovou možnost, abychom měnili zákon a smlouvy, nemáme ani my, ani oni," řekl arcibiskup.

"Záleží na tom, co chápeme jako ústupky. My jsme měli jednání se současnou vládou. Víme také, že je zapotřebí jednat. Především proto, abychom na sebe nedštili oheň a síru, ale abychom si uvědomili, jak vypadá celý stav, například problematika vydávání. Abychom si skutečně uvědomili i určité kroky, které jsou nutné. Například otázka dotací, kdy je potřeba, aby z naší strany byla určitá vstřícnost vůči těm, kteří jsou současnými držiteli těchto pozemků apod."

"Takže, já to nepovažuji za ústupky, ale za normální lidské jednání, které potřebné asi je. Protože případná nová vláda bude ta, která bude tyto věci z hlediska výkonu regulovat a bude s nimi zacházet. Nic víc, nic míň," dodal závěrem Duka.