Pakt ODS - TOP 09 pro eurovolby? Němcová přišla s návrhem

"V senátních volbách se lze v některých obvodech domluvit tak, aby kandidát buď za ODS, nebo za TOP 09, který má větší šanci, získal podporu té druhé strany," řekla Němcová. Podle ní by se pak strany nevyřazovaly navzájem a mohly by mít větší šanci proti levicovému kandidátovi.

Podle Němcové by bývalé vládní strany, které po říjnových sněmovních volbách skončily v opozici, mohly spolupracovat už v senátních volbách na podzim 2014. Společně by mohly podle Němcové postupovat někde také na komunální úrovni.

Místopředsedkyně TOP09 Helena Langšádlová reagovala slovy, že je spolupráce v některých senátních obvodech možná. "Ale myslím, že je to předčasná diskuse. Máme společné cíle, a to zachování parlamentní demokracie, a budeme diskutovat o možnostech spolupráce," řekla novinářům.

Podle předsedy TOP 09 Karla Schwarzenberga by spolu ODS a TOP 09 jako dvě opoziční strany měly více spolupracovat. Záviset to ale podle něj bude na tom, kdo bude příští šéf ODS a jak se strana stabilizuje. "Já jsem připraven na velmi úzkou spolupráci," řekl novinářům. Společný postup si umí představit stejně jako Němcová především v senátních volbách. Podle prvního místopředsedy TOP 09 Miroslava Kalouska ale spolupráce není možná pro volby do Evropského parlamentu, pro které strany nemají stejný program.

Prezident Miloš Zeman vypsal termín eurovoleb na 23. a 24. května.

Analytici často upozorňují na to, že ačkoliv pravomoci Evropského parlamentu neustále rostou, voliči o ně projevují pořád menší a menší zájem. I přes rozsáhlou a drahou kampaň Bruselu lákající potencionální voliče k volbám, eurovolby Evropany nenalákaly ani v roce 2009. K urnám totiž přišlo historicky vůbec nejméně voličů – 43,1 %, v České republice dosáhla volební účast dokonce pouhých 28,2 %.

Počet poslanců Evropského parlamentu volených za každý stát se řídí počtem obyvatel tohoto státu. Kvůli přijetí Lisabonské smlouvy se však počty a poměr zástupců změní. Lisabonská smlouva určuje, že minimální počet poslanců z jedné země je 6 a maximální 96. Celkově pak v Parlamentu zasedá 750 poslanců a předseda.

Po vstupu Chorvatska do Unie 1. července 2013 zasedá v Parlamentu nyní celkem 766 poslanců. Německo je navíc zastoupeno 99 europoslanci, čímž překračuje stanovený strop. V příštím období by proto měl být této zemi snížen počet křesel na 96 a dalších 12 členských států (Rakousko, Belgie, Bulharsko, Chorvatsko, Česká republika, Řecko, Maďarsko, Irsko, Lotyšsko, Litva, Portugalsko a Rumunsko) přijde o jednoho zástupce. Českou republiku tak nebude zatupovat 22 europoslanců, jako doposud, ale 21.