Sobotka (ANO) byl poslancem pár dní, teď mu hrozí postih. Za co?

Sobotka byl sice poslancem jen několik dní, dokument ale je podle Němcové povinen dodat. Podnět k zahájení přestupkového řízení výbor pošle radnici ve Žďáru nad Sázavou, uvedla. Za prohřešek proti zákonu o střetu zájmů hrozí až padesátitisícová pokuta.

Sobotka nahradil loni koncem loňského listopadu Miloslava Bačiaka, který se vzdal mandátu kvůli své sporné minulosti. Stejný krok Sobotka učinil začátkem prosince potom, co se ukázalo, že před hnutím zatajil dluh.

Přiznání dosud nepodali podle Němcové i dva členové bývalé úřednické vlády Jiřího Rusnoka, a to exministr zdravotnictví Martin Holcát a exministr životního prostředí Tomáš Jan Podivínský, který je nyní poslancem za KDU-ČSL. Výbor nemá ani majetkové prohlášení tehdejšího vedoucího Úřadu vlády Radka Augustina.

Majetková přiznání slouží k tomu, aby lidé, kteří rozhodují o veřejných penězích, nemohli ve svých funkcích nepozorovaně a nevysvětlitelně zbohatnout. Čeští politici mají sice povinnost vyplňovat majetková přiznání, ale je to jen formalita, která umožňuje zázračná zbohatnutí utajit. Ručně psaná přiznání jsou často nečitelná, zákon nestanovuje výslovnou povinnost reportovat podíly v obchodních společnostech, což je rozšířená forma úplatku. Především ale politici hlásí pouze majetek nabytý v době své funkce, a zcela tak chybí srovnání s výchozím stavem, což umožňuje řadu triků a prakticky není možné ověřit, zda je přiznání pravdivé, uvádí rekonstrukcestatu.cz.

Rekonstrukce státu požaduje vyplnit majetková přiznání elektronicky, a to ke dni nástupu do funkce. A dále reportovat a doložit v majetkovém přiznání, v jakých obchodních společnostech politik vlastní podíly (vč. dokladů o jednotlivých transakcích a smluvních stranách).

Zveřejnění všech majetkovách přiznání bez omezení jednak zlepší možnosti kontroly veřejností, jednak sníží náročnost jejich publikování - veřejná správa nebude muset složitě zasílat zájemcům heslo, přístupné bude všechno všem.

Dozvíme se také o podílech politiků v obchodních společnostech, což bylo dosud díky existenci anonymních akcií nemožné. Zjistíme tak, zda nebyla rozhodnutí jednotlivých politiků ve střetu s jejich vlastním zájmem.