Lidovci se budou prát za potraviny: Keller střílí mimo, udeřil lídr kandidátky

"Je to dlouhodobé a velké téma KDU-ČSL a já zde mluvím také proto, protože je to velké téma evropské," řekl k tématu potravin Svoboda s tím, že 50 až 80 procent české legislativy a to i v oblasti potravin je ovlivňováno předpisy EU. Otázka kvality potravin podle něj velmi trápí české občany.

Svoboda se dnes ohradil proti nedávným výrokům vedoucího kandidátky ČSSD Jana Kellera, který uvedl, že připravovaná transatlantická smlouva o obchodu a investicích mezi EU a USA by mohla vést ke konci v Česku populárních farmářských trhů. "To je prosím nesmysl a demagogie z mnoha důvodů, v USA jsou farmářské trhy, zrovna tak ve Francii a jiných státech je to součást kultury života," podotkl. Profesor Keller prý podle něj v tomto ohledu "zcela střílí mimo terč".

Ministr zemědělství, Svobodův spolustraník Marian Jurečka k tématu potravinové soběstačnosti uvedl, že deficit zahraničního obchodu v oblasti potravin loni dosáhl 23 miliard korun a počty pracovních míst v zemědělství klesly od roku 2001 o 110.000.

Dlouhodobý pokles soběstačnosti začal po roce 1989. Jeho zrychlení nastalo po vstupu ČR do EU v roce 2004. Především jde o odvětví živočišné výroby (vepřové, drůbež, vejce a další), ale zároveň také o ovoce a zeleninu mírného pásma i brambory – bohužel tedy o komodity, pro které historicky máme výrobní podmínky a kapacity.

Velice výrazně a lineárně rostou dovozy masa. Jednak jako důsledek absence domácí produkce (stavy prasat jsou na nejnižší úrovni za dobu statistického sledování, dovážíme již asi polovinu tuzemské spotřeby), tak i z důvodu zcela otevřené a neřízené politiky obchodních řetězců (dovoz výrobků z méně hodnotných partií).

Soběstační jsme například v hovězím mase, obilí, řepce a mléce. Ani u těchto komodit však nejsou ekonomické a výrobní faktory v pořádku. Vyvážíme prostou surovinu, která sice díky objemům a cenám v posledních dvou sezónách znamenala značné příjmy a kompenzaci schodku agrárního zahraničního obchodu, ale zároveň přicházíme o objemy zhodnocení suroviny na potravinu, o přidanou hodnotu, o pracovní místa, o objemy pro zpracovatelský průmysl. Jako negativní příklad lze uvést informaci Českomoravského svazu mlékárenského, kdy jsme v roce 2011 dovezli již 40 % sýrů, informuje spotrebitel.net.