Válka na Ukrajině? Zeman mírní ostrá slova

Praha - Prezident Miloš Zeman se dnes setkal s šéfy parlamentních komor Milanem Štěchem a Janem Hamáčkem (oba ČSSD). Mluvili o situaci na Ukrajině a o Východním partnerství EU, jehož zasedání se uskuteční koncem týdne v Praze. Politici debatovali taky o vládní legislativě a o rozpočtových prioritách. ČTK to řekli Štěch a Hamáček.

Ohledně Východního partnerství tři nejvyšší ústavní činitele "ladili postup" uvedl Štěch. Šéf zahraničního odboru Hradu Hynek Kmoníček už dříve řekl, že situace na Ukrajině musí být automaticky hlavním tématem pražského setkání.

Zeman podle Štěcha objasnil některé dřívější výroky, které se objevily v médiích. Nepředpokládá prý, že by se na Ukrajině nyní angažovala Severoatlantická aliance. Svět by ale neměl mlčet v případě, kdyby ruská vojka vstoupila do Podněstří. "Hovořil o potřebě udržovat kontakt s Ruskem na všech úrovních, izolace by nebyla nikomu prospěšná," poznamenal Štěch.

Psali jsme: Štváč na Hradě? Zeman chce akci NATO proti Rusku, Sobotka válečné bubny odmítá  

Z domácí politiky se hovořilo o legislativních krocích vlády a přípravách státního rozpočtu. Setkání na Hradě podle Hamáčka vycházelo z lednové dohody, že se budou scházet pravidelně zhruba každého čtvrt roku.

Ukrajina do NATO?

Členství v NATO by bylo ve strategickém zájmu Ukrajiny a rovněž by pro ni znamenalo důležitou společenskou volbu. Poskytlo by pevné záruky pro zachování ukrajinské suverenity, národní identity a územní celistvosti, a zároveň by pomohlo k posílení a pokračování demokratických reforem na Ukrajině. Další pokrok v dodržování euroatlantických demokratických norem by rovněž chránil a podporoval nejen rozkvět tradic a kultur národnostních menšin, ale rovněž rozvoj ukrajinské občanské společnosti.

Vedle euroatlantické integrace se nabízí druhá možnost v oblasti Eurasie a Společenství nezávislých států (CIS), které se v současné době vyznačuje autoritářskými nebo poloautoritářskými režimy, neprůhlednou ekonomikou a opomíjenou nebo nerozvinutou občanskou společností. Vydat se touto cestou by uvítali ti, kteří vidí nezávislou Ukrajinu v rozporu s ruskými geopolitickými zájmy a snahami o obnovení ruské velmocnosti.

Členství v NATO by poskytlo pevné záruky pro zachování ukrajinské suverenity, národní identity a územní celistvosti, a zároveň by pomohlo k posílení a pokračování demokratických reforem na Ukrajině. Zájem Ukrajiny o začlenění do euroatlantického prostoru vedl k užší spolupráci s Aliancí. Nicméně budoucí vstup Ukrajiny do NATO bude nakonec záviset na schopnosti země plnit kritéria členství a na domácí politické vůli ke změnám, informuje nato.int.

Související

Václav Klaus

Komunální volby má za sebou Zeman i Klaus. Odvolila i řada lídrů stran

Probíhající komunální a senátní volby v České republice přilákaly již během pátečního odpoledne k volebním urnám řadu významných politických osobností i bývalých hlav státu. Mezi prvními hlasujícími se objevili někdejší prezidenti Miloš Zeman a Václav Klaus, ale i lídři politických stran jako Tomio Okamura, Zdeněk Hřib či Robert Šlachta. Návštěvu volebních místností mnozí z nich využili k vyjádření svých politických očekávání i k věcným či kritickým komentářům.

Více souvisejících

Miloš Zeman ,  Milan Štěch ,  Ukrajinská krize

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Předseda SPD Tomio Okamura

Okamura: Koalice se dohodla, že nelegální překročení státních hranic bude opět trestným činem

Nelegální překročení státních hranic České republiky by se mělo v budoucnu opět stát trestným činem, a to na základě dohody vládní koalice, kterou po jednání oznámil předseda Sněmovny a šéf hnutí SPD Tomio Okamura. Nová úprava má cílit výhradně na občany třetích zemí, kteří se pokusí dostat na české území nelegálním způsobem, přičemž se nijak nedotkne obyvatel Evropské unie, Norska či Švýcarska.

před 1 hodinou

před 3 hodinami

Velká Británie

MI5: Spojené království čelí největším hrozbám od konce studené války, hlavním agresorem je Rusko

Britská kontrarozvědka MI5 varuje, že Spojené království vstoupilo do zcela nové éry národní bezpečnosti, v níž čelí nejvyšší míře hrozeb ze strany cizích států od konce studené války. Šéf tajné služby Sir Ken McCallum v projevu v Londýně uvedl, že současná úroveň rizika vyžaduje mnohem větší nasazení personálních i finančních zdrojů než v minulých desetiletích, přičemž do ohrožení se dostávají klíčové oblasti od bankovnictví přes leteckou dopravu až po zdravotnictví.

před 3 hodinami

Donald Tusk

EU má jasno: Trump mění vztah k Putinovi kvůli volbám, Evropa protiruské sankce naopak zpřísní

Evropští představitelé se připravují na čtvrteční summit Evropské rady, kde hodlají prosadit zpřísnění sankcí vůči Ruské federaci. Tento krok přichází v době rostoucího napětí a zjevného rozporu s postupem amerického prezidenta Donalda Trumpa, který nedávno uzavřel dohodu s Vladimirem Putinem o uvolnění dovozu ruské nafty s cílem snížit ceny pohonných hmot v USA.

před 4 hodinami

Christa Pikeová

Záznamy tísňových volání odhalily, proč Pikeová při neúspěšné popravě hodinu trpěla

Záznamy tísňových volání odhalily značný zmatek a komunikační chaos, který panoval mezi vězeňským personálem a záchrannými složkami po nezdařené popravě padesátileté Christy Pikeové v americkém státě Tennessee. Pikeová byla koncem září odsouzena k trestu smrti letální injekcí, avšak po aplikaci dvou dávek pentobarbitalu nezemřela a musela být narychlo převezena do nemocnice. Podle BBC však trvalo minimálně hodinu, než se jí dostalo pomoci.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Nový papež Lev XIV. se poprvé ukázal světu.

Papež Lev je hospitalizován v nemocnici. Kvůli nálezu podstoupí operaci plic

Papež Lev XIV. byl v úterý dopoledne přijat do římské nemocnice Agostina Gemelliho, kde jej v nejbližších hodinách čeká chirurgický zákrok k odstranění malého plicního útvaru. Jedná se o vůbec první hospitalizaci sedmdesátiletého pontifika od jeho zvolení do čela katolické církve, přičemž lékaři objevili nález v počátečním a dobře ohraničeném stadiu.

před 6 hodinami

Velké vlny

Evropské vlády se začínají připravovat na možný kolaps oceánských proudů

Evropské vlády se začínají připravovat na možný výrazný pokles výkonu nebo úplný kolaps Atlantické poledníkové zpětné cirkulace, známé pod zkratkou AMOC. Tento rozsáhlý systém oceánských proudů transportuje teplou vodu z tropických oblastí směrem na sever a brání tomu, aby evropský kontinent zamrzl. Vědci i politici podle webu Politico varují, že oslabení tohoto mořského tepelného čerpadla by mělo pro evropské zemědělství, infrastrukturu i celou ekonomiku katastrofální následky. Situace, která byla dříve považována za vzdálenou hrozbu, se tak stává předmětem konkrétních bezpečnostních analýz.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Prezident Trump

Trump projevil zájem o setkání s Kim Čong-unem. Ten druhý den představil raketu schopnou zasáhnout USA

Severokorejský vůdce Kim Čong-un navštívil nově otevřené muzeum obranného průmyslu, kde státní média představila mezikontinentální balistickou raketu schopnou zasáhnout území Spojených států. K této události došlo pouhý den poté, co americký prezident Donald Trump naznačil možnost, že by se s ním mohl během své plánované cesty do Asie v polovině listopadu setkat. Trump má v úmyslu navštívit summit Rady pro asijsko-pacifickou hospodářskou spolupráci (APEC) v Číně.

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Rusko od vyhlášení Trumpova "příměří" šestkrát zaútočilo na energetickou infrastrukturu. Bílý dům mlčí

Americký prezident Donald Trump oznámil o víkendu překvapivé příměří v energetické oblasti mezi Ruskem a Ukrajinou. Podle jeho vyjádření na sociálních sítích vstoupila dohoda v platnost okamžitě a obě strany s ní měly souhlasit. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj však uvedl, že o tomto návrhu předem nevěděl a celá zpráva pro něj byla novinkou. Moskva se k celému oznámení v prvních hodinách odmítala blíže vyjadřovat, navíc jej ani nedodržuje.

před 11 hodinami

včera

včera

Cristiano Ronaldo

Veletoče kolem Ronalda. Vypadalo to na konec v reprezentaci, nakonec hodlá pokračovat

Rekordně dlouhá reprezentační přestávka je za námi a v některých případech by se chtělo říct, že „konečně“. Třeba portugalská hvězda Cristiano Ronaldo je určitě ráda, že přijde na jiné myšlenky, než na to, jak to bude s jeho budoucností v portugalském národním týmu. Ronaldo totiž po údajných neshodách s trenérem Jorgem Jesusem během nedávného srazu reprezentaci opustil. Nelíbilo se mu konkrétně, že ho kouč nenasadil do zápasu v Norsku. Proto následně sraz opustil a vypadalo to, že si zavřel dveře do národního týmu. Sám Ronaldo ale nakonec uvedl, že je připraven přijmout trest za své jednání. 

včera

včera

včera

Heinrich Schliemann

Bájná Trója existovala. Archeologové začali mít jasno před 155 lety

Přesně před 155 lety, dne 11. října roku 1871, začal amatérský archeolog jménem Heinrich Schliemann kopat na území dnešního Turecka na místě, kde se měla ve starověku rozkládat bájná Trója. Tu nakonec skutečně objevil, i když tak trochu podvodem, a kromě významných nálezů jeho práce přinesla řadu nenahraditelných škod.

včera

Je to nesmysl, udeřil Babiš ohledně emisních povolenek

Posílit ochranu práv dětí a vyjasnit některé výkladové nejasnosti v legislativě spojené s řízením péče soudu o nezletilé je hlavním cílem novely občanského zákoníku a souvisejících zákonů, jejíž návrh schválila Babišova vláda na pondělním zasedání. Zabývala se také například plněním Národního plánu obnovy nebo návrhem na další rozvoj Registru zastupování. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy