Zeman chválí vládu za důchody a porodné. Co mu ale vadí?

"Zatím se mi zdá, že jsou tady některá dobrá opatření, to znamená konkrétně například lepší valorizace důchodů nebo porodné na dvě děti," okomentoval Zeman první měsíce práce nové vlády.

"Na druhé straně mě znepokojuje, že se třeba odkládá zákon o sociálním bydlení. Nebo že v mlhách se ztrácí zákon o prokázání původu příjmů a majetku, o kterém přitom všechny strany ve svých volebních kampaních mluvily," uvedl prezident.

Zeman dříve ČTK řekl, že chce dodržet pověstných "sto dní hájení" a vládu před uplynutím této lhůty nekritizovat. V rozhovoru s ČTK nicméně učinil výjimku, když zdravotnický systém označil za černou díru, v níž se ztrácejí peníze. Svým názorem tak podpořil obdobná tvrzení ministra financí Andreje Babiše (ANO).

Demografické stárnutí je proces, při němž se postupně mění věková struktura obyvatelstva takovým způsobem, že se zvyšuje podíl seniorů a snižuje se podíl dětí mladších 15 let, tzn. starší věkové skupiny rostou početně relativně rychleji než populace jako celek. Hlavní příčinou demografického stárnutí je spolu s poklesem porodnosti trvalý pokles specifických měr úmrtnosti vedoucí k prodlužování naděje dožití a tím k častějšímu dožívání se vyššího a vysokého věku.

Důsledky demografického stárnutí se dotýkají všech sfér sociálního a ekonomického vývoje a nejčastější obavy vyvolávané změnou věkové struktury se pojí s udržitelností financování důchodového systému, růstem nákladů na sociální zabezpečení a zdravotní péči a nedostatkem pracovních sil na trhu práce. Proces populačního stárnutí se nicméně promítá též do postavení seniorů ve společnosti i do sféry soukromé, do mezigeneračních vztahů a vztahu uvnitř rodiny.

Skupina obyvatel ve věku 65 a více let bude početně i nadále narůstat, což ve svém důsledku zapříčiní výraznou deformaci věkové pyramidy, jejíž základna se podstatně zúží a vrchol naproti tomu velmi výrazně rozšíří. 

Proces stárnutí obyvatelstva lze charakterizovat rovněž pomocí indexů závislosti, které vyjadřují poměr mezi dětskou, resp. poproduktivní složkou obyvatel a osobami ve věku 15-64 let. Index ekonomického zatížení, vyjadřující počet osob do 19 let a počet seniorů na 100 osob v produktivním věku (20-64 let), se sice z důvodu poklesu počtu dětí mezi lety 2000 a 2010 snížil z 59,3 na 54,6, z naznačených trendů ve vývoji hlavních věkových skupin je nicméně zřejmé, že zatíženost obyvatelstva ve věku ekonomické aktivity začne opět narůstat. V roce 2055 by hodnota indexu ekonomického zatížení měla být oproti současnosti téměř dvojnásobná, uvádí server demografie.info.