Gross se přiznal, a co Paroubek, Nečas, Topolánek? ptá se lidovec

Stanislav Gross se přiznal. A co ti další?

Pro jistotu říkám hned na začátek, že jsem nikdy nepatřil k příznivcům Stanislava Grosse. O to více a příjemněji mě překvapila jeho slova, která zazněla v pořadu 168 hodin. Sám jsem nedokázal uvěřit vlastním očím a uším, že je to opravdu ten samý Stanislav Gross, který se před devíti lety hájil s takovou vervou, jak je původ jeho peněz tak „křišťálově čistý, že ani křišťálověji čistší být nemůže."

Ano, to, co jsme mohli vidět na konci minulého týdne, byly pouze útržky připravovaného dokumentu. Navíc nevidím někdejšímu nejmladšímu premiérovi v Evropě do svědomí, a těžko proto můžeme vědět, nakolik svá slova myslel upřímně či alespoň upřímněji, než hlásal na svých billboardech. Na druhou stranu si však zaslouží ocenění už skutečnost, že alespoň po letech dokázal přiznat alespoň některé ze svých chyb.

Kdo bude další?

Nikdy jsem netušil, že někdy něco takového napíšu, ale Stanislav Gross se dnes pro ostatní expolitiky stal doslova vzorem hodným následování. Proto se ptám: „Dočkáme se podobného přiznání i od dalších expremiérů?" Jedna vlaštovka může být znamením, že se věci začaly měnit k lepšímu, ale jaro ještě zdaleka nedělá.

Až uslyšíme podobná slova lítosti nad vlastními činy také od Jiřího Paroubka, Mirka Topolánka, Petra Nečase nebo dokonce samotného Václava Klause, budeme se moci radovat z toho, že se úroveň naší politické scény postupně začíná zlepšovat. Nezbývá než doufat, že se tak stane alespoň u některých z nich, píše kandidát ve volbách do Evropského parlamentu za KDU-ČSL Tomáš Zdechovský.