Soud projedná žalobu na Zemana a Hrad. Jak to bylo s amnestií?

Hasenkopf dlouhodobě uvádí, že se na podobě amnestie exprezidenta Václava Klause nepodílel. Za původce textu označuje právníka Zdeňka Koudelku, který byl v předmětné době na stáži na ministerstvu spravedlnosti. Žalobou na ochranu osobnosti, kterou se v pondělí začne zabývat pražský městský soud, se proto Hasenkopf mimo jiné domáhá "veřejného uvedení věci na pravou míru".

Mynář loni právníka v médiích označil společně s Klausovými spolupracovníky Ladislavem Jaklem a Petrem Hájkem za jednoho ze tří "spoluotců" amnestie. Toto tvrzení později převzal i prezident Zeman. Ten navíc Hasenkopfa výslovně nazval hlavním autorem kontroverzního aboličního článku, který zastavil trestní stíhání přesahující dobu osmi let.

Kancléř trvá na tom, že Hasenkopfovo autorství jednoznačně vyplývá z materiálů, které mu předal sám právník. Když ho proto Hasenkopf loni vyzval k omluvě, odmítl.

Hasenkopf, který pracoval jako Klausův právní poradce a konzultant, nepopírá, že v roce 2012 vypracoval návrh rozhodnutí o amnestii. Vyžádal si ho prý tehdy od něj Klausův tajemník Jakl. Tvrdí však, že tento návrh vůbec neumožňoval prominout tresty uložené pachatelům závažné hospodářské kriminality anebo korupce ani zastavit jejich trestní stíhání.

Právníkovo tvrzení na svém webu nedávno podpořil i Jakl. "Pavel Hasenkopf není autorem, spoluautorem ani iniciátorem loňské amnestie. Na jejím znění se nijak nepodílel, nebyl ani u jedné porady, na které její znění vznikalo. Byl jen jedním z mnoha právníků, na které jsem se já řadu let obracel s prosbou o návrhy, nápady, názory a podněty na tuto problematiku," napsal. Za skutečného autora amnestie považuje Klause, který je pod ní podepsán a který za ni nese politickou odpovědnost.

Hasenkopf zažaloval prezidentskou kancelář také kvůli výpovědi, kterou z ní loni dostal pro údajné pracovní absence poté, co se začal přít o autorství amnestie. Obvodní soud mu dal v březnu nepravomocně za pravdu v tom, že výpověď je neplatná. Odvolání Hradu bude pražský městský soud projednávat v září.

Klausova amnestie se podle údajů ministerstva spravedlnosti dotkla více než 111.000 odsouzených a obviněných. Nepodmíněné tresty prominula zhruba 20.000 lidem, fakticky ale z věznic vyšlo jen 6500 z nich, protože řada odsouzených vůbec nestihla za mříže nastoupit. Zastaveno bylo trestní stíhání 265 obviněných, přičemž abolice se dotkla některých velkých kauz, například Progres Investu či H-Systemu.