ČSSD se dostala do zisku téměř 100 milionů, vliv měla kauza Altner. Jak si vede ANO?

Strana za loňský rok vykázala celkové náklady 10,25 milionu korun. Způsobeno to bylo zápornou nákladovou položkou 117,39 milionu, která odpovídá i stejnému poklesu krátkodobých závazků. Strana zrušení této položky ve výroční finanční zprávě zdůvodňuje právě rozsudkem Nejvyššího soudu, který zrušil předchozí rozsudky soudů nižší instance ve sporu ČSSD s Altnerem a jeho dědici.

Pravomocný rozsudek ve sporu s Altnerem vynesl Městský soud v Praze v roce 2016. Nárok byl už v rukou exekutora, ale strana ve stejném roce úspěšně požádala Nejvyšší soud o odklad vykonatelnosti. Od té doby se čekalo na verdikt, jehož vynesení zdrželo dědické řízení poté, co Altner zemřel. Loni v červnu Nejvyšší soud konstatoval, že smluvní ujednání o odměně za právní služby nebylo dostatečně určité. Záležitost vrátil na začátek Obvodnímu soudu pro Prahu 1. Altnerovi dědici se rozhodnutí Nejvyššího soudu pokusili napadnout u Ústavního soudu, ale ten jim nevyhověl.

Nejvýznamnější nákladovou položkou ČSSD loni byly mzdové výdaje, které činily 48,8 milionu korun. Strana zaměstnává 79 lidí. Dalším významným výdajem byly náklady na kampaň před evropskými volbami, které dosáhly 12,96 milionu korun.

Výnosy ČSSD dosáhly 109 milionů korun. Hlavní část z toho tvořily příjmy ze státního rozpočtu. Příspěvek na činnost, vyplácený na základě získaných mandátů ve Sněmovně, Senátu a krajských zastupitelstvech, činil 66,45 milionu korun, příspěvek na činnost politického institutu 6,65 milionu korun a příspěvek na úhradu volebních nákladů, spojený s výsledkem v evropských volbách, 2,8 milionu korun. Pronájmem prostor v Lidovém domě a dalších nemovitostech straně vynesl 20,6 milionu korun. Na členských příspěvcích ČSSD vybrala 10,72 milionu korun, o rok dřív to bylo 16,3 milionu korun.

ČSSD také obdržela dary ve výši 2,1 milionu korun. Největším dárcem byl bývalý europoslanec a lídr kandidátky do Evropského parlamentu Pavel Poc, který straně věnoval zhruba 530.000 korun. Následovala bývalá europoslankyně a dvojka na kandidátce Olga Sehnalová, která darovala zhruba 380.000 korun. Množství přijatých darů se proti roku 2018 snížilo asi o polovinu, tehdy strana přijala 4,8 milionu korun.

Hnutí ANO loni hospodařilo se ziskem 63,4 milionu korun. Vyplývá to z výroční finanční zprávy zveřejněné na webu Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí. Na volby do Evropského parlamentu subjekt vedený premiérem Andrejem Babišem (ANO) vydal 32,2 milionu. V roce 2018 zaznamenalo ANO ztrátu bezmála 43 milionů korun.

Celkové výnosy ANO činily 163,3 milionu korun, z čehož příspěvky ze státního rozpočtu tvořily 147,7 milionu, tedy zhruba 90 procent. Dary hnutí ve výroční zprávě vyčíslilo na 12,2 milionu, což je o 30 milionů méně než předloni. Nejvíce hnutí darovali Jan Richter, celkem téměř 293.000 korun, a europoslankyně Radka Maxová (261.200 korun). Na členských příspěvcích ANO vybralo 3,4 milionu.

Náklady hnutí činily téměř 100 milionů. Za volby do Evropského parlamentu, v nichž získalo šest poslanců, ANO dalo 32,2 milionu, za volby do Senátu zhruba 362.000 korun a za volby do obecních zastupitelstev přes 45.000 korun. Mzdy vyšly hnutí na zhruba 18 milionů korun.

Mezi krátkodobými závazky nadále figuruje dluh ANO vůči jeho zakladateli a předsedovi Babišovi. Koncem roku 2018 činila bezúročná půjčka současného premiéra 25,1 milionu korun, v závěru loňského roku to bylo 24,3 milionu korun.