ČSSD si dva měsíce po neúspěšných volbách zvolí nové vedení

Dva měsíce po neúspěšných sněmovních volbách, ve kterých poprvé za dobu samostatné ČR nepronikla sociální demokracie do dolní komory Parlamentu, si ČSSD na pátečním sjezdu zvolí nové vedení. O funkci předsedy sociální demokracie se zatím přihlásilo sedm kandidátů, favority volby jsou ministryně práce v demisi Jana Maláčová a starosta Nového Města na Moravě Michal Šmarda. Sjezd se s ohledem na stav epidemie covidu-19 uskuteční on-line formou.

Na post předsedy ČSSD rezignoval bezprostředně po vyhlášení volebních výsledků vicepremiér Jan Hamáček, formálně odstoupil 25. října. Strana zůstala v kabinetu premiéra Andreje Babiše (ANO), který od 11. listopadu vládne v demisi. Zbytek nejužšího vedení ČSSD skončí k datu pátečního sjezdu. O hlasy delegátů se z něj plánují znovu ucházet Maláčová a místopředseda strany Josef Říha, který kandiduje na statutárního i řadového místopředsedu.

Hlavní tvář poslední kampaně ČSSD Maláčová ve svém manifestu nabízí straníkům mimo jiné zavedení přímé volby předsedy i místopředsedů strany v elektronickém hlasování. Ustavit chce stínovou vládu či zlepšit komunikaci strany uvnitř i navenek. V lednu by jako předsedkyně předložila harmonogram přípravy a základní strategii pro komunální a senátní volby. Plánuje také razantně snížit provozní náklady, ČSSD finančně konsolidovat a oddlužit.

Bývalý místopředseda ČSSD Šmarda slibuje, že bude pracovat jako krizový manažer, který zahájí obrat k tomu, aby se strana stala opět relevantní. ČSSD podle něj hrozí ekonomický kolaps a zánik. "Je potřeba ihned zastavit další zadlužování strany a bez milosti osekat zbytečné výdaje," uvedl na facebooku. Urychleně chce také pracovat na přípravě na komunální volby. "Hned po Novém roce rozjedeme demokratické primárky a ve všech koutech země se opřeme do přípravy kampaně," napsal.

O funkci předsedy ČSSD se opakovaně ucházejí i ředitel městské knihovny v Poličce Jan Jukl a bývalý šéf Vojenského zpravodajství Miroslav Krejčík. Do čela sociální demokracie kandidovali shodně v únoru 2018, kdy se předsedou stal Hamáček. Krejčík tehdy získal 30 z 526 hlasů, Jukl šest. Krejčíka nominovala kladenská okresní konference. "Shodli jsme se, že existuje jen jediná cesta, jak z toho ven. Především změna ve způsobu vedení naší politiky a návrat k hodnotám, na kterých jsme se zrodili," uvedl na facebooku.

Jihočeská sociální demokratka Jana Turoňová se ve svém videu k předsednické volbě vymezuje proti kandidátům z dosavadního vedení. "Musí se najít někdo, kdo ukáže jiný směr a dá členské základně alternativu," uvedla. Pardubický sociální demokrat Jaromír Landsman, kterého v roce 2019 nepustila do volby předsedy nesplněná podmínka délky členství ve straně, nabízí, že využije v politické oblasti své zkušenosti z marketingu. Posledním kandidátem na předsedu je ekonom Peter Jaďuď.

O funkci prvního místopředsedy se podle mluvčí ČSSD Evy Gregorové uchází vedle Říhy ještě Petr Kowanda. Na řadového místopředsedu je zatím 13 kandidátů včetně bývalého ministra zahraničí Tomáše Petříčka, který na dubnovém sjezdu kandidoval proti Hamáčkovi v předsednické volbě. ČTK sdělil, že by chtěl být součástí Šmardova týmu.

Nové vedení ČSSD bude muset kromě politické budoucnosti urychleně řešit ekonomický stav strany. Například od státu získá v tomto volebním období sociální demokracie jen 62,6 milionu oproti 130,8 milionu z minulého. Strana musí výrazně snížit provozní náklady i počet zaměstnanců. Opustit by mohla i své sídlo v Lidovém domě v centru Prahy. Úřadující šéf ČSSD Roman Onderka středeční Mladé frontě Dnes řekl, že strana se pokouší najít nájemníka. "Pokud by se celý dům pronajal, máme více nemovitostí, kam se zaměstnanci mohou bez problémů přesunout," uvedl.

ČSSD tíží i soud s dědici právníka Zdeňka Altnera o odměnu za zastupování strany ve sporu o Lidový dům. Podle dřívějšího verdiktu měla Altnerovi vyplatit 18,5 milionu korun a smluvní pokutu 318 milionů korun. Nejvyšší soud ale vrátil spor na začátek. Podle předběžného názoru nynější soudkyně případu je žaloba v částce 18,5 milionu oprávněná, jednání bude pokračovat v únoru. Smluvní pokuta by aktuálně činila zhruba 450 milionů korun, dalších 39 milionů korun úroky z prodlení. Strana nárok odmítá.

Letošní vypadnutí ze Sněmovny bylo pro ČSSD vyvrcholením volebních neúspěchů z posledních let. Pád naznačily už předchozí sněmovní volby v roce 2017, kdy do té doby nejsilnější vládní strana skončila šestá a získala 15 mandátů za 7,27 procenta hlasů. V komunálních volbách v roce 2018 přišla téměř o polovinu mandátů, o rok později ztratila zastoupení v Evropském parlamentu. Loni ČSSD neobhájila ani jeden z deseti mandátů v Senátu, v komoře jí zbyli jen tři zástupci. Přišla také o nejvíce postů v zastupitelstvech krajů.

Související

Ilustrační fotografie.

Problémy SOCDEM s Lidovým domem pokračují. Soud rozhodl ve prospěch Altnerových

Problémy sociálních demokratů s Lidovým domem nekončí. Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl, že SOCDEM má zaplatit pozůstalým po zesnulém právníkovi Zdeňku Altnerovi, který po straně požadoval miliony za právní služby, téměř půl miliardy korun. K žalované částce ve výši 18 a půl milionu korun přibyly úroky a smluvní pokuta. Sociální demokraté s rozsudkem nesouhlasí. 

Více souvisejících

ČSSD Jana Maláčová (ČSSD) Michal Šmarda

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

Hokej, ilustrační fotografie.

České hokejistky s Kanadou zopakovaly stejně vysokou prohru jako s USA

Dá se říct, že české hokejistky zakončily základní skupinu tak, jak ji začaly, tedy prohrou 1:5 se zámořským soupeřem. Zatímco v úvodu olympijského turnaje v Miláně svěřenkyně trenérky Carly MacLoedové prohrály s Američankami, na závěr skupiny jasně podlehly i Kanaďankám. Nadále se tak tedy ukazuje, že hokejistky USA i Kanady jsou pro Češky zatím jen těžko dosažitelným cílem.

včera

včera

Ilustrační fotografie.

Běžec na lyžích Tuž se překvapivě postaral o nejlepší český úterní výsledek

Málokdo z českých fanoušků čekal, že by snad mohl být na právě probíhajících zimních olympijských hrách v Miláně a Cortině d'Ampezzo k vidění nějaký úspěch v rámci mužského běžeckého lyžování. Čtvrtý soutěžní den 25. her zimní olympiády ale právě takový nečekaný úspěch přinesl, jakkoli to neskončilo cenným kovem. Senzačně na pátém místě totiž ve sprintu skončil Jiří Tuž, který už v kvalifikaci ukázal, že se s ním musí počítat až do samotného konce. Pro své již sedmé olympijské zlato si v závodě dojel Nor Johannes Klaebo. V ženském sprintu se naopak nepodařilo do finále postoupit sedmé závodnici z olympijského skiatlonu. Kateřina Janatová se do semifinále nedostala o pouhou jednu desetinu sekundy.

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Jednání o míru je pro Putina jen zástěrka, varuje estonská rozvědka. Zanalyzovala, zda Rusko za rok napadne NATO

Estonská zahraniční zpravodajská služba zveřejnila svou výroční zprávu o globální bezpečnosti, ve které varuje před pokračující hrozbou ze strany Ruska. Podle estonských zpravodajců je nepravděpodobné, že by Moskva v příštím roce zahájila proti státům NATO otevřený vojenský útok. Místo toho se očekává pokračování a stupňování různých forem hybridní války.

včera

Michal Krčmář

Vytrvalostní biatlonový závod se českým mužům nevydařil. Nejlepší byl Hornig

Ani v pořadí druhý biatlonový, byť první individuální závod v rámci olympijských her se nevyvedl z českého pohledu podle představ. Nejlepší z kvarteta reprezentantů byl totiž ve dvacetikilometrovém vytrvalostním závodu Vítězslav Hornig, který během celého jeho průběhu dvakrát chyboval na střelnici a nejen proto se tak umístil na konečném 26. místě. To velezkušenému Michalu Krčmářovi se střelba nepovedla ještě více, neboť v ní chyboval celkem čtyřikrát a obsadil až 38. pozici. Dalšími Čechy, kteří se závodu zúčastnili, byli Mikuláš Karlík (konečné 68. místo) a debutant Petr Hák (81. místo). Zlato z tohoto závodu poněkud nečekaně dosud málo známý Nor Johan-Olav Botn.

včera

včera

Jeffrey Epstein

Kongres: Trumpovi úředníci začernili Epsteinovy ​​spisy, aby zakryli jména významných osob

Členové amerického Kongresu, kteří v pondělí získali přístup k nezkráceným spisům ministerstva spravedlnosti týkajícím se Jeffreyho Epsteina, oznámili znepokojivá zjištění. Podle zákonodárců dokumenty obsahují důkazy o tom, že identita nejméně šesti mužů byla před veřejností utajena bez jasného právního opodstatnění. Tato zjištění obnovila obvinění, že Trumpova administrativa záměrně chrání vlivné osobnosti před veřejnou kontrolou.

včera

Donald Trump

MSC: Svět vstoupil pod vedením Trumpa do éry „politiky demoliční koule“

Svět vstoupil do éry „politiky demoliční koule“, kterou vede americký prezident Donald Trump, a dlouhodobý mezinárodní řád postavený po roce 1945 se pod tímto tlakem začíná rozpadat. Vyplývá to z výroční zprávy Munich Security Report 2026, zveřejněné před nadcházející Mnichovskou bezpečnostní konferencí (MSC). Dokument označuje Trumpa za nejmocnější postavu, která vědomě útočí na stávající pravidla a instituce, čímž riskuje zánik desítky let budovaných spojenectví a norem.

včera

Ilustrační foto

Svět se stává příliš teplým i na umělý sníh. Počasí uvrhá zimní olympijské hry do nejisté budoucnosti

Olympijská běžkyně na lyžích Jessie Digginsová je zvyklá na extrémní fyzické utrpení, kterému říká „jeskyně bolesti“. Zatímco fyzickou zátěž dokáže ovládat, jedna věc ji skutečně děsí: rychlost, s jakou se její sport mění kvůli klimatickým změnám. Podle jejích slov se stává nemožným pořádat zimní závody bez umělého sněhu, přičemž zažila i Světové poháry, které se odehrávaly v hustém dešti na úzkých zbytcích tající bílé pokrývky.

včera

Emmanuel Macron

Macron vyzval Evropu, aby konečně začala vystupovat jako skutečná velmoc

Francouzský prezident Emmanuel Macron vyzval Evropu, aby začala na světové scéně vystupovat jako skutečná velmoc. V rozhovoru pro skupinu evropských deníků uvedl, že kontinent čelí naléhavému varování v podobě rostoucích hrozeb ze strany Číny, Ruska a nově i Spojených států. Podle Macrona nastal čas, aby Evropa v oblasti ekonomiky, obrany i bezpečnosti konečně „dospěla“.

včera

Fakultní nemocnice Olomouc

Policie vyšetřuje možné ublížení na zdraví u stovek pacientů s defibrilátory

Kriminalisté z odboru hospodářské kriminality v Olomouci začali prověřovat mimořádně závažný případ, který se týká Fakultní nemocnice Olomouc. Existuje totiž důvodné podezření, že tamní lékaři z kardiologické kliniky implantovali stovkám pacientů srdeční defibrilátory (ICD), i když k tomu z odborného hlediska nebyl důvod. Podle policie nešlo o ojedinělé případy, ale o dlouhodobý a systematický postup, který trval celou dekádu – od roku 2015 až do února loňského roku.

včera

Evropská unie

Evropská komise chystá bezpečnostní opatření, kterým sníží vliv Číny v Evropě

Evropská komise plánuje v březnu představit nová bezpečnostní opatření, která mají omezit přístup čínských firem k lukrativním veřejným zakázkám v Evropské unii. Podle informací od unijních představitelů hodlá Brusel upravit rozpočtová pravidla tak, aby v budoucnu zvýhodňovala evropské podniky před zahraničními konkurenty. Tato strategie se má týkat nejen současného rozpočtu, ale především dlouhodobého finančního rámce pro období po roce 2028.

včera

Vladimír Putin

Putinovi se bezpečnostní záruky pro Ukrajinu nelíbí. Evropu to ale nesmí zajímat

Probíhající mírový proces pod vedením Spojených států, který má ukončit ruskou invazi na Ukrajinu, se potýká s vážným nedostatkem důvěryhodnosti. Skeptici pochybují o skutečném zájmu Vladimira Putina na trvalém urovnání a kritizují logiku současných jednání. Varují, že pokud západní partneři přiznají Rusku právo veta nad bezpečnostními zárukami pro Kyjev, riskují tím nekonečné prodlužování válečného konfliktu.

včera

Chicago

Jak Trump změnil Ameriku? Většině lidí se do USA nechce, zvažují i zrušení dovolené

V uplynulých dvanácti měsících prošly Spojené státy pod Trumpovou administrativou proměnou, která z nich v očích mnoha cestovatelů učinila nehostinné a nebezpečné místo. Průzkum deníku Independent ukazuje, že 80 % respondentů se hodlá cestám do USA vyhýbat, zatímco pouze 11 % by zemi stále navštívilo. Mezi těmi, kteří již mají dovolenou zarezervovanou, zvažuje každý sedmý její zrušení.

včera

Starmer utnul výzvy k rezignaci. Odstoupit nehodlá

Britský premiér Keir Starmer čelí nejvážnější krizi svého úřadu poté, co lídr skotských labouristů Anas Sarwar veřejně vyzval k jeho rezignaci. Starmer na pondělním zasedání parlamentní frakce prohlásil, že není připraven odejít a uvrhnout zemi do chaosu, jeho pozice je však po sérii rezignací klíčových spolupracovníků vážně oslabena.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy