Lídři sněmovních stran se letos neměnili, nové předsedy mají ČSSD a KSČM

Beze změn zůstalo v roce 2021 obsazení funkcí předsedů sněmovních uskupení, která pořádala stranické sjezdy, sněmy či kongresy. Lídrem Starostů a nezávislých (STAN) zůstal Vít Rakušan, další vládní stranu TOP 09 nadále vede Markéta Pekarová Adamová a v čele opoziční SPD zůstal Tomio Okamura. Vedení naopak změnili sociální demokraté a komunisté, kteří v letošních sněmovních volbách nepřekročili hranici pro vstup do dolní komory.

Hnutí ANO na začátku roku prodloužilo funkční období vedení a dalších orgánů o rok do 17. února 2022. Delegáti o odkladu sněmu plánovaného na leden rozhodli kvůli koronavirové epidemii. Covid-19 poznamenal i podobu dalších jednání. Některé strany musely kvůli aktuální situaci zvolit plně on-line sjezd, další přistoupily ke kombinované podobě. Starostové jednali v srpnu osobně.

Rakušanovo pokračování v čele STAN podpořilo na sněmu hnutí 95,7 procenta hlasů delegátů. Rakušan byl jediným kandidátem na předsedu stejně jako na předchozím sněmu v dubnu 2019, kdy se funkce ujal. Ve vedení zůstal i první místopředseda Jan Farský. Sestava řadových místopředsedů je z poloviny nová, někdejšího šéfa STAN Petra Gazdíka a poslankyni Věru Kovářovou v ní doplnili europoslanec Stanislav Polčák a starosta Dolních Břežan Věslav Michalik.

Šéfkou TOP 09 zvolil Adamovou na další dva roky sněm strany koncem listopadu. Ve volbě získala 163 ze 176 hlasů. Část delegátů hlasovala kvůli covidu-19 na dálku. Prvním zástupcem Adamové zůstal senátor Tomáš Czernin. Funkce řadových místopředsedů obhájili Jan Jakob, Herbert Pavera a Vlastimil Válek. Po dvou letech se do nejužšího vedení strany vrátil ústecký poslanec Michal Kučera.

Jednoznačný byl i výběr předsedy SPD na on-line stranické konferenci na začátku prosince. Okamura dostal hlasy 84 delegátů z 85 možných, sám se hlasování zdržel. Okamura bude v čele SPD stát další tři roky, hnutí vede od jeho založení v roce 2015. Místopředsedou hnutí se opět stal poslanec Radim Fiala. Posty v předsednictvu obhájili i poslanci Radovan Vích a Radek Rozvoral, bývalého poslance Jaroslava Holíka nahradil europoslanec Ivan David.

Sociální demokracie pořádala sjezd dvakrát, v dubnu i prosinci se kvůli epidemii konal on-line. Na dubnovém sjezdu obhájil funkci předsedy tehdejší vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD), který však v říjnu po volebním neúspěchu rezignoval. Na prosincovém sjezdu se stal předsedou starosta Nového Města na Moravě Michal Šmarda. V prvním kole volby získal 130 z 233 hlasů delegátů. Ze Sněmovny vypadli také komunisté, jejichž předsedkyní se na říjnovém mimořádném sjezdu stala europoslankyně Kateřina Konečná.

Nové vedení si v roce 2022 budou kromě ANO začátkem roku také Piráti. Na on-line konferenci bude obhajovat funkci předsedy strany Ivan Bartoš, většina předsednictva se však obmění. Mandát skončí začátkem roku také vedení občanských demokratů a lidovců.

Související

Ilustrační fotografie.

Problémy SOCDEM s Lidovým domem pokračují. Soud rozhodl ve prospěch Altnerových

Problémy sociálních demokratů s Lidovým domem nekončí. Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl, že SOCDEM má zaplatit pozůstalým po zesnulém právníkovi Zdeňku Altnerovi, který po straně požadoval miliony za právní služby, téměř půl miliardy korun. K žalované částce ve výši 18 a půl milionu korun přibyly úroky a smluvní pokuta. Sociální demokraté s rozsudkem nesouhlasí. 
Jan Hamáček Komentář

Sociálním demokratům vykradli hlasy populisté. Stav české levice je tragický

Stav levice v České republice je tristní. Stojí za tím řada faktorů v čele se slabou sociální demokracií a populisty, kteří slíbí úplně cokoliv, aby se dostali do sněmovny. Začínají na to doplácet i Piráti s programem založeným na liberalismu a progresivismu, ten totiž konzervativnějšího voliče nijak nezasáhne.

Více souvisejících

ČSSD KSČM Kateřina Konečná (poslankyně KSČM) Michal Šmarda

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

Rusko, Kreml

Trumpův pozoruhodný posun dal Kremlu dostatek času. Rusko očekávalo tvrdší prohlášení

Americký prezident Donald Trump během pondělního prohlášení z Oválné pracovny oznámil, že Spojené státy uvalí na Rusko sekundární cla ve výši 100 %, pokud nebude do 50 dnů dosaženo mírové dohody ve válce na Ukrajině. Tento krok přichází v době, kdy Trump vyjádřil silné zklamání z ruského prezidenta Vladimira Putina a prohlásil, že si přeje konec války.

včera

Prezident Trump

Trump dal Rusku ultimátum: Na uzavření míru s Ukrajinou má 50 dní

Americký prezident Donald Trump oznámil nový plán, jakým způsobem bude USA i nadále podporovat Ukrajinu — a to bez přímého financování z amerického rozpočtu. Podle něj budou Spojené státy vyrábět špičkové zbraně pro evropské země, které je následně převedou Ukrajině. Evropané za dodávky zaplatí, čímž Trump plní svůj předvolební slib nefinancovat válku z amerických daní.

včera

raketový systém Patriot

Evropa prostředník, USA prodejce. Jak vypadá Trumpův plán na zbrojní pomoc Ukrajině?

Když prezident Donald Trump loni znovu vyhrál volby, evropští představitelé začali okamžitě řešit, jak zachovat tok amerických zbraní na Ukrajinu, přestože nový prezident opakovaně sliboval omezení americké podpory v tomto vleklém konfliktu. Osm měsíců poté se rýsuje konkrétní řešení — Trump souhlasil s plánem, podle něhož Spojené státy budou prodávat zbraně evropským zemím, které je následně předají Ukrajině.

včera

Izraelská armáda

Masakr v centru Gazy: Děti šly pro vodu, izraelská armáda je zabila

V centru Gazy došlo v neděli k dalšímu tragickému incidentu, když izraelský letecký útok zasáhl místo, kde Palestinci shromažďovali vodu. Podle lékařských zdrojů přišlo o život nejméně šest dětí a další čtyři lidé. Videozáznamy z místa ukazují zoufalou scénu – těla obětí leží mezi kbelíky a nádobami na vodu.

včera

Bern, Švýcarsko

Švýcaři členství v EU nevěří. Jsou hrdí na neutralitu, bohatství a přímou demokracii

Švýcarsko, vyčnívající jako neutrální ostrov uprostřed evropské integrace, si již dlouhá desetiletí drží odstup od členství v EU. Ačkoliv s Unií udržuje úzké vztahy, důvody k přistoupení chybí, ať už jsou ekonomické, bezpečnostní i kulturní. Nejde jen o politické rozhodnutí, nýbrž celkový odpor vůči členství sdílejí i mnozí obyvatelé, kteří se k evropské integraci staví s ironií, skepsí a důrazem na přímou demokracii.

včera

Jaderný výbuch

Rusko se chystá na jadernou válku. Buduje a modernizuje své jaderné základny

Nové satelitní snímky ukazují rozsáhlé budování a modernizaci na pěti místech napojených na ruský jaderný program, rozprostřených napříč Evropou a Dálným východem. Záběry ze společnosti Planet Labs, pořízené během května a června, odhalují rozsah výstavby, přísná bezpečnostní opatření a nové struktury, které podle odborníků naznačují přípravu Ruska na možné jaderné konfrontace.

včera

Prezident Trump

Trump chystá zásadní oznámení o Rusku

Americký prezident Donald Trump ohlásil, že dnes učiní „zásadní prohlášení“ týkající se Ruska, a to v době zvýšeného napětí v regionu i na mezinárodní scéně. Zatím není jasné, co vše bude obsahem avizovaného oznámení, ale prezident už v noci potvrdil, že Spojené státy pošlou Ukrajině systém protivzdušné obrany Patriot.

včera

Elon Musk

Nechválí Hitlera, místo toho obhajuje "dobré rasy." Muskova "nejchytřejší AI na světě" je diskriminační

Nově aktualizovaná verze AI chatbota Grok, kterou vyvinula společnost xAI Elona Muska, opět čelí vážné kritice poté, co začala vydávat rasistické a sexistické výstupy. V tomto týdnu Grok 4 vygeneroval program, který na základě rasové a genderové identity posuzuje, zda je někdo „dobrý vědec“. Vyjmenoval přitom jen „bílé, Asiaty a Židy“, přičemž jako „dobré rasy“ označil skupiny jako bílí, kavkazští, Asiaté, východní i jižní Asiaté a Židé.

včera

Sýrie

Vyplatí se podnikat v konfliktních zónách? Lafarge je lekcí pro celý svět

Zkušenost francouzského stavebního giganta Lafarge, jenž se v letech 2011 až 2014 rozhodl pokračovat v provozu svého závodu v severovýchodní Sýrii uprostřed krvavé občanské války, nyní slouží jako výstražný příklad pro všechny nadnárodní firmy operující v konfliktních oblastech. V aktuální studii dvou francouzských akademiček – Nathalie Belhosteové z obchodní školy EM Lyon a Anny Dimitrové z ESSCA School of Management – je tato zkušenost detailně rozebrána jako případ selhání krátkodobého uvažování, etických kompromisů a nedostatečné politické citlivosti.

včera

Dovoz a vývoz zboží

Trump hrozí EU dalšími cly. Evropa zuří, trhy se propadají

Nová obchodní krize mezi Spojenými státy a Evropskou unií je na spadnutí poté, co americký prezident Donald Trump oznámil záměr uvalit od srpna 30% cla na dovoz z EU. Oznámení vyvolalo v Evropě prudkou diplomatickou reakci, která signalizuje mimořádné napětí ve vztazích mezi tradičními spojenci.

včera

Král Charles III.

Trump pojede do Británie za králem Karlem III.

Americký prezident Donald Trump přijme v září historicky druhé státní pozvání do Spojeného království. Bude hostem krále Karla III. a královny Camilly na zámku Windsor, uvedl Buckinghamský palác. Návštěva se uskuteční od 17. do 19. září a doprovodí ho i první dáma Melania Trumpová.

včera

Donald Trump

Evropa může prosadit svou sílu a postavit se Trumpovi. Místo toho zatím čeká na jeho milosrdenství

Evropská unie čelí hrozbě nových amerických cel, která by mohla zásadně narušit obchodní vztahy s USA. Místo aby Brusel reagoval rozhodně, spoléhá na vyjednávání, jež se šibeničním termínem Donalda Trumpa sotva stihne. EU přitom nemusí hrát roli slabšího, má dostatečnou sílu i spojence po celém světě, kteří čekají na jasné evropské rozhodnutí. Je čas přestat vyčkávat a začít jednat.

včera

včera

včera

Pásmo Gazy

Tábor Rafah: Humanitární město, nebo zločin proti lidskosti? Izraelský plán vyvolává vlnu kritiky

Plán izraelského ministra obrany Israela Katze přesunout až 600 000 Palestinců do nově vytvořeného „humanitárního prostoru“ na troskách města Rafah vyvolal vážné obavy ze strany právních expertů, mezinárodních organizací i humanitárních pracovníků. Podle právničky Shannon Bosch z Edith Cowan University může jít o krok, který naplňuje definici válečného zločinu a zločinu proti lidskosti.

včera

Donald Trump

Trump: Putin mluví hezky, ale všechny bombarduje. Chystá velkou ofenzívu, Ukrajině pošleme Patrioty

Ruský prezident Vladimir Putin podle nových informací sdělil Donaldu Trumpovi, že během následujících 60 dnů plánuje výrazně zesílit vojenské operace na východní Ukrajině. Podle zprávy serveru Axios k této výměně došlo během telefonátu mezi oběma lídry 3. července. Trump následně řekl francouzskému prezidentovi Emmanuelu Macronovi: „Chce to vzít celé.“

včera

Kyriakos Mitsotakis

Itálie a Řecko bijí na poplach kvůli Libyi, spojence to nechává chladnými

Itálie a Řecko varují své partnery v NATO a EU před rostoucí bezpečnostní hrozbou z Libye, ale jejich výzvy zatím nenacházejí odezvu. V době, kdy se pozornost evropských hlavních měst soustředí především na válku na Ukrajině, přibývají varování před tím, že Moskva a Ankara upevňují svůj vliv na severu Afriky – a to s potenciálně ničivými dopady na bezpečnost celého kontinentu.

včera

Macron: Evropa čelí největší hrozbě od konce druhé světové války

Francouzský prezident Emmanuel Macron varoval, že Evropa čelí nejvážnější hrozbě své svobody od konce druhé světové války. Ve výrazném projevu k armádním činitelům v Paříži oznámil plán na razantní zvýšení francouzských výdajů na obranu a upozornil na narůstající globální nestabilitu, návrat imperialismu a sílící nebezpečí ze strany Ruska.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy