Ministerstvo vnitra popřelo existenci analýzy, o níž mluvila Schillerová

Údajnou analýzu ministerstva vnitra zmínila tento týden ministryně financí Alena Schillerová (za ANO), když vysvětlovala, proč se přechodem z krizového zákona na zdravotní zákon nemění nárok firem na odškodné za ušlý zisk v důsledku vládních opatření. Část právníků i opozice vládu za změnu právního základu kritizovala. Podle nich se tím kabinet snaží vyvléct z odpovědnosti.

Nouzový stav kvůli epidemii koronaviru vyhlásila vláda podle krizového zákona. Později ale za právní základ restriktivních opatření zvolila zákon o ochraně veřejného zdraví. Podle některých právníků a opozičních politiků tímto krokem vláda podnikatelům ztížila možnost domáhat se náhrady škod v souvislosti s opatřeními státu.

Změnu právního základu hájila ministryně Schillerová s tím, že na případné odškodnění podnikatelů za ušlý zisk nemá vliv. "Já jsem četla výklad právníků z ministerstva vnitra. A výklad, jestli je to podle krizového zákona nebo zdravotního zákona, je úplně stejný, protože ten výklad je takový, že přímá, jasná náhrada škody je v případě, že zabíráte někomu majetek nebo mu přikazujete nějakou činnost," řekla ve středu Schillerová České televizi. Analýzu ministerstva vnitra zmínil i ministr průmyslu a dopravy Karel Havlíček (za ANO) v Radiožurnálu.

Vnitro však existenci analýzy popírá. "Ministerstvo vnitra nikdy nezpracovalo analýzu na téma, proč by vláda měla opustit přijímání krizových opatření podle krizového zákona a nahradit je přijímáním mimořádných opatření ministerstva zdravotnictví," řekl serveru iROZHLAS.cz mluvčí resortu Ondřej Krátoška.

Pokud jde o náhradu škod podle krizového zákona, zastává ministerstvo vnitra podle Krátošky dlouhodobě názor, že se poškozeným hradí pouze skutečná škoda. "Jde například o zabavení věci, její zničení nebo uložení pracovní povinnosti. Ani v minulosti, například při povodních, nebyly vypláceny náhrady škod za zavřené obchody v postižených oblastech," doplnil.

Podle ministerstva financí Schillerová ve svém vyjádření vycházela z právního výkladu ministerstva vnitra coby gestora krizového zákona. "Podle něhož se v případě žádostí o náhradu škody hradí pouze skutečná škoda v důsledku konkrétního zásahu, a nikoliv tvrzený ušlý zisk," řekl serveru iROZHLAS.cz Jakub Vintrlík z tiskového odboru ministerstva financí.