Odbory budou jednat s Babišem o mzdách

Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula předpokládá jednání o růstu mezd v pásmu zvýšení mezi 3000 korunami plošně, jak žádají odbory a vládní ČSSD, a růstem o 3,5 procenta, o němž po čtvrteční schůzce ministrů za ANO mluvila ministryně financí Alena Schillerová. Středula ČTK řekl, že po tomto týdnu vidí v jednání posun. "Věřím, že se stanoviska přiblíží. Samozřejmě finální rozhodnutí bude na vládě," uvedl. S Babišem chce jednat i o minimální mzdě a rozšíření seznamu nemocí z povolání.

Schillerová ve čtvrtek uvedla, že platy zaměstnanců ve veřejné správě by mohly stoupnout o inflaci, tedy zhruba o 3,5 procenta. Zatím ale není jasné, zda to bude zvýšení procentní, pevnou částkou nebo kombinace obojího. Ministerstvo financí dostalo za úkol přípravu podkladů a propočtů jednotlivých variant. Odboroví předáci, vicepremiér Jan Hamáček i ministryně práce Jana Maláčová (oba ČSSD) navrhují zvýšit platy všem pracovníkům veřejného sektoru od ledna o 3000 korun. "Je to vyjednávání, takže na počátku je dán požadavek 3000 korun pro všechny do jejich tarifů. Byla zmíněna varianta 3,5 procenta, mezi tím je velké pásmo. Předpokládám, že diskuse bude nejenom o krajních variantách, ale i o tom pásmu mezi," naznačil Středula, jaký očekává výsledek.

Podle sociálních demokratů by na zvýšení platů o 3000 korun bylo potřeba asi 21 miliard korun. Maláčová navrhuje pak růst minimální mzdy od ledna z 15.200 na 18.000 korun. Odbory to podporují. Schillerová dříve několikrát zopakovala, že s přidáváním v rozpočtu nepočítá. Jeho návrh musí vláda poslat do Sněmovny poslední zářijový den, rozhodovat o něm bude dolní komora až v nové podobě vzešlé z říjnových voleb.

Podle návrhu odborů by hasiči, policisté, učitelé, lékaři, zdravotní sestry, úředníci, pracovníci v kultuře či sociálních službách i všichni ostatní zaměstnanci veřejné sféry měli od ledna dostat 3000 korun navíc do tarifu, tedy do základu výdělku. Ve veřejném sektoru v prvním čtvrtletí pracovalo 699.400 lidí. Pokud by všichni měli dostat od ledna 3000 korun navíc, bylo by to 25,2 miliardy. K tomu je nutné připočítat odvody. V případě nárůstu pouze o inflaci se zvýšení mezd projeví nárůstem celkové sumy na platy o jednotky miliard.

Průměrná mzda v Česku v letošním druhém čtvrtletí meziročně vzrostla o 11,3 procenta na 38.275 korun. V hrubém tak zaměstnanci dostávali v průměru o 3893 korun více než před rokem. Po zahrnutí růstu spotřebitelských cen výdělek reálně stoupl o 8,2 procenta. Obecně ale platí, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou. Výrazný nárůst je podle statistiků způsoben nízkou srovnávací základnou a vyplácením mimořádných odměn zdravotníkům.