Poslanci jednají o odvolání Lipovské. Volnému se to nelíbí

Poslanci se začali zabývat návrhem svého volebního výboru na odvolání radní Hany Lipovské z Rady České televize. Důvodem, proč ji má Sněmovna odvolat, je údajná ztráta její nezávislosti, jak ji vyžaduje zákon o České televizi. Lipovská v letošních sněmovních volbách kandiduje do Sněmovny za uskupení Volný blok.

Lídr Volného bloku nezařazený poslanec Lubomír Volný nazval návrh na její odvolání fraškou na politickou objednávku, která je nedůstojná Sněmovny. Poslanec KSČM Jiří Valenta řekl, že jde o pokus o destrukci televizní rady. Sněmovna hned v úvodu debaty na návrh TOP 09 zkrátila poslancům možnost vystupování na dvakrát deset minut.

Zákon o České televizi stanoví mimo jiné to, že člen rady nesmí zastávat žádnou funkci v politických stranách, politických hnutích nebo občanských sdruženích ani nesmí při výkonu své funkce v radě jejich jménem vystupovat nebo působit v jejich prospěch nebo ve prospěch jiných skupinových zájmů. Podle navrhovatelky tohoto bodu, poslankyně z klubu TOP 09 Olgy Sommerové (LES), propaguje Lipovská vyhraněný politický názor a velkou část aktivit projevovala už před svým angažmá v hnutí Volný blok, když vykonávala funkci v Institutu svobody a demokracie. "Domnívám se, že tímto jednoznačným krokem naplnila výše zmíněný paragraf a ztratila definitivně svoji nestrannost a nezávislost,“ řekla Sommerová. "Je tak naprosto zřejmé, že svým celkovým jednáním porušuje zákaz platný pro člena Rady České televize, podle zákona o České televizi," dodala.

Patrik Nacher (ANO) řekl, že odvolání podpoří. Zdůraznil ale, že je třeba znát celý kontext. Varoval před tím, že v radě bude chybět už šest členů, a vyčítal opozici to, že blokuje volbu nových členů. Valenta řekl mimo jiné, že nepatří k urputným sympatizantům Lipovské, ale jde mu o to, aby se zachovala akceschopnost Rady ČT do řádných voleb. Také jeho stranický kolega Zdeněk Ondráček řekl, že pro odvolání Lipovské hlasovat nebude, protože pro to nemá důvod, dokud neuvidí porušení zákona.

"Paní Lipovská porušila zákon o České televizi tím, že působí ve prospěch politického hnutí, a to má jako členka Rady Česká televize zakázáno, působí ve prospěch, nemusí být členem, nemusí mít funkci,“ tvrdila Sommerová. Volný to ale odmítl. "Pouhá kandidatura není působením ve prospěch té strany,“ prohlásil. Také vyčetl členům volebního výboru, že neumožnili Lipovské se zúčastnit jeho jednání, kde se hlasovalo o návrhu na její odvolání. Na výbor dorazila skupina příznivců Volného bloku včetně Lipovské, kteří si ani po výzvách místopředsedy výboru Aleše Juchelky (ANO) nenasadili roušky. Výbor proto poté přesunul své jednání do jiné místnosti. Sommerová také řekla, že Lipovskou výbor řádně pozval na schůzi, kde měla 20 minut na to, aby si nasadila roušku, ale neučinila tak.

Sommerové se zastal exministr spravedlnosti a poslanec ODS Pavel Blažek. "Zatímco tvé filmy se budou promítat ještě za 100 let, o mnoha z těch, kteří na tebe teď útočí, se možná nebude mluvit už za 14 dnů," řekl jí po vystoupení komunistického poslance Valenty, podle něhož Sommerová se svým svazem usilovala o monopol na vybírání Rady ČT.

Radu jako celek odvolala Sněmovna v lednu 2001 během tehdejší krize kolem České televize. Poslanci nejprve konstatovali, že ČT neplní své veřejnoprávní poslání dané jí zákonem, a dalším hlasováním pak definitivně odvolali šest členů rady, kteří v tomto orgánu z původních devíti radních zbyli. Už dříve totiž odešli dva radní nominovaní ČSSD a jeden, kterého navrhla Unie svobody. V prosinci 2003 pak v Radě ČT po rozhodnutí poslanců musel skončit tehdejší předseda Obce spisovatelů Ivan Binar. Toho odvolali na návrh místopředsedy mediální komise Petra Plevy (ODS) kvůli tomu, že působením v čele spisovatelské obce porušoval jedno z ustanovení zákona o ČT.

Související

Více souvisejících

Poslanecká sněmovna Lubomír Volný (SPD) Hana Lipovská (ekonomka)

Aktuálně se děje

před 51 minutami

Jaromír Zůna na zasedání nové vlády

Zůna má pokračovat jako ministr obrany. Zastal se ho i prezident

Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) bude i nadále členem vlády, potvrdilo hnutí, které jej do kabinetu premiéra Andreje Babiše (ANO) nominovalo. Zůnova pozice se zdála být ohrožena po jeho slovech o pokračování podpory Kyjeva a nákupu stíhaček F-35. Ministra se zastal i prezident Petr Pavel. 

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Ruská armáda, ilustrační fotografie.

Co se stane, až Rusko zaútočí na Evropu? Hrozí extrémně krvavá válka

Nejnovější zprávy o masivním soustřeďování ruských sil u hranic Evropské unie byly rychle zpochybněny jako neověřené a přehnané. Zkušenost posledních let – a zejména ta ukrajinská – však ukazuje, že podobné varovné signály nelze jednoduše smést ze stolu. Otázkou je, zda Moskva zůstane u hybridního nátlaku na NATO, nebo přejde k otevřené agresi, jak odolná by byla Evropa bez americké opory a jak zásadně by plné zapojení USA změnilo rovnováhu sil. 

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Počasí, ilustrační foto

Počasí tento týden: Dorazí na Vánoce a o svátcích sníh?

Tento týden přinese do Česka postupný přechod od sychravého podzimu k pravé zimní atmosféře. Zatímco pondělí a úterý se ponesou v duchu šedé oblohy a mírných teplot, od středy začne do země proudit studený vzduch, který s sebou přinese sněžení i do nížin a mrazivé noci.

včera

Mark Rutte na summitu NATO 2025

Rutte: Putin je ochoten obětovat obrovské množství lidí. Na Ukrajině se zranilo nebo zemřelo milion Rusů

Generální tajemník NATO Mark Rutte pro deník Bild promluvil o nejvážnější bezpečnostní situaci v Evropě od konce druhé světové války. Šéf Aliance zdůraznil, že pro zajištění budoucího míru je nezbytné radikálně zvýšit výdaje na obranu a zajistit, aby Ukrajina zůstala v boji proti ruské agresi co nejsilnější. Rutte ocenil zejména roli Německa, které podle něj převzalo v Evropě vůdčí úlohu díky výraznému navýšení svého vojenského rozpočtu.

včera

letectví

Turecko se chce vrátit k projektu F-35. Zvažuje, že se zbaví ruských zbraní

Ankara se snaží o zásadní průlom ve vztazích s Washingtonem. Hlavním cílem turecké diplomacie je návrat do prestižního programu vývoje a nákupu stíhaček F-35, ze kterého bylo Turecko vyloučeno poté, co před šesti lety zakoupilo ruský systém protivzdušné obrany S-400. Podle zdrojů agentury Bloomberg Turecko nyní vážně zvažuje, že se ruské techniky zbaví, aby odstranilo hlavní překážku v komunikaci s USA.

včera

Tato fotografie byla původně součástí spisů ministerstva spravedlnosti. Nyní se ale na webových stránkách neobjevuje.

"Jeden z největších pokusů o utajování v historii." Z Epsteinových dokumentů zmizela fotografie s Trumpem

Kolem nově zpřístupněné „Epsteinovy knihovny“ Ministerstva spravedlnosti USA se rozpoutala bouře poté, co z webových stránek zmizela fotografie obsahující snímek Donalda Trumpa. Snímek zachycoval pracovní stůl s několika zarámovanými fotografiemi, přičemž na jedné z nich byl Trump společně s Ghislaine Maxwellovou. Pozorní uživatelé si všimli, že v číselné řadě souborů vznikla mezera, kdy po dokumentu s číslem 467 následuje až 469. Podle některých amerických politiků se může jednat o jeden z největších pokusů o utajování v historii.

včera

Lodní doprava, ilustrační foto

Americké jednotky u břehů Venezuely zadržely třetí tanker. Brazílie mluví o opakování války o Falklandy

Americké úřady potvrdily, že jejich námořnictvo u břehů Venezuely zachytilo již třetí plavidlo během několika málo dní. Přestože Washington zatím tají přesnou polohu operace i identitu lodi, je zřejmé, že jde o pokračování tvrdé linie prezidenta Donalda Trumpa. Ten před týdnem nařídil totální blokádu všech sankcionovaných tankerů, které se pokoušejí vyvážet venezuelskou ropu nebo do země vplouvat.

včera

včera

Pieta za oběti střelby na FF UK

Česko si připomíná druhé výročí tragické střelby na Filozofické fakultě

Česká republika si dnes připomíná druhé výročí tragické střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Na náměstí Jana Palacha v Praze se sešli přední politici i veřejnost, aby uctili památku obětí u tamního pietního místa. Předseda Senátu Miloš Vystrčil při této příležitosti zdůraznil, že na tyto události nesmíme nikdy zapomenout a odpovědnost za to, aby se nic podobného neopakovalo, nese každý z nás.

včera

Armáda Francie

Na USA není spoleh, obává se Francie. Chystá se na vůdčí roli v obraně Evropy před Ruskem

V souvislosti s měnícím se postojem Spojených států k evropské bezpečnosti se Francie pod vedením prezidenta Emmanuela Macrona připravuje na roli nezávislého lídra v obraně kontinentu. Paříž se již dříve netajila obavami z nespolehlivosti Washingtonu, které se po návratu Donalda Trumpa do Bílého domu v lednu 2025 potvrdily. Francie nyní zintenzivňuje své úsilí o vybudování „evropské suverenity“ a připravuje se na možnost, že se Evropa bude muset v horizontu tří až čtyř let bránit ruské hrozbě bez výraznější americké pomoci.

včera

včera

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Rusko: Evropské změny v mírovém plánu naději na konec války nezvýšily. Možnost nalezení řešení zkomplikovaly

Kreml se ohradil proti úpravám amerického mírového plánu, které navrhla evropská strana společně s Kyjevem. Hlavní poradce ruského prezidenta pro zahraniční politiku Jurij Ušakov v neděli prohlásil, že tyto změny rozhodně nezvyšují naději na dosažení trvalého smíru. Podle jeho slov snahy Evropanů a Ukrajinců o úpravu dokumentu spíše komplikují možnost nalezení dlouhodobého řešení téměř čtyři roky trvajícího konfliktu.

včera

Pohled z palubní kamery pozemního dronu MAUL ukazuje explozi před vozidlem během mise záchrany zraněného ukrajinského vojáka z okupovaného území

Na záchranu v první linii čekal měsíc. Pak zraněného vojáka zachránil robot

Příběh vojáka Maksyma, který strávil 33 dní v zemi nikoho se zaškrcenou nohou, ilustruje novou a děsivou realitu ukrajinského bojiště. Jeho záchrana nebyla dílem odvážné posádky vrtulníku nebo obrněného transportéru, ale malého dálkově ovládaného stroje na kolech. Tři hodiny strávené v těsné pancéřované kapsli bez řidiče pro něj znamenaly jedinou cestu k přežití v zemi, kde oblohu ovládají ruské útočné drony.

včera

Lodní doprava, ilustrační foto

Amerika stupňuje tlak na Madura. Zabavila další tanker

Americké síly pod velením administrativy Donalda Trumpa výrazně vystupňovaly tlak na režim Nicoláse Madura v Karibiku. V sobotu došlo k dalšímu zabavení plavidla převážejícího venezuelskou ropu, což je druhý podobný zásah během pouhých dvou týdnů.

včera

Americké ponorky jsou v Pacifiku v menšině. Jižní Korea má plán, jak to změnit

Nedávno oznámený záměr Jižní Koreje postavit ponorky s jaderným pohonem představuje zásadní obrat v pacifické bezpečnostní politice. Tento ambiciózní plán získal v říjnu 2025 veřejnou podporu amerického prezidenta Donalda Trumpa, což pro Soul znamená průlom v desetiletí trvajících snahách. Jádrem dohody je strategický obchod, v němž Jižní Korea přislíbila investice ve výši 350 miliard dolarů výměnou za americkou pomoc s jadernou technologií.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy