Průzkum: Zeman je hodnocen hůř než na jaře. Koho chtějí Češi za příštího prezidenta?

Dlouhodobě respondenti hodnotí současného prezidenta lepšími známkami za využívání prezidentských pravomocí a zájem o problémy občanů, horší hodnocení má za reprezentaci a obhajobu českých zájmů v zahraničí i řešení sporů na české politické scéně a nejhůř dopadá při hodnocení způsobu jeho vystupování na veřejnosti.

Od posledního výzkumu z jara poklesla důležitost prezidentské funkce o šest procentních bodů, uvedla agentura. V populaci ale i tak nadále převažuje většina, která vnímá prezidentský úřad jako důležitý a liší se pouze v tom, zda pravomoci prezidenta posílit, což prosazuje 24 procent dotázaných, nebo zachovat současné nastavení, což je názor 46 procent účastníků průzkumu.

Epidemická krize podle autorů průzkumu možná mění náhled na některé instituce veřejného života. "U prezidentského úřadu je to dáno především vysokými nároky na tuto funkci, ale také tím, že současný prezident podle názoru lidí během krize nenaplnil úlohu empatické opory a vlastně nebyl téměř vidět či slyšet," uvedl Jan Burianec ze STEM/MARK.

Co se týče budoucího prezidenta, občané podle něj očekávají, že by měl mít zkušenosti s praktickou politikou, ale do prezidentské kandidatury vstupovat jako nestraník nezávislý na lobbistech a politických strukturách. "V charakterových vlastnostech prezidenta lidé uvítají důraznějšího prozápadního extroverta. Stále je poptávka po mladším muži, ale žádaná je též charismatická žena ve stylu slovenské prezidentky Zuzany Čaputové," poznamenal Burianec.

Během letošního podzimu podle něj vzrostla váha morální autority, která je nyní podle respondentů s velkým náskokem nejdůležitější vlastností budoucího prezidenta. Žádaná je také schopnost převzít na sebe odpovědnost v dobách krize, a to nejen té nynější covidové. "Zdá se, že tento posun je reakcí na vyjadřování stávajícího prezidenta," míní Burianec.

Podle průzkumu patří mezi desítku nejvážnějších potenciálních kandidátů na prezidenta generál Petr Pavel, moderátor a herec Marek Eben, senátoři Jiří Drahoš, Pavel Fischer, Marek Hilšer či Miloš Vystrčil a premiér Andrej Babiš. Babiš ale současně patří mezi možné adepty, které nejvíce lidí volit odmítá, Pavla zase značná část veřejnosti nezná.

Lidé také mezi potenciální kandidáty na nejvyšší ústavní funkci zmiňovali nedávno zvolenou senátorku Miroslavu Němcovou, předsedu SPD Tomia Okamuru nebo šéfku Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Danu Drábovou.

Autoři průzkumu ale upozornili na to, že k dosavadním preferencím je třeba přistupovat s rezervou, pro mnoho lidí nejsou prezidentské volby zatím aktuálním tématem. Zemanovi vyprší druhý mandát začátkem roku 2023.

Průzkumu se na přelomu září a října účastnilo 815 lidí starších 18 let.