Říjnových voleb se chce účastnit 67 procent lidí

Podle analytika STEM/MARK Davida Friče se tedy nedá čekat, že by reálná účast u voleb dosáhla uvedených dvou třetin. "Skutečná volební účast se většinou sotva přiblíží podílu pevně rozhodnutých respondentů, tedy oněm 42 procent, u voleb druhého řádu to bývá ještě o trochu méně," uvedl Frič. I tak by podle něj byla účast v nadcházejících krajských volbách jedna z nejvyšších. Nejvíc voličů přilákaly krajské volby v roce 2008, kdy jich přišlo 40,3 procenta.

Rozhodování lidí o účasti ve volbách navíc ovlivňuje aktuální šíření nemoci covid-19. V průzkumu to připustilo 26 procent lidí. Naopak 74 procent uvedlo, že současná koronavirová situace nemá vliv na jejich rozhodování o účasti ve volbách. Devadesát procent lidí, kteří jsou odhodlaní přijít k volbám, v případě karantény pak zvažuje i alternativní způsoby volby.

V otázce, jaký alternativní způsob volby by preferovali, jsou lidé rozděleni téměř na polovinu. Čtyřiapadesát procent by dalo přednost hlasování z auta u volebního stanoviště a 47 procent hlasování do zvláštní přenosné volební schránky.

Odklad voleb si tři pětiny občanů za současné situace ale nepřejí. Pro pozdější termín voleb by bylo 18 procent lidí.