Senát chce uzákonit Den památky obcí vyhlazených nacisty, vláda je k návrhu neutrální

Vyplývá to z předkládací zprávy na vládním webu. Kabinet se má předlohou zabývat v pondělí.

Neutrální postoj vládě doporučila ministerstva kultury, školství, spravedlnosti, vnitra a obrany. Pouze ministerstvo zahraničí navrhlo vládě, aby se senátorskou novelou souhlasilo. Ostatní ministerstva poukazovala na to, že významným dnem již je 10. červen - Den památky obětí vyhlazení obce Lidice. Vhodnější by proto podle nich bylo název tohoto významného dne upravit a nezavádět další obdobný.

Senátoři poukazují na to, že z obcí vyhlazených v době nacistické okupace českých zemí jsou formou významného dne připomínány pouze Lidice, které byly první takto postižené. Na ostatních vesnice a sídla s podobným osudem je pak vzpomínáno pouze na regionální či lokální úrovni.

Senát proto vybral 24. červen, na nějž připadá výročí vypálení osady Ležáky na Chrudimsku, kterou vyhladili nacisté v roce 1942 také v souvislosti s atentátem na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha.

Z osady Ležáky bylo nacisty dva týdny po vyhlazení Lidic odvezeno a popraveno 33 dospělých. Jedenáct dětí bylo odesláno do plynových komor a jen dvě dány na převýchovu do Německa, odkud se po válce vrátily. Horská připomenula také vypálení moravské osady Ploština 19. dubna 1945, jejíž obyvatelé podporovali partyzány z 1. československé partyzánské brigády Jana Žižky. Zastřeleno nebo zaživa upáleno bylo 27 civilistů.

Další zlikvidovanou obcí se 23. dubna 1945 stala nedaleká osada Prlov a 2. května Vařákovy Paseky. Na konci dubna částečně vyraboval a vypálil oddíl kozáků ve službách wehrmachtu obec Zákřov, kde zůstalo 19 mrtvých. Další vypálenou obcí bylo 5. května Javoříčko u Litovle nebo obec Leskovice na Pelhřimovsku.