Sněmovna potvrdila konec daně z nabytí nemovitostí, nikdo nebyl proti

Pro zrušení daně dnes hlasovalo 91 z 93 přítomných poslanců. Proti nehlasoval nikdo z nich.

Vláda původně spolu se zrušením daně navrhla, aby si u nových úvěrů na bydlení poskytnutých po 1. lednu 2022 nemohli kupující odečítat zaplacené úroky od základu daně z příjmů. Kritizovali to hlavně opoziční poslanci, ale vadilo to i některým poslancům koaličním. Sněmovna poté přijala pozměňovací návrh, který odpočty zachovává. Snižuje však nejvyšší možnou částku odpočtu z nynějších 300.000 korun na polovinu.

Senátní pozměňovací návrh kromě jiného stanovuje, že na úvěry poskytnuté do konce letošního roku se bude vztahovat dosavadní limit odpočtu úroků 300.000 korun. Na úvěry poskytnuté od příštího roku se bude vztahovat už jen nový limit 150.000 korun.

Sazba daně z nabytí nemovitosti, která v minulosti nahradila daň z převodu, činí čtyři procenta a platí ji kupující. Nyní rušené zákonné opatření přijal Senát v roce 2013 v době, kdy byla Sněmovna rozpuštěná před předčasnými volbami.

Stát na této dani v posledních letech ročně vybral kolem 13 miliard korun. Ministryně Schillerová již dříve několikrát označila daň z nabytí za nespravedlivou. Všechny předchozí pokusy zrušit tuto daň však ztroskotaly. Nepovedlo se to ani loni, kdy to navrhl Senát.

Ministryně uvedla, že daň zanikne zpětně k letošnímu 31. březnu. Novela má zpětnou účinnost. To znamená, že lidé, kteří měli lhůtu pro podání přiznání do 31. března a následně kvůli pandemii odloženou do konce srpna, už daň platit nebudou. Pokud ji někdo už zaplatil, úřad mu peníze vrátí standardním způsobem pro výplatu vratitelného přeplatku, ujistila ministryně. Týká se to tak lidí, kteří dokončili svůj vklad na katastr v prosinci 2019 nebo později.

Schválený zákon zároveň prodlužuje z pěti na deset let tzv. časový test pro příjmy z prodeje nemovitých věcí neurčených k vlastnímu bydlení. Prodloužení časového testu bude platit pro nemovitosti nabyté po 1. lednu 2021.