Sněmovna v úterý rozhodne o daních a prodloužení stavu nouze

Daňový balíček v senátní verzi zachovává zrušení supehrubé mzdy a dvě sazby daně z příjmu fyzických osob 15 procent a 23 procent. Zvýšená sazba by platila pro část příjmů zhruba nad 140.000 korun měsíčně.

Základní daňová sleva na poplatníka by se zvýšila méně, než jak ji obsahuje sněmovní znění. Zvýšení se má podle Senátu odehrát ve dvou krocích od roku 2021 a od roku 2022. Dohromady půjde vždy o 3000 korun ročně. Sněmovní verze počítá s růstem slevy z nynějších 24.840 korun ročně skoro o 10.000 korun, jak to prosadili opoziční Piráti. Obcím a krajům mají být podle horní komory výpadky po zrušení superhrubé mzdy částečně kompenzovány zvýšením jejich podílu na výnosech z daní.

Sněmovna pravděpodobně schválí senátní podobu daňového balíčku, jak ji v horní komoře prosadili zejména senátoři opoziční ODS a KDU-ČSL. V dolní komoře by pro ni mohli hlasovat také poslanci vládního hnutí ANO a opoziční SPD, byť hnutí Tomia Okamura dává přednost sněmovní verzi zákona.

K přijetí senátního znění zákona obecně stačí hlasy nadpoloviční většiny přítomných poslanců, hlasuje se jako první. Až potom dolní komora případně hlasuje o původním znění předlohy, k jho přijetí jsou potřebné hlasy nadpoloviční většiny ze všech poslanců, tedy nejméně 101. Prezident Miloš Zeman už ohlásil, že senátní verzi daňového balíčku by nepodepsal, ale na rozdíl od sněmovního znění ani nevetoval. Zákon by tedy platil.

Vláda ANO a ČSSD usiluje získat sněmovní souhlas o prodloužení nouzového stavu o dalších 30 dní, tedy do 22. ledna. V podzimní druhé vlně epidemie platí od 5. října, zatím do 23. prosince. Koncem října Sněmovna souhlasila s prodloužením stavu nouze podle návrhu části opozice o 17 dnů, ve druhé polovině listopadu o 22 dnů a naposledy o 11 dnů, a to podle návrhů KSČM. Vláda chtěla vždy měsíc.

Na stav nouze se váže většina vládních protikoronavirových restrikcí. Lze také nasadit například vojáky na pomoc mimo jiné ve zdravotnických zařízeních a v zařízeních sociálních služeb. Podle většiny opozice není třeba stav nouze prodlužovat, kritizuje to, že vláda diskriminuje restrikcemi některé obory podnikání a nepřijímá dostatečné kompenzace. Na jaře trval v Česku nouzový stav kvůli koronavirové krizi 66 dnů, nynější je zatím na 79 dnů.