Sněmovna vyloučila ruské a čínské firmy z dostavby elektrárny Dukovany

Vicepremiér Karel Havlíček (ANO) s úpravou souhlasil. Opozice díky této dohodě o uzákonění bezpečnostních záruk přestala po půlroce blokovat schválení normy o opatřeních k přechodu Česka k nízkouhlíkové energetice, která se týká financování dostavby dukovanské elektrárny. Zákon, který dolní komora projednávala od loňského června, má nabýt účinnosti od ledna 2022.

Takzvaný nízkouhlíkový zákon má podle návrhu vlády zavést způsob stanovení výkupní ceny z nového bloku dukovanské elektrárny, což souvisí se zajištěním financování celého projektu. Ministerstvo průmyslu a obchodu by podle dalšího opozičního ustanovení zákona smělo smlouvu o výkupu elektřiny z Dukovan uzavřít pouze v souladu s ústavním zákonem o bezpečnosti.

Bezpečnostní záruky měl podle úterní dohody Havlíčka s opozicí do zákona začlenit Senát. Horní komora měla do zákona podle vicepremiéra doplnit text, podle kterého nesmí být výstavba ani údržba nového jaderného bloku přímo či nepřímo závislá na technologiích od dodavatele ze státu, který nepřistoupil k dohodě o vládních zakázkách.

Vláda už v polovině dubna oznámila, že Česko se v reakci na informace o podílu ruské tajné služby na explozích v muničním areálu ve Vrběticích na Zlínsku v roce 2014 rozhodlo nepřizvat do tendru ruskou společnost Rosatom. Ministři schválili usnesení, že tzv. bezpečnostní dotazník bude zaslán pouze potenciálním dodavatelům z Francie, Jižní Koreje a Spojených států, to znamená firmám EDF, KHNP a Westinghouse. Už dříve byla vyřazena čínská firma CGN.

Proti vyřazení ruských nebo čínských firem byli komunisté. Podle Leo Luzara (KSČM) se stal zákon obětí účelových geopolitických hrátek, kvůli nimž se cena elektřiny do budoucna pro české uživatele zvýší. Tato tvrzení označil pirátský poslanec a jaderný inženýr Petr Třešňák za "soubor demagogií".

Sněmovna na podnět komunistů a Pirátů k zákonu přijala doporučení vládě, aby pro dostavbu dalšího jaderného bloku v České republice "vypsala otevřené mezinárodní výběrové řízení tak, aby zajistila co nejefektivnější, bezpečnou, ekonomicky a časově nejvýhodnější variantu s ohledem na národní bezpečnost". Vítězná nabídka by zároveň měla maximálně využít české dodavatele a stabilní a udržitelnou nízkou cenu elektrické energie.

Vládou navrhovaný zákon počítá s tím, že pokud bude výkupní cena vyšší než cena tzv. silové elektřiny na trhu, rozdíl zaplatí všichni spotřebitelé prostřednictvím tarifů. Ve druhém případě, kdy výkupní cena bude nižší než cena na trhu, bude dopad na spotřebitele opačný. Silová elektřina je neregulovaná část z konečné ceny elektřiny pro odběratele.