Sobotka: Česko mohlo snížit závislost na ruském plynu, Babišova vláda se na to vykašlala

Kritika zaznívá například i od někdejšího vládního zmocněnce pro jadernou energetiku Jaroslava Míla. Babišova vláda kritiku odmítá, podle bývalého ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) ztratili zájem Poláci.

Sobotkova vláda spolupráci s Polskem vyjednala podpisem memoranda v roce 2016 s tehdejší polskou premiérkou Beatou Szydłovou. Cílem bylo zvýšit šanci na zisk plynu, který nebude pocházet z ruských nalezišť. Podle Sobotky byla ještě před první ukrajinskou krizí v roce 2014 a obsazení Krymu Ruskem zařazena do takzvaného projektu společného zájmu EU dvě nová plynová propojení. Jedno do Polska s názvem Stork II, druhé do Rakouska označované jako plynovod BACI.

"Bohužel v roce 2019 ztratil projekt šanci na zisk evropské dotace. To byla chyba. Pokud to takhle Evropská komise vyřadila, nepředpokládám, že by se tak stalo bez konzultací s českou vládou. Obávám se, že vláda Andreje Babiše se na to vykašlala," řekl Sobotka. Bývalého předsedu vlády podpořil i energetický expert Vladimír Štěpán. "Pan Sobotka má pravdu v tom, že Stork II byl prioritní strategický projekt do budoucna. Česká vláda v tom měla vyvinout větší aktivitu, měla více šlapat na vlastníky distribuční sítě Net4Gas. Na úrovni vlády se mělo říct, že nejde o komerční projekt, ale projekt významný pro energetickou bezpečnost země,“ řekl serveru Štěpán.

Také podle Míla byla ohromná chyba, že se Česko v projektech Stork II a BACI více neangažovalo. "Při jednání s panem premiérem Babišem a ministrem Havlíčkem jsem opakovaně upozorňoval na důležitost výstavby těchto plynovodů. Z jejich strany jsem bohužel necítil zájem, nad bezpečnostně-energetickými argumenty převažovaly asi jiné, obchodní, politické,“ řekl serveru Míl, který ve funkci vládního zmocněnce pro jádro působil v letech 2019 až 2021.

Poté, co krachla šance na zisk evropské dotace ve výši 75 procent celkové ceny, vlastník a provozovatel tuzemské distribuční sítě Net4Gas odložil a omezil své plány na nová propojení plynové sítě s Polskem a Rakouskem, uvedl dále server.

Babiš kritiku odmítl, na dotazy serveru pak přeposlal Havlíčkovu reakci, který skrečování výstavby plynovodu Stork II přisoudil Polsku. "My jsme byli připraveni na plynovod navázat, ale pokud není zájem ze strany Polska, není se logicky kam připojit. My jsme projekt podporovali. Důvodem váhání Polska byla rizikovost. LNG byl výrazně dražší, a tudíž se investoři do infrastruktury zkapalněného plynu nehrnuli. I proto dnes není dostatek terminálů ani v Polsku, ani v Německu,“ uvedl současný místopředseda Sněmovny Havlíček.

Současná vláda Petra Fialy (ODS) zatím chystá podrobnější plán, jak vyřešit energetickou budoucnost Česka. Ministr průmysl a obchodu Jozef Síkela (za STAN) na dotaz, zda neoprášit plány na výstavbu Stork II, v březnu pro Seznam Zprávy uvedl, že otázka je předčasná. "V tuhle chvíli se diskutuje, kolik nových LNG terminálů bude potřeba vybudovat a kde," doplnil.