Stát plánuje pro neziskovky na rok 2022 dotace 8,5 miliardy

Stát plánuje v příštím roce poskytnout neziskovým organizacím na prospěšné projekty 8,49 miliardy korun. Víc než polovina těchto dotací má putovat do sportu, 17 procent do sociálních služeb a 12 procent do kultury.

Zbývající pětina částky se má využít na aktivity pro děti, protidrogovou či rodinnou politiku, vzdělávání, ochranu životního prostředí, podporu národnostních menšin či boj s korupcí. Vyplývá to z dotační politiky na příští rok. Schválený plán zveřejnila na svém webu vláda. Podle materiálu jsou částky zatím orientační. Pro letošek se počítalo s dotacemi 8,02 miliardy.

Podle plánu na loňský rok činily dotace v roce 2018 zhruba 7,07 miliardy. Pro předminulý rok se počítalo s částkou 7,68 miliardy. Postupně se v minulých letech zvedaly dotace pro sport, a to za dva roky o víc než půl miliardy. Víc peněz putovalo i do sociálních služeb. Naopak se škrtaly peníze na životní prostředí, bydlení, rovné šance či vzdělávání. V plánu na letošek údaje o částkách pro jednotlivé oblasti chybí. Při srovnání odhadované podpory na příští rok s loňskými částkami by se mělo na sport vydat asi o 300 milionů méně, naopak na sociální služby by mělo být zhruba o 570 milionů víc.

"Z hlediska rozdělení finančních prostředků mezi jednotlivé oblasti mají nejvýraznější podíl tělesná výchova a sport, sociální služby a sociální aktivity a kultura. Ostatní poskytovatelé pak poskytují dotace v objemech podstatně nižších," uvádí plán na příští rok. Podle něj se jedná o odhad částek, protože ministerstva, úřad vlády a dvě agentury ještě přesně nevědí, kolik peněz na dotace ze státní pokladny budou mít. "Finanční prostředky na rok 2022 si musí každý ústřední orgán státní správy zajistit v rámci standardní přípravy a schvalování státního rozpočtu," uvedli v podkladech pro vládu autoři materiálu.

Do sportu by mělo příští rok podle plánu putovat přes 4,43 miliardy korun. Na sociální služby a sociální aktivity by mohlo být 1,43 miliardy. Kultura by měla mít 999,5 milionu. Na zahraniční projekty by mohly organizace získat 416,1 milionu. Na programy pro děti a mladé by ministerstva mohla vydat asi 253,7 milionu. Se zhruba stejnou částkou se počítá na protidrogovou politiku. Na podporu rodinné politiky by se mohlo využít 150 milionů korun, na vzdělávání pak asi 139,9 milionu. Na ochranu životního prostředí má být 55 milionů korun. Pro romskou menšinu se odhaduje 27,4 milionu. Do prospěšných projektů na podporu bydlení má jít sedm milionů, stejná částka je na podporu rovných šancí pro ženy a muže.

Pro příští rok plánují ministerstva, úřad vlády, sportovní agentura a rozvojová agentura vyhlásit celkem 88 výzev k podávání žádostí o dotace. Pět programů je nových. Přibyl třeba program na podporu stravování dětí v mateřské škole či na výstavní projekty. Nejvíc dotačních programů má mít ministerstvo kultury, a to 21.

Související

Ilustrační foto

Krize v EU: Zdravotnické neziskovky přicházejí o finance, roste strach o demokratické fungování Unie

Evropské zdravotnické nevládní organizace čelí vážné krizi. Po rozhodnutí Evropské komise nezveřejnit výzvu k podávání žádostí o provozní granty pro letošní rok se desítky z nich ocitly bez klíčového financování. Některé už byly nuceny propustit zaměstnance, jiné zavírají kanceláře nebo zcela opouštějí Brusel. Situace vyvolává nejen obavy o přežití těchto organizací, ale i o dlouhodobé důsledky pro veřejné zdraví a demokratické fungování EU.
Bratislava

Politico: Zákon, který jde ve stopách Kremlu, má Slovensko za legitimní. Hájí se Evropským parlamentem

Slovenská vláda v pondělí označila svůj kontroverzní zákon o neziskových organizacích za „legitimní krok“ a argumentovala přitom nedávným rozhodnutím Evropského parlamentu zřídit orgán pro vyšetřování financování nevládních organizací z fondů EU. Podle Bratislavy je nový zákon součástí širšího evropského trendu směřujícího k větší transparentnosti občanské společnosti.

Více souvisejících

neziskovky

Aktuálně se děje

včera

včera

Christine Lagardeová, šéfka Mezinárodního měnového fondu (MMF)

Politico: Lagardeová podstoupila zákrok související s rakovinou. Důvod odchodu z čela ECB je ale jiný

Oznámení odchodu šéfky Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeové vyvolalo kromě samotného data konce ve funkci také velkou pozornost kvůli dvěma náplastem na jejím obličeji, které byly viditelné v jejím videoprohlášení. Tyto obvazy okamžitě vyvolaly řadu spekulací na sociálních sítích, na což sedmdesátiletá představitelka centrální banky reagovala v následných příspěvcích.

včera

Christine Lagarderová

Šéfka Evropské centrální banky Christine Lagardeová rezignuje

Šéfka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová oznámila, že odstoupí ze své funkce o devět měsíců dříve, než jí řádně vyprší mandát. Vedení ECB ve čtvrtek potvrdilo, že Lagardeová opustí post prezidentky instituce 7. února 2027, přičemž původně měla ve funkci setrvat do konce října téhož roku.

včera

Andrej Babiš

V satirickém pořadu BBC se vysmáli Babišově výroku

Známý britský politicko-satirický pořad Have I Got News For You, který vysílá stanice BBC, se ve svém nedávném vydání zaměřil na neobvyklý výrok českého premiéra Andreje Babiše. Předseda české vlády se v něm vyjádřil k možnému opětovnému vstupu Spojeného království do Evropské unie. Jeho slova o tom, že by Británii v unii přivítal kvůli penězům, však britské autory a diváky pobavila.

včera

Ilustrační foto

Počasí může lámat rekordy. Rok 2027 může být nejteplejším v historii, varují klimatologové

Následující rok 2027 by se mohl stát v globálním průměru vůbec nejteplejším rokem v historii měření. V rozhovoru pro slovenskou tiskovou agenturu TASR na to upozornil klimatolog Slovenského hydrometeorologického ústavu Pavol Faško. Očekávaný rekordní nárůst teplot by podle něj měl sloužit jako zásadní impuls k aktivnějšímu přístupu společnosti i úřadů k řešení probíhající klimatické krize.

včera

Péter Magyar a Andrej Babiš

Babiš přivítal v Praze předsedu maďarské vlády Pétera Magyara

Předseda vlády Andrej Babiš přivítal ve čtvrtek na zahradě Kramářovy vily v Praze předsedu maďarské vlády Pétera Magyara a členy jeho kabinetu. Maďarského premiéra na cestě doprovází osm ministrů jeho vlády. V tomto formátu se zástupci obou zemí setkávají vůbec poprvé v historii.

včera

Kanada

Evropská unie stáhla nabídku na přidružené členství Kanady

Evropská unie se stáhla ze své dřívější nabídky Kanadě, která se měla týkat zahájení rozhovorů o takzvaném přidruženém členství. Tento krok přichází v důsledku neshod mezi členskými státy, jež se objevily těsně před začátkem společného summitu v Montrealu. Původní ambiciózní plán tak doznal výrazných změn a byl nahrazen mírnější formulací.

včera

Vladimír Putin

Putin pochválil Muska za omezení Starlinku Ukrajině. Údajně jsou spolu v blízkém kontaktu

Ruský prezident Vladimir Putin označil miliardáře Elona Muska za skutečného génia v souvislosti s omezením rychlosti satelitního internetu Starlink, které komplikuje ukrajinské operace. Musk už dříve potvrdil, že jeho společnost SpaceX omezila ukrajinské připojení k satelitní síti Starlink. Stalo se tak poté, co ukrajinští představitelé oznámili obnovení stabilního provozu a vyřešení dřívějších problémů s konektivitou, které podle Kyjeva omezovaly obranné operace armády.

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Netanjahuova strana viní arabské strany z ukradení voleb. Policie obvinění popřela

Izraelská policie a úřady odmítly obvinění strany Likud premiéra Benjamina Netanjahua, podle níž byly nedávné parlamentní volby ukradeny arabskými stranami. Zástupci policie uvedli, že den proběhl s minimem incidentů a bez jakýchkoliv důkazů o podvodech. Ústřední volební komise potvrdila, že pro tato tvrzení neexistují žádné podklady.

včera

Petr Pavel

Pavel telefonicky hovořil se Stubbem, řešili jeho telefonát s Putinem

Český prezident Petr Pavel uskutečnil ve středu 28. října telefonický rozhovor se svým finským protějškem Alexandrem Stubbem, během něhož oba státníci koordinovali své kroky v oblasti zahraniční politiky a mezinárodní bezpečnosti. Ústředním bodem vzájemné debaty byla nedávná jednání, která finský prezident absolvoval společně s norským premiérem Jonasem Gahrem Størem, když hovořili s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.

včera

Flavio Bolsonaro

Kam po volbách zmizel Bolsonaro? Viděli ho v Argentině, přes Ekvádor utekl v neprůstřelné vestě do Miami

Brazilský krajně pravicový senátor Flávio Bolsonaro se svou rodinou přistál se soukromým letadlem na floridském letišti v Miami poté, co o víkendu neuspěl v rozhodujícím kole prezidentských voleb v domovské zemi. Po skončení hlasování se na více než čtyřiadvacet hodin ztratil z veřejného prostoru, načež argentinské migrační úřady potvrdily, že v úterý večer vstoupil pozemní cestou na území Argentiny.

včera

Počasí

Počasí: Příští týden budou noční teploty klesat pod bod mrazu

Český hydrometeorologický ústav zveřejnil předpověď počasí, podle které nás příští týden čeká chladnější ráz počasí s občasnými srážkami. Podle meteorologů se lidé na území České republiky dočkají převážně zatažené až oblačné oblohy. Ranní hodiny mohou na některých místech provázet ojedinělé mlhy.

28. října 2026 21:44

Španělsko, ilustrační foto

Španělsko po tragédii vyhlásilo třídenní státní smutek, zrušilo všechna fotbalová utkání

Španělsko vyhlásilo třídenní státní smutek poté, co si srážka dvou vysokorychlostních vlaků v centrální části země vyžádala nejméně 68 lidských životů a desítky zraněných. K tragické nehodě došlo na železniční trati spojující Madrid se Sevillou, kde jedna ze souprav narazila do zadní části stojícího vlaku. Tato událost představuje již druhou vážnou havárii na vysokorychlostních tratích ve Španělsku během letošního roku.

28. října 2026 21:14

28. října 2026 20:51

28. října 2026 20:40

28. října 2026 19:51

28. října 2026 18:27

Srážka vlaků u Toleda

Po srážce vlaků je nejméně 68 mrtvých, úřady už znají příčinu nehody. Mezi cestujícími mohl být Čech

Španělsko zasáhla mimořádná tragédie v podobě vážné srážky dvou vysokorychlostních vlaků. K nehodě došlo ve středu dopoledne v katastru obci Urda v provincii Toledo. Při střetu osobního vlaku AVE společnosti Renfe a soupravy Iryo zahynulo nejméně 68 lidí, počet mrtvých ale nemusí být konečný. Záchranné složky a úřady na místě nadále prověřují rozsah celé události.

28. října 2026 17:10

28. října 2026 15:55

Volby v Izraeli: Po sečtení 92 procent hlasů drží Netanjahu těsnou většinu

Po izraelských parlamentních volbách je sečteno již 92 procent hlasů, přičemž průběžné výsledky nadále ukazují velmi těsný souboj mezi jednotlivými politickými tábory. Blok dosavadního premiéra Benjamina Netanjahua si drží mírné vedení, avšak prozatím nemá jistotu většiny potřebné pro sestavení stabilní vlády.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy