Stát plánuje pro neziskovky na rok 2022 dotace 8,5 miliardy

Stát plánuje v příštím roce poskytnout neziskovým organizacím na prospěšné projekty 8,49 miliardy korun. Víc než polovina těchto dotací má putovat do sportu, 17 procent do sociálních služeb a 12 procent do kultury.

Zbývající pětina částky se má využít na aktivity pro děti, protidrogovou či rodinnou politiku, vzdělávání, ochranu životního prostředí, podporu národnostních menšin či boj s korupcí. Vyplývá to z dotační politiky na příští rok. Schválený plán zveřejnila na svém webu vláda. Podle materiálu jsou částky zatím orientační. Pro letošek se počítalo s dotacemi 8,02 miliardy.

Podle plánu na loňský rok činily dotace v roce 2018 zhruba 7,07 miliardy. Pro předminulý rok se počítalo s částkou 7,68 miliardy. Postupně se v minulých letech zvedaly dotace pro sport, a to za dva roky o víc než půl miliardy. Víc peněz putovalo i do sociálních služeb. Naopak se škrtaly peníze na životní prostředí, bydlení, rovné šance či vzdělávání. V plánu na letošek údaje o částkách pro jednotlivé oblasti chybí. Při srovnání odhadované podpory na příští rok s loňskými částkami by se mělo na sport vydat asi o 300 milionů méně, naopak na sociální služby by mělo být zhruba o 570 milionů víc.

"Z hlediska rozdělení finančních prostředků mezi jednotlivé oblasti mají nejvýraznější podíl tělesná výchova a sport, sociální služby a sociální aktivity a kultura. Ostatní poskytovatelé pak poskytují dotace v objemech podstatně nižších," uvádí plán na příští rok. Podle něj se jedná o odhad částek, protože ministerstva, úřad vlády a dvě agentury ještě přesně nevědí, kolik peněz na dotace ze státní pokladny budou mít. "Finanční prostředky na rok 2022 si musí každý ústřední orgán státní správy zajistit v rámci standardní přípravy a schvalování státního rozpočtu," uvedli v podkladech pro vládu autoři materiálu.

Do sportu by mělo příští rok podle plánu putovat přes 4,43 miliardy korun. Na sociální služby a sociální aktivity by mohlo být 1,43 miliardy. Kultura by měla mít 999,5 milionu. Na zahraniční projekty by mohly organizace získat 416,1 milionu. Na programy pro děti a mladé by ministerstva mohla vydat asi 253,7 milionu. Se zhruba stejnou částkou se počítá na protidrogovou politiku. Na podporu rodinné politiky by se mohlo využít 150 milionů korun, na vzdělávání pak asi 139,9 milionu. Na ochranu životního prostředí má být 55 milionů korun. Pro romskou menšinu se odhaduje 27,4 milionu. Do prospěšných projektů na podporu bydlení má jít sedm milionů, stejná částka je na podporu rovných šancí pro ženy a muže.

Pro příští rok plánují ministerstva, úřad vlády, sportovní agentura a rozvojová agentura vyhlásit celkem 88 výzev k podávání žádostí o dotace. Pět programů je nových. Přibyl třeba program na podporu stravování dětí v mateřské škole či na výstavní projekty. Nejvíc dotačních programů má mít ministerstvo kultury, a to 21.

Související

Ukrajina, ilustrační foto

Neziskové organizace v ČR vybraly na pomoc Ukrajině minimálně 410 milionů korun

U českých neziskových organizací se od dárců sešlo na pomoc Ukrajině, která pátým dnem čelí ruské invazi, minimálně 410 milionů korun. Z toho 168 milionů Kč se k dnešku vybralo v třicítce sbírek přes portál Darujme.cz, vedle toho dostávají organizace peníze pro Ukrajinu na své účty nebo přes dárcovské SMS zprávy. Vyplývá to z vyjádření a webů organizací, které sbírky pořádají.

Více souvisejících

neziskovky

Aktuálně se děje

Aktualizováno včera

Policie zasahuje kvůli hlášené střelbě na ZČU v Plzni. (4.12.2024)

Policie zasahovala na univerzitě v Plzni. Útok se nepotvrdil

Policie ve středu od pozdního odpoledne zasahovala v areálu Západočeské univerzity v Plzni na základě oznámení o údajných výstřelech. Opatření na místě bylo ukončeno kolem půl deváté večer. Nikdo nebyl zraněn, z univerzitních budov bylo evakuováno zhruba tisíc lidí. 

včera

Petr Fiala

Schválený rozpočet jako nástroj destrukce. Babiš kritizoval, Fiala ostře reagoval

Sněmovnou schválený rozpočet pro příští rok, během kterého může dojít na střídání stráží ve Strakově akademii, se stal ve středu předmětem výměny názorů mezi premiérem Petrem Fialou  (ODS) a jeho předchůdcem Andrejem Babišem (ANO). Osud zákona přitom ještě není zpečetěn. Prezident Petr Pavel naznačil, že k návrhu rozpočtu má své poznámky. 

včera

Vláda ČR

Česko bude mít další národní park, rozhodla vláda. Řešila i výpadek dodávek ropy

Česká republika by měla mít pátý národní park – národní park Křivoklátsko. S jeho zřízením počítá návrh novely zákona o ochraně přírody a krajiny, který ve středu projednala a schválila vláda. Rozhodla také o vymezení nové ptačí oblasti Západní Krušné hory, schválila parametry podpory odstraňování škod, které způsobily povodně na státním vodohospodářském majetku, a rozhodla o možném uvolnění zásob ropy ze státních hmotných rezerv na případné vykrytí výpadku dodávek z ropovodu Družba.

včera

Adventní věnec, ilustrační fotografie.

Svatá Barbora a tradice adventního času

Adventní období zahrnuje několik dnů, na které připadají památky světců. S nimi si pak naši předci spojovali některé zvyky nebo třeba pranostiky. K nejoblíbenějším světicím patřila svatá Barbora, jejíž svátek je čtvrtého prosincového dne. Jaké tradice se váží ke svaté Barboře?

včera

včera

včera

Recep Tayyip Erdogan

Pádem Aleppa to nekončí. Erdogan rozehrál v Sýrii nebezpečnou hru, o hlavu Asada mu ale nejde

Turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan se aktuálně pouští do riskantní geopolitické hry v Sýrii, která by mohla mít dalekosáhlé důsledky pro celý region. Pád Aleppa, který ovládla koalice vedená islamistickou skupinou Hayat Tahrir al-Šám (HTS), znovu rozdmýchal dlouhotrvající syrskou občanskou válku a výrazně oslabil syrského prezidenta Bašára Asada i jeho klíčové spojence – Írán a Rusko.

včera

včera

včera

Tucker Carlson

Ukrajina nás přibližuje jaderné válce víc než Kuba, tvrdí Putinův propagandista. Historik vysvětlil, jak to skutečně je

Tucker Carlson, známý americký konzervativní komentátor, se znovu objevuje v Rusku, tentokrát kvůli rozhovoru s ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem. Carlson tvrdí, že americké zapojení do konfliktu na Ukrajině nás přibližuje k jaderné válce více než kdykoli předtím, dokonce i více než během kubánské raketové krize. Na jeho odvážná prohlášení reagoval historik Sergey Radchenko, který se specializuje na sovětskou studenou válku a psychologii jaderného vyjednávání.

včera

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Podřezal si ICC pod sebou větev? Zatykač na Netanjahua nemá v historii obdoby

Mezinárodní trestní soud (ICC) čelí v posledních měsících nebývalému oslabení své autority. Rozhodnutí soudu vydat zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, jeho bývalého ministra obrany Yoava Gallanta a vysokého představitele Hamásu vyvolalo kontroverze a otázky o spravedlivém uplatňování mezinárodního práva.

včera

Jun Sok-jol

Jun Sok-jol dal v sázku jihokorejskou demokracii potřísněnou krví. Ta ho zřejmě přežije

Jihokorejský prezident Jun Sok-jol vyhlášením stanného práva ohrozil křehkou demokracii, která v zemi existuje. Historický vývoj jihokorejského režimu od konce Korejské války v roce 1953 se nese ve jménu autoritářství, vojenských převratů a studentských protestů. Snaha o ukončení násilností a diktatur vedla k tomu, že se Jihokorejcům podařilo vybudovat zemi fungující na principu právního státu a občanských svobod – což Jun Sok-jol v úterý bezprostředně ohrozil.

včera

včera

Jižní Korea, ilustrační foto

Rána geopolitické stabilitě. Noc politického chaosu v Jižní Koreji sleduje Rusko, Čína i KLDR

Noc politického chaosu v Jižní Koreji způsobila podle CNN otřesy u jednoho z klíčových demokratických spojenců Spojených států. Prezident Jun Sok-jol nečekaně vyhlásil stanné právo, které bylo po silném odporu během několika hodin zrušeno. Tento krok, který Jun označil za nezbytný k ochraně země před „protistátními silami“, vyvolal protesty, výzvy k rezignaci a znepokojení v USA i mezi regionálními hráči, jako je Čína, Rusko a Severní Korea.

včera

Jun Sok-jol

Nejskloňovanější jméno týdne. Kdo je Jun Sok-jol?

Jun Sok-jol, celým jménem Yoon Suk-yeol, je jednou z nejvýznamnějších postav současné jihokorejské politiky. Tento právník a politik, narozený 18. prosince 1960 ve městě Soul, se v roce 2022 stal prezidentem Jižní Koreje. Jeho kariéra, názory i rozhodnutí však vyvolávají jak obdiv, tak kontroverze.

včera

včera

Zimní mrazy, ilustrační foto

Počasí o víkendu nebude tak teplé, jak se čekalo. Naopak

Ačkoliv původně meteorologové z ČHMÚ.cz předpovídali na nadcházející neděli teploty místy až kolem 10 stupňů, aktualizovaná předpověď ukazuje, že takové teplo nebude. Teploty sice v sobotu vyrostou až k osmi stupňům, v neděli se ale citelně ochladí.

3. prosince 2024 21:51

Jun Sok-jol

Prezident Jižní Koreje Sok-jol zrušil stanné právo

Prezident Jižní Koreje Jun Sok-jol oznámil, že na základě hlasování parlamentu zruší vyhlášené stanné právo. Rozhodnutí přišlo po jednomyslném odmítnutí tohoto kroku Národním shromážděním, které hlasovalo v poměru 190:0 proti dekretu, uvedl server CNN.

3. prosince 2024 21:03

Krize v Jižní Koreji se stupňuje. Parlament stanné právo zrušil, na Sok-jola tlačí i vlastní strana

Politická krize v Jižní Koreji se prohlubuje. prezident Jun Suk-jol čelí nejen silnému odporu opozice, ale i tlaku z vlastní strany, aby stáhl své rozhodnutí o vyhlášení stanného práva. Vládnoucí strana People’s Power Party (PPP) se během mimořádného zasedání usnesla, že prezident by měl respektovat rozhodnutí parlamentu, který stanné právo označil za neplatné, a okamžitě jej zrušit. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy