Stát plánuje pro neziskovky na rok 2022 dotace 8,5 miliardy

Stát plánuje v příštím roce poskytnout neziskovým organizacím na prospěšné projekty 8,49 miliardy korun. Víc než polovina těchto dotací má putovat do sportu, 17 procent do sociálních služeb a 12 procent do kultury.

Zbývající pětina částky se má využít na aktivity pro děti, protidrogovou či rodinnou politiku, vzdělávání, ochranu životního prostředí, podporu národnostních menšin či boj s korupcí. Vyplývá to z dotační politiky na příští rok. Schválený plán zveřejnila na svém webu vláda. Podle materiálu jsou částky zatím orientační. Pro letošek se počítalo s dotacemi 8,02 miliardy.

Podle plánu na loňský rok činily dotace v roce 2018 zhruba 7,07 miliardy. Pro předminulý rok se počítalo s částkou 7,68 miliardy. Postupně se v minulých letech zvedaly dotace pro sport, a to za dva roky o víc než půl miliardy. Víc peněz putovalo i do sociálních služeb. Naopak se škrtaly peníze na životní prostředí, bydlení, rovné šance či vzdělávání. V plánu na letošek údaje o částkách pro jednotlivé oblasti chybí. Při srovnání odhadované podpory na příští rok s loňskými částkami by se mělo na sport vydat asi o 300 milionů méně, naopak na sociální služby by mělo být zhruba o 570 milionů víc.

"Z hlediska rozdělení finančních prostředků mezi jednotlivé oblasti mají nejvýraznější podíl tělesná výchova a sport, sociální služby a sociální aktivity a kultura. Ostatní poskytovatelé pak poskytují dotace v objemech podstatně nižších," uvádí plán na příští rok. Podle něj se jedná o odhad částek, protože ministerstva, úřad vlády a dvě agentury ještě přesně nevědí, kolik peněz na dotace ze státní pokladny budou mít. "Finanční prostředky na rok 2022 si musí každý ústřední orgán státní správy zajistit v rámci standardní přípravy a schvalování státního rozpočtu," uvedli v podkladech pro vládu autoři materiálu.

Do sportu by mělo příští rok podle plánu putovat přes 4,43 miliardy korun. Na sociální služby a sociální aktivity by mohlo být 1,43 miliardy. Kultura by měla mít 999,5 milionu. Na zahraniční projekty by mohly organizace získat 416,1 milionu. Na programy pro děti a mladé by ministerstva mohla vydat asi 253,7 milionu. Se zhruba stejnou částkou se počítá na protidrogovou politiku. Na podporu rodinné politiky by se mohlo využít 150 milionů korun, na vzdělávání pak asi 139,9 milionu. Na ochranu životního prostředí má být 55 milionů korun. Pro romskou menšinu se odhaduje 27,4 milionu. Do prospěšných projektů na podporu bydlení má jít sedm milionů, stejná částka je na podporu rovných šancí pro ženy a muže.

Pro příští rok plánují ministerstva, úřad vlády, sportovní agentura a rozvojová agentura vyhlásit celkem 88 výzev k podávání žádostí o dotace. Pět programů je nových. Přibyl třeba program na podporu stravování dětí v mateřské škole či na výstavní projekty. Nejvíc dotačních programů má mít ministerstvo kultury, a to 21.

Související

Ilustrační foto

Krize v EU: Zdravotnické neziskovky přicházejí o finance, roste strach o demokratické fungování Unie

Evropské zdravotnické nevládní organizace čelí vážné krizi. Po rozhodnutí Evropské komise nezveřejnit výzvu k podávání žádostí o provozní granty pro letošní rok se desítky z nich ocitly bez klíčového financování. Některé už byly nuceny propustit zaměstnance, jiné zavírají kanceláře nebo zcela opouštějí Brusel. Situace vyvolává nejen obavy o přežití těchto organizací, ale i o dlouhodobé důsledky pro veřejné zdraví a demokratické fungování EU.
Bratislava

Politico: Zákon, který jde ve stopách Kremlu, má Slovensko za legitimní. Hájí se Evropským parlamentem

Slovenská vláda v pondělí označila svůj kontroverzní zákon o neziskových organizacích za „legitimní krok“ a argumentovala přitom nedávným rozhodnutím Evropského parlamentu zřídit orgán pro vyšetřování financování nevládních organizací z fondů EU. Podle Bratislavy je nový zákon součástí širšího evropského trendu směřujícího k větší transparentnosti občanské společnosti.

Více souvisejících

neziskovky

Aktuálně se děje

před 33 minutami

Donald Trump

Jedna výhra, tři drtivé porážky. Soud rozhodoval v Trumpových kauzách

Americký nejvyšší soud vydal zásadní rozhodnutí týkající se pravomocí hlavy státu, které přineslo Donaldu Trumpovi jeden velký úspěch, ale také tři porážky. Soudci zrušili téměř sto let starý precedens z éry prezidenta Franklina Delana Roosevelta a přiznali prezidentovi širokou pravomoc odvolávat komisaře nezávislých regulačních orgánů. Podle většinového názoru předsedy soudu Johna Robertse jsou podřízení vykonávající prezidentskou moc odpovědní přímo prezidentovi, a ten se pak odpovídá lidu.

před 1 hodinou

včera

střela Flamingo

Ukrajinské Flamingo slaví úspěch. Tři z pěti střel zasáhly v Rusku svůj cíl

Ukrajinská těžká střela s plochou dráhou letu FP-5 Flamingo, kterou vyvinula kyjevská společnost Fire Point, zaznamenala v noci z 26. na 27. června svůj dosud nejúspěšnější bojový křest. Podle oficiálních ukrajinských zdrojů i nezávislých analytiků zasáhly tři z pěti vypuštěných střel vojensko-průmyslový komplex Titan-Barrikady ve Volgogradu v Ruské federaci, což je zhruba 500 až 900 kilometrů od předpokládaných míst startu. 

včera

Ilustrační foto

Co způsobilo extrémní počasí v Evropě? Na vině je hned několik faktorů

Evropu v současné době sužuje historická vlna veder, která přepisuje teplotní rekordy na celém kontinentu. Francie zažila své vůbec nejteplejší dny v historii, kdy v západních oblastech rtuť teploměru vystoupala na 39 až 43 stupňů Celsia, a zaznamenala také nejteplejší noc s průměrem 21,6 stupně Celsia. Celostátní průměrná teplota 29,9 stupně Celsia představuje nejvyšší hodnotu od začátku měření v roce 1947, přičemž 147 francouzských měst dosáhlo svých historických červnových maxim. Velká Británie zaznamenala nejteplejší červnový den od začátku měření s teplotou 36,1 stupně Celsia a červnové rekordy padly také v Česku, ve Španělsku, Německu, Rakousku, Nizozemsku a Švýcarsku.

Aktualizováno včera

včera

Petr Macinka

Bylo to nešťastné, řekl Babiš k vystoupení ve Strážnici. Macinka se překvapivě omluvil

Ministr zahraničí Petr Macinka se po jednání vlády omluvil za své víkendové vystoupení na folklorním festivalu ve Strážnici. Uvedl, že na akci nejel nikoho provokovat, a vyjádřil lítost nad tím, že na celou situaci doplácí samotné město Strážnice. K incidentu se vyjádřil také premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš, který Macinkovo vystoupení označil za ne úplně šťastné.

včera

Andrej Babiš

Pavel by měl zvážit přehodnocení své cesty do Turecka, vyzval Babiš

V čele české delegace na nadcházejícím červencovém summitu NATO v turecké Ankaře stane premiér Andrej Babiš (ANO), nikoliv prezident Petr Pavel. Předseda vlády oznámil, že ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) již v pátek oficiálně zapsal prezidenta i jeho doprovod na seznam účastníků. 

včera

včera

Německá policie, ilustrační foto

Střelba na severu Německa: Po útoku ve Stade je pět mrtvých

V dolnosaském městě Stade došlo v pondělí kolem poledne ke tragické střelbě, která si vyžádala pět lidských životů. K incidentu došlo v hanzovním městě, které má bezmála padesát tisíc obyvatel. Na místo okamžitě vyrazilo velké množství policistů a záchranářů. 

včera

Dovoz a vývoz zboží

Konec levných zásilek z Číny. EU zavádí bič na Temu a Shein

Evropská komise se rozhodla zakročit proti masivnímu přílivu levného zboží z Číny a schválila zavedení celního poplatku ve výši 3 eur na malé zásilky. Opatření, které začne platit již od této středy, ruší dosavadní osvobození od cla pro balíčky s hodnotou do 150 eur. 

včera

Ilustrační foto

Vlna veder končí, za pár dní ale může dorazit další. A mnohem horší, varují meteorologové

Evropu se po první vlně extrémních veder chystá zasáhnout druhá, podstatně rozsáhlejší a vytrvalejší horká vzdušná masa, takzvaná teplotní kupole. Zatímco první vlna na konci června byla sice velmi agresivní, ale relativně krátká, nová meteorologická data a dlouhodobé modely globálních předpovědních center ECMWF a GFS naznačují pro začátek července mnohem horší scénář. Nad západní Evropou se totiž podle těchto výstupů formuje atmosférická blokáda typu Omega, která by mohla vysoký tlak nad kontinentem doslova uzamknout. Tento systém pak bude fungovat jako obří tepelné víko a uvězní horký vzduch nad evropským územím po dobu nejméně šesti až devíti dnů.

včera

Francie, Paříž, ilustrační foto

Francie čelí po vlně veder další krizi. Márnice jsou přeplněné

Pařížské márnice čelí kritickému nedostatku kapacit poté, co Francii v uplynulém týdnu zasáhla ničivá vlna veder. Podle předběžných odhadů národního úřadu pro veřejné zdraví Public Health France vzrostla úmrtnost v zemi během pouhých tří nejteplejších dnů o více než 1 000 případů, přičemž experti toto číslo označují za velmi střízlivý odhad, který po zpracování všech úmrtních listů ještě výrazně stoupne.

včera

včera

Vladimír Putin

Putin kvůli "katastrofálnímu nedostatku lidských zdrojů" odmítl ukrajinský návrh na omezení úderů

Ruský prezident Vladimir Putin odmítl údajný ukrajinský návrh na vzájemné omezení úderů dlouhého dosahu, který měl sloužit jako krok k deeskalaci konfliktu trvajícího již pátým rokem. V rozhovoru pro ruskou státní televizi Putin prohlásil, že Moskva bude i nadále pokračovat ve své ofenzivě s cílem plně ovládnout čtyři ukrajinské regiony. Iniciativu Kyjeva označil za pouhý pokus o zmírnění tlaku na ukrajinské jednotky podél 1 250 kilometrů dlouhé frontové linie. Ruský vůdce zdůraznil, že záchrana kyjevského režimu rozhodně není součástí ruských plánů.

včera

Hormuzský průliv

USA a Írán se stáhnou z Hormuzského průlivu. Nechtějí situaci eskalovat

Spojené státy a Írán se po vzájemné výměně střeleckých úderů v oblasti Hormuzského průlivu pro tuto chvíli stáhnou a nebudou situaci dále vojensky vyhrocovat. Podle vyjádření představitelů administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa zůstávají technické rozhovory s Teheránem i nadále na dobré cestě.

včera

včera

Letní počasí

WHO: Současná vlna veder si v Evropě vyžádala přes 1300 mrtvých

Evropou se prohnala bezprecedentní vlna veder, která si podle šéfa Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedrose Adhanoma Ghebreyesuse vyžádala od jednadvacátého června již více než 1 300 nadbytečných úmrtí. Extrémní teploty doprovázené takzvaným efektem tepelné kopule se o víkendu přesouvaly dále na východ kontinentu a na mnoha místech přepisovaly historické tabulky.

včera

včera

včera

Předpověď počasí na celý týden. Změna bude patrná

V Česku začíná nový týden, v jehož úvodu ještě bude pokračovat tropická epizoda. Nejdéle má být vedro na východě republiky. Očekává se nicméně ochlazení a návrat teplot k letnímu normálu. Vyplývá to z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy