Politico: Zákon, který jde ve stopách Kremlu, má Slovensko za legitimní. Hájí se Evropským parlamentem

„Kroky, které podnikáme na Slovensku, nejsou ojedinělé, ale odrážejí širší evropský vývoj,“ uvedla Simona Zacharová, státní úřednice zodpovědná za rozvoj občanské společnosti. „Naše legislativa ukazuje, že Slovensko postupuje v souladu s tím, co se děje na úrovni Evropské unie.“

Zákon, přijatý v dubnu a účinný od 1. června, nařizuje nevládním organizacím povinné zveřejňování informací o svých dárcích a zavádí pokuty za nedodržení této povinnosti. Kritici jej přirovnávají k ruskému zákonu o „zahraničních agentech“, i když původní pasáž označující neziskovky tímto termínem byla po výhradách Evropské komise odstraněna.

Zacharová se hájí, že nejde o útok na občanskou společnost, ale o „posílení důvěry veřejnosti prostřednictvím větší kontroly a odpovědnosti“. Tvrdí také, že krok Evropského parlamentu pouze potvrzuje oprávněnost slovenského zákona.

Evropský parlament totiž minulý týden skutečně schválil vznik vyšetřovacího orgánu pro financování neziskových organizací z prostředků EU, což mnozí označili za vítězství pravicových sil, které volají po větší kontrole občanského sektoru.

Zákon však čelí silné domácí i zahraniční kritice. Slovenský ústavní soud již obdržel stížnosti od opozičních stran i samotných nevládních organizací a bude zákonnost nového předpisu přezkoumávat.

Podle Borise Strečanského z Platformy pro demokracii, která sdružuje řadu slovenských NGO, dochází ze strany vlády ke zneužívání evropských iniciativ. „Vidíme, že aktivity v institucích EU jsou vládními činiteli na Slovensku interpretovány tak, že úplně překrucují svůj původní smysl. Prohlášení paní Zacharové je toho důkazem,“ uvedl pro server Politico.

Michal Piško, ředitel Transparency International Slovensko, připomněl loňskou zprávu Evropského účetního dvora, která upozornila na nedostatečnou transparentnost financování NGO ze strany EU. Slovenská vláda tehdy zprávu vydávala za potvrzení své politiky, i když její interpretace podle Piška neodpovídala skutečnému obsahu. „Zpráva i návrh Evropského parlamentu se zaměřují na zlepšení kontroly nad veřejnými penězi, nikoli na šikanování občanské společnosti,“ varuje Piško.

Ostře se vůči slovenskému výkladu postavil i europoslanec Tomáš Zdechovský (EPP), který v europarlamentu vede výbor pro rozpočtovou kontrolu, pod nějž nově vznikající orgán spadá. „Pokud některé vlády chtějí svévolně využít rozhodnutí Evropského parlamentu k represivním opatřením, je třeba se tomu jednoznačně postavit. To odporuje smyslu našeho rozhodnutí,“ prohlásil.

Nejkontroverznější část původního návrhu zákona, která označovala neziskové organizace za zahraniční agenty, byla vypuštěna poté, co Evropská komise pohrozila Slovensku okamžitými právními kroky. Později navržený kompromisní termín „lobbisté“ byl rovněž stažen, aby zákon mohl projít parlamentem.

Zákon tak ve své současné podobě sice postrádá nejkřiklavější nálepky, ale podle odborníků i aktivistů nadále vytváří atmosféru nedůvěry vůči občanskému sektoru a může mít ochromující účinek na fungování nevládních organizací v zemi.