Politico: Po pádu Orbána se Fico stává nejvýznamnějším spojencem Putina v EU

Slovenský ministr zahraničí Juraj Blanár se na srpnové videokonferenci s ruským ministrem Valerijem Falkovem dohodl na uspořádání tohoto setkání. Premiér Robert Fico následně potvrdil, že termín jednání je předběžně stanoven na 25. listopadu. Smíšená komise pro hospodářskou, vědeckou a technickou spolupráci přitom byla neaktivní od února roku 2022, kdy začala ruská invaze na Ukrajinu.

Obnovení těchto kontaktů zapadá do širší snahy Moskvy o návrat do mezinárodních struktur a navazování vztahů s jednotlivými partnery. Mezinárodní olympijský výbor nedávno zmírnil omezení vůči ruským sportovcům a objevily se také zprávy o pozvání Vladimira Putina na prosincový summit G20. Kreml tak využívá každé příležitosti k prolomení dosavadní izolace na globální scéně.

Slovenské ministerstvo zahraničních věcí se na dotazy ohledně programu jednání odkázalo na dřívější vyjádření šéfa slovenské diplomacie. Blanár tehdy obhajoval pragmatickou spolupráci se všemi zeměmi v zájmu národních priorit Slovenské republiky. Ruská strana na žádost o komentář bezprostředně nereagovala, avšak dokumenty jasně ukazují rostoucí intenzitu vzájemných kontaktů.

Tento vývoj navazuje na květnovou cestu Roberta Fica do Moskvy, kde se setkal s ruským prezidentem během oslav Dne vítězství. Odchod Viktora Orbána po dubnových volbách v Maďarsku přitom připravil Moskvu o klíčového partnera v unijním bloku. Ruská diplomacie tak nyní obrací svou pozornost k Bratislavě, aby si zajistila vliv uvnitř Evropské unie.

Hlavním bodem připravovaného jednání budou dodávky produktů ruského plynárenského a ropného sektoru, které jsou pro slovenskou ekonomiku klíčové. Blanár na dřívějším jednání vyjádřil ostrý nesouhlas s plánovaným ukončením dovozu ruského plynu ze strany Evropské unie. Slovenská reprezentace rovněž zdůraznila význam pokračujících dodávek ropy přes ropovod Družba a pravidelných zásilek jaderného paliva.

Slovensko nadále zůstává silně závislé na ruských energetických surovinách, přičemž Fico dlouhodobě varuje před růstem nákladů při případném odpojení. Vladimir Putin během květnové schůzky v Moskvě ujistil, že Rusko udělá maximum pro uspokojení slovenských energetických potřeb. Tyto dodávky však nadále vyvolávají napětí v rámci unijních debat o společném postupu vůči Kremlu.

Program nadcházejícího zasedání sahá daleko za hranice energetiky a zahrnuje celou řadu oblastí od kultury až po vědu. Obě strany plánují vytvořit pracovní skupiny pro cestovní ruch, zemědělství, životní prostředí a řešení statusu ruského centra vědy a kultury v Bratislavě. Ruský dokument rovněž zmiňuje slovenskou podporu ruských sportovců na mezinárodních soutěžích.

Slovenská diplomacie podle záznamů, na které se odkazuje Politico, kritizuje údajnou diskriminaci ruských sportovců, což je téma, které se na jednání komise rovněž otevře. Mezinárodní sportovní federace v posledních měsících postupně zmírňují dřívější sankce a umožňují Rusům návrat na soutěže. Tyto kroky rezonují s přístupem slovenské vlády, která usnadňuje návrat ke standardním mezistátním vztahům.

Podobnou strategii uplatnilo Rusko v minulosti také vůči Maďarsku, s nímž v prosinci uzavřelo rozsáhlý dvanáctibodový plán spolupráce. Moskva využívá tradiční energetické vazby k tomu, aby oslabila jednotný postoj členských států Evropské unie vůči válce na Ukrajině. Snaha rozdělit unijní konsensus skrze bilaterální dohody zůstává klíčovým pilířem ruské zahraniční politiky.

Tato snaha se objevuje i v širším mezinárodním kontextu včetně nedávných diplomatických kroků Spojených států. Americký prezident Donald Trump nedávno hovořil o možných dodávkách ruské nafty na světové trhy s cílem snížit ceny pohonných hmot. Takové dohody však Moskvě přinášejí finanční prostředky a komplikují snahy o udržení mezinárodního tlaku.

Schopnost Ruska plnit své závazky a dodávat paliva na světové trhy však čelí vážným technickým překážkám. Ukrajinské ozbrojené síly v posledních měsících systematicky útočí drony na ruské rafinérie s cílem omezit válečné příjmy Kremlu. Podle odhadů Kyjeva tyto útoky již vyřadily značnou část ruských rafinačních kapacit.

Budoucí vývoj vzájemných vztahů mezi Slovenskem a Ruskem tak bude i nadále předmětem intenzivních diskusí na evropské scéně. Lídři Evropské unie se mezitím scházejí v Bruselu k pravidelnému summitu, kde budou řešit otázky energetiky a další podpory napadené Ukrajiny.