Vláda vyhlásila nový nouzový stav. Částečně otevřou knihovny, bude výjimka pro ubytování a firmy

Vláda dnes na základě žádosti hejtmanů vyhlásila na 14 dní v celé České republice nouzový stav kvůli epidemii covidu-19. Novinářům to řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Nový stav nouze potrvá do 28. února. Začne o dnešní půlnoci a naváže tak na dosavadní nouzový stav, který ve stejnou dobu skončí. Babiš po jednání novinářům řekl, že dohoda je vítězstvím zdravého rozumu a hejtmany ocenil, že nepolitikařili jako Sněmovna.

Babiš v sobotu uvedl, že podle analýzy kabinetu je postup v souladu s Ústavou. Podle některých právníků či šéfa Senátu Miloše Vystrčila (ODS) však Ústavu a Sněmovnu obchází. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) dnes uvedla, že kabinet vychází z názorů právníků ministerstev vnitra, zdravotnictví a financí. "Rozhodnutí se opírá o jinou skutkovou situaci, tedy žádost hejtmanů, kteří dospěli k závěru, že nástroje, které mají, by nebyly vzhledem k pandemické situaci dostačující," řekla.

Kabinet je tak podle nejlepšího vědomí a svědomí veden snahou chránit zdraví obyvatel, doplnila Schillerová. "Postupovali jsme tak, jak nám Ústava dovoluje," uvedla. Vystrčil podle ní ve svém dopisu vycházel z jiných skutkových okolností. Vystrčilův dopis podle Babiše ukazuje, že někteří politici nemají zájem řešit společně situaci v Česku. "Měli bychom zapomenout, že jsme z různých politických stran a hnutí," uvedl.

Všichni hejtmani, včetně pražského primátora, požádali vládu o vyhlášení nouzového stavu na území svého kraje po dopoledním jednání s ministry. Po čtvrtečním nesouhlasu Sněmovny s prodloužením dosavadního stavu nouze to podle Babiše byl jediný způsob, jak zachovat dostatečná opatření proti covidu-19.

Kabinet chce o další podobě boje s epidemií jednat s opozicí. Hejtmani i zástupci sněmovních stran mají k řadě opatření výhrady. Babiš řekl, že se jednání bude účastnit i šéf Asociace krajů Martin Kuba (ODS). V jednání s hejtmany podle něj zvítězil zdravý rozum nad politikařením, které se odehrávalo ve Sněmovně.

Babiš si nemyslí, že se za 14 dní nouzového stavu zlepší situace natolik, aby bylo možné pokračovat bez něj. Bude se o tom snažit přesvědčit Sněmovnu. "Budeme znovu vyjednávat, za 14 dnů si to zopakujeme, uvidíme, jak se k tomu postaví opozice, jestli budou tentokrát vyjednávat v zájmu občanů a jejich zdraví," řekl Babiš.

Schillerová poděkovala Asociaci krajů za věcnou diskusi. "Vedla k našemu společnému cíli. Tím není nic menšího, než ochrana zdraví nás všech. Hejtmani jsou lidem blíž než opoziční poslanci v malostranských palácích," uvedla na twitteru. Žádost vlády o prodloužení nouzového stavu oproti předchozím případům nepodpořila KSČM, kabinet poté nenašel shodu ani s žádnou jinou z opozičních stran.

Na trvání nouzového stavu je navázána většina opatření vlády proti covidu-19, bez jeho trvání by musel kabinet restrikce vyhlásit podle předpisu o ochraně veřejného zdraví. Podle ministrů by však taková pravidla byla při současném vývoji epidemie nedostatečná. Hejtmani dnes vyzvali vládu, aby urychleně projednala návrh nového pandemického zákona. Podle Babiše ho ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) vládě předloží v pondělí.

Vláda schválila výjimku pro jednání a volbu orgánů firem

Pro jednání orgánů firem, tedy například představenstva nebo dozorčí rady, nebo volbu jejich členů například na valné hromadě, vláda schválila výjimku ze zákazu volného pohybu osob. Na tiskové konferenci po dnešním jednání vlády o tom informoval ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO).

V případě, že se zasedání bude účastnit více než deset lidí, je nutné, aby měli účastníci minimálně antigenní test, dodržovali rozestupy dva metry a používali respirátory nebo chirurgické roušky. Maximální počet osob je podle Havlíček stanoven na 50, pokud nejde o zasedání nezbytné pro splnění zákonných povinností.

Na jaře zpravidla firmy organizují na základě hospodářských výsledků předchozího roku valné hromady. Na nich akcionáři rozděluji zisk nebo vybírají členy představenstva či dozorčích rad.

Vláda dnes po dohodě s hejtmany vyhlásila nouzový stav od půlnoci na pondělí na dva týdny. Opatření týkající se aktivit pro volný čas či kultury budou platit nadále, doplnil Havlíček. Zároveň dnes kabinet upravil provoz úřadů, mají fungovat podle normálních úředních hodin, aby mohli lidé využívat jejich služeb. Otevřou se také výdejová okénka knihoven. Nově bude možné vykonávat ve školách komisionální zkoušky.

Ubytovací služby budou moci využít i lidé cestující za lékařem

Ubytovacích služeb budou moci od pondělí kromě lidí na služební cestě využít i lidé, kteří cestují do jiného města za lékařem. Výjimku dnes schválila vláda. Na tiskové konferenci po mimořádném jednání vlády to řekl vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO).

Kabinet dnes na žádost hejtmanů rozhodl o vyhlášení nového nouzového stavu, a to do 28. února. Dosavadní nouzový stav skončí dnes k půlnoci, Sněmovna ho hlasy opozice odmítla prodloužit.

Služeb hotelů, penzionů a dalších ubytovacích zařízení mohou v současné době využít jen lidé na služebních cestách, pokud se prokážou písemným potvrzením zaměstnavatele. Nově se takto budou moci ubytovat i lidé, kteří cestují třeba do nemocnice nebo za lékařem, ubytovat se může i jejich nezbytný doprovod, řekl dnes Havlíček.

Kvůli nynější vlně epidemie koronaviru byla ubytovací zařízení uzavřena od 22. října do 2. prosince a následně od 18. prosince. Omezení tedy i po dnešku trvá.

Související

Vláda Petra Fialy

Po téměř čtyřech měsících skončí se závěrem června v Česku nouzový stav

Po téměř čtyřech měsících skončí se závěrem června v Česku nouzový stav, který vláda vyhlásila kvůli migrační vlně z Ukrajiny. Státu a samosprávám umožňoval stav nouze pružněji reagovat při ubytovávání lidí utíkajících před ruskou vojenskou invazí a umisťovat je i do některých prostor, kam by to jinak nebylo možné.

Více souvisejících

nouzový stav Vláda ČR Hejtmani Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2) Andrej Babiš

Aktuálně se děje

včera

Írán

Írán je v sevření paranoie. Úřady kvůli obavám z další infiltrace Mosadu zatýkají a popravují

Íránské úřady zesilují represe vůči údajným špionům a sympatizantům Izraele. V posledních dnech bylo zatčeno téměř sto lidí, v pondělí došlo k popravě muže odsouzeného za špionáž. Paranoia vůči izraelské tajné službě Mosad sílí zejména po páteční kombinované ofenzivní operaci, při níž byly z íránského území odpáleny bezpilotní stroje na izraelské cíle.

včera

včera

Íránské jaderné zařízení Fordo

Útok na íránské jaderné zařízení Fordo by způsobil únik radiace, tvrdí experti

V případě, že by Spojené státy zaútočily na íránské podzemní jaderné zařízení Fordo, následky by z hlediska radiačního zamoření byly spíše omezené. K tomuto závěru dospívají odborníci oslovení stanicí CNN, kteří upozorňují, že útok na obohacovací zařízení nepředstavuje stejnou hrozbu jako bombardování funkčního jaderného reaktoru.

včera

Stíhací letoun F-15 Eagle, ilustrační fotografie

Napětí na Blízkém východě eskaluje: Teherán varuje před zahraniční intervencí, USA přesouvají vojenskou techniku

Napětí na Blízkém východě nadále roste. Íránský Nejvyšší rada národní bezpečnosti ve čtvrtek ostře varovala, že jakákoli intervence třetí strany do jeho konfliktu s Izraelem by vyvolala okamžitou odpověď. Výhrůžka přichází v době, kdy se konflikt mezi oběma zeměmi přehoupnul do druhého týdne a situace v regionu se stává čím dál napjatější.

včera

Zbraně

Psycholožka Wolf: Tragické útoky nejsou náhlé. Předchází jim varovné chování, trauma a vliv okolí

Střelba na střední škole ve Štýrském Hradci si minulý týden vyžádala deset obětí. Nejde o ojedinělý incident, podobné útoky se ve střední Evropě opakují. Psycholožka Umay Wolf z portálu Terapie.cz pro EuroZprávy.cz vysvětlila, že masový útočník nevzniká ze dne na den – násilí je výsledkem kombinace traumat, frustrace, osobnostních rysů a často i neléčené duševní nemoci. Velkou roli hrají také sociální sítě a touha napodobit jiné útočníky nebo se s nimi dokonce „předhánět“ v počtu zabitých.

včera

Emmanuel Macron, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Macron má opět ambice změnit svět. Rozhodl, že EU vyřeší konflikt Íránu s Izraelem

Francouzský prezident Emmanuel Macron se rozhodl aktivně zasáhnout do rostoucí krize mezi Izraelem a Íránem. Po středečním zasedání obranné rady pověřil svého ministra zahraničí Jeana-Noëla Barrota, aby v nejbližších dnech vedl evropskou diplomatickou iniciativu s cílem navrhnout „přísné vyjednané řešení“ napjaté situace, která hrozí přerůst v širší regionální konflikt.

včera

Benjamin Netanjahu

Netanjahu vyzval Íránce k povstání, Izrael chce vytvořit podmínky pro změnu režimu

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu dnes během návštěvy nemocnice Soroka v Beerševě učinil mimořádně ostré prohlášení k aktuálnímu konfliktu s Íránem. Podle jeho slov by izraelské nálety mohly vytvořit podmínky, které by íránskému lidu umožnily svrhnout současný režim v Teheránu. Netanjahu zdůraznil, že sice nejde o hlavní cíl izraelské operace, ale nevylučuje, že by mohla přinést takový výsledek.

včera

včera

Ilustrační foto

Proč se nedaří zastavit extrémní počasí? Hoaxy mění klimatickou krizi v katastrofu

Klimatické dezinformace přetvářejí globální krizi v katastrofu. Takové varování přináší nová rozsáhlá zpráva Mezinárodního panelu pro informační prostředí (Ipie), která zkoumala 300 studií o vlivu falešných informací na boj s klimatickou změnou. Autoři dokumentu upozorňují, že šíření nepravdivých a zavádějících tvrzení, pocházejících zejména od fosilních průmyslových firem, pravicových politiků i některých států, výrazně brání a zpomaluje potřebné klimatické kroky.

včera

Ájatolláh Sajjid Alí Chameneí

Ajatolláh Alí Chameneí: Kdo je tajemný vůdce Íránu, který utváří osud Blízkého východu?

Ajatolláh Sajjid Alí Hámeneí, často uváděný v českém přepisu jako Alí Chameneí, je jednou z nejmocnějších a zároveň nejméně známých osobností světové politiky. Přestože málokdy vystupuje veřejně mimo íránské hranice, jeho vliv zasahuje daleko za Teherán – od libanonského Hizballáhu přes šíitské milice v Iráku až po jemenské Hútie. Chameneí je od roku 1989 nejvyšším duchovním vůdcem Íránu, což z něj činí de facto hlavu státu, která stojí nad prezidentem i parlamentem.

včera

Alí Chameneí, íránský ajatolláh

Izrael: Chameneí už nemá právo na existenci

Napětí mezi Izraelem a Íránem dosáhlo nového vrcholu poté, co íránské rakety zasáhly nemocnici Soroka v jihoizraelském městě Beerševa. Po útoku, při němž bylo podle izraelského ministerstva zdravotnictví zraněno nejméně 240 lidí, vystoupil izraelský ministr obrany Jisrael Kac s mimořádně tvrdým prohlášením na adresu duchovního vůdce Íránu, ajatolláha Alího Chameneího.

včera

Boeing B-52H Stratofortress amerického letectva

Izrael potvrdil vzdušnou převahu nad Íránem. Případné americké zapojení může znamenat definitivní porážku

Zapojení Spojených států do konfliktu mezi Íránem a Izraelem se rychle stává pravděpodobným scénářem. Prezident Donald Trump podle všeho schválil vojenské plány, zatím ale čeká na další kroky Teheránu. Íránské letectvo a protivzdušná obrana jsou i bez amerického zapojení v kritické situaci, protože na izraelské protivníky nestačí početně a už vůbec ne technologicky.

včera

Eva Decroix vystřídala Pavla Blažka v čele ministerstva spravedlnosti. (10.6.2025)

Ministryně spravedlnosti Decroix neoprávněně používala titul magistra

Ministryně spravedlnosti Eva Decroix z ODS čelí nepříjemné situaci, kdy veřejně přiznala neoprávněné používání vysokoškolského titulu magistra. Ačkoli její vzdělání bylo v Česku uznáno na základě nostrifikace, právně jí titul Mgr. nikdy nenáležel. Sama ministryně nyní uznává chybu a slibuje nápravu ve všech oficiálních dokumentech.

včera

Ájatolláh Sajjid Alí Chameneí

Vyřešil by něco atentát na Chameneího? Historie ukazuje, co by následovalo

Ve světle eskalujícího konfliktu mezi Izraelem a Íránem se opět otevírá otázka, zda mohou cílené atentáty sloužit jako cesta k míru. Historie však tuto strategii opakovaně zpochybňuje a ukazuje, že smrt jednotlivých vůdců nikdy skutečně nevyřešila hluboce zakořeněné politické a společenské problémy. Naopak — násilí často jen zažehl novou vlnu odporu a nestability.

včera

Paul Salem

Izrael dotlačil USA do velice obtížné pozice. Není jasné, jestli se do války s Íránem zapojí přímo, říká Salem

Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci washingtonského think tanku Middle East Institute, exkluzivně pro EuroZprávy.cz popsal, proč považuje íránské jaderné zařízení Fordo za klíčový cíl Izraele, jak daleko je Washington ochoten zajít, a proč podle něj současné napětí může vést buď k hluboké vnitropolitické přeměně Íránu, nebo k dlouhodobému oslabování režimu.

včera

Stíhací letoun izraelského letectva, který se zúčastnil úderů v Íránu 26. října 2024, na snímek, který následující byl den vyčištěn pro zveřejnění.

Sebeobrana, nebo vyhlášení války? Expert prozradil, jak se právo dívá na izraelské útoky na Írán

Izraelská vojenská operace proti Íránu, která zahrnovala údery na jeho jaderný program, vojenské velitele i vědce, vyvolala okamžitou odezvu na mezinárodní scéně. Izrael se u Rady bezpečnosti OSN hájil s tím, že šlo o „preventivní úder“ s cílem zastavit vývoj jaderných zbraní a neutralizovat íránské schopnosti k uskutečnění jeho veřejně deklarovaného cíle – zničení státu Izrael. Vzniká tak zásadní otázka: jsou tyto akce Izraele legální podle mezinárodního práva, a lze je považovat za oprávněnou sebeobranu?

včera

Americký dolar (USD), ilustrační fotografie

Nádherný zákon vs odporná ohavnost. Blíží se USA vážné finanční krizi?

Zákon o daňových škrtech, který právě projednává americký Senát, by mohl zvýšit veřejný dluh Spojených států o dalších 3 biliony dolarů. Prezident Donald Trump jej označuje za „velký a nádherný zákon“, zatímco jeho bývalý poradce Elon Musk ho nazval „odpornou ohavností“. Tento vývoj přichází v době, kdy už tak extrémně zadlužená americká ekonomika čelí rostoucí skepsi investorů a hrozbě ztráty důvěryhodnosti.

včera

Donald Trump

Trump schválil vojenský úder USA proti Íránu

Mezinárodní situace na Blízkém východě se dále vyhrocuje. Podle zpráv americké stanice CBS, na kterou se odkazuje i BBC, současný prezident Spojených států Donald Trump již schválil vojenské plány na útok proti Íránu. Zatím však nevydal definitivní rozkaz k jejich provedení, přičemž vyčkává, zda Írán neustoupí ze svého jaderného programu.

včera

Evropská unie

EU splní sen Kyjevu. Pomůže Ukrajině z ruských peněz

Evropská unie připravuje nový finanční plán, který má za cíl vygenerovat vyšší zisky ze zmrazených ruských státních aktiv – a tím zvýšit podporu Ukrajině bez přímého zabavení ruského kapitálu. Podle čtyř nejmenovaných úředníků, kteří hovořili s webem Politico, chce Brusel přesunout téměř 200 miliard eur z těchto aktiv do rizikovějších investic, jež by mohly přinést výrazně vyšší výnosy.

včera

Izraelská armáda provedla další útoky na íránská jaderná zařízení včetně Natanzu a Aráku

Izraelské obranné síly (IDF) dnes ráno potvrdily sérii nočních leteckých úderů na území Íránu, přičemž jedním z hlavních cílů byl areál v Natanzu, který je podle Izraele klíčovým místem pro vývoj jaderných zbraní. Druhým terčem byl neaktivní jaderný reaktor v Aráku. Izrael tvrdí, že se jednalo o preventivní kroky proti íránskému jadernému programu, který podle něj směřuje k vojenskému využití.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy