Po téměř čtyřech měsících skončí se závěrem června v Česku nouzový stav, který vláda vyhlásila kvůli migrační vlně z Ukrajiny. Státu a samosprávám umožňoval stav nouze pružněji reagovat při ubytovávání lidí utíkajících před ruskou vojenskou invazí a umisťovat je i do některých prostor, kam by to jinak nebylo možné.
Kabinet v posledních týdnech prosadil několik novel zvláštních zákonů k migrační krizi, které umožní potřebná opatření uplatňovat i po konci nouzového stavu.
Vláda o vyhlášení nouzového stavu rozhodla 2. března, platit začal o dva dny později původně na 30 dní. Koncem března prodloužila vláda po souhlasu Sněmovny stav nouze až do konce května, což vyvolalo spory, zda ústavní předpisy umožňují období prodloužit o více než 30 dní. Poslední prodloužení nouzového stavu na celý červen odsouhlasili poslanci 19. května. Od vlády dostali příslib, že o prázdninách již mimořádný stav nutný nebude, protože vláda připraví legislativu pro přechod k fungování v rámci běžných pravidel.
Ministři opakovaně zdůrazňovali, že nynější stav nouze se na rozdíl od nouzových stavů vyhlašovaných kvůli covidu-19 nijak nedotkl života českých občanů. "Nezavíraly se obchody, nezakazovali jsme vycházet z domova, ani cestovat," řekl v pondělí šéf Ústředního krizového štábu (ÚKŠ) Vít Rakušan (STAN). Nouzový stav se podle něj tentokrát využíval tak, jak by se podle zákona využívat měl. "Jako mimořádný nástroj krizového řízení, který má pomoci zvládat mimořádné situace, kterou příchod více jak 380.000 lidí na území ČR je," řekl.
Úřady kvůli migrační vlně v době nouzového stavu zřídily národní a krajská asistenční centra na pomoc Ukrajině, která usnadnila registrace příchozích. Systém bude fungovat i po konci nouzového stavu, v některých regionech však bude od prázdnin omezený provoz. Další nouzová opatření se týkala především ubytovávání lidí. "I nadále bude možno zachovat systém ubytovávání uprchlíků prostřednictvím krajských a státních ubytovacích kapacit, což bylo možné v nouzovém stavu a nyní i po něm díky úpravě, kterou se zabýval Parlament," řekl Rakušan.
Podle normy schválené minulý týden Senátem budou ministerstva a další úřady i po skončení nouzového stavu vyčleňovat budovy pro ubytování uprchlíků. Kraje mají s obcemi nadále zajišťovat běžencům nouzová přístřeší a bydlení. Uprchlíci budou moci žádat po půl roce od udělení dočasné ochrany o dávku v částce životního minima. Bude to 4250 korun měsíčně pro dospělé a 3050 korun za měsíc pro děti. Nyní mají běženci nárok na 5000 korun v měsíci na základě udělení víza dočasné ochrany. O stejnou částku pak mohou žádat ještě dalších pět měsíců.
S koncem nouzového stavu se sníží frekvence jednání ÚKŠ, který se místo každého pondělí bude scházet jednou za dva týdny. "Válečným obětem je potřeba pomáhat i nadále," vysvětlil Rakušan. Situace je podle něj pod kontrolou, nezhoršuje se a vláda ji zvládá.
Nouzový stav se vyhlašuje v případě závažných živelních, ekologických nebo průmyslových katastrof, nehod nebo jiného nebezpečí, které ve značném rozsahu ohrožují životy, zdraví nebo majetkové hodnoty anebo vnitřní pořádek a bezpečnost. Vláda o vyhlášení nouzového stavu musí neprodleně informovat Sněmovnu, která může vyhlášení zrušit. Nouzový stav v ČR v posledních dvou letech opakovaně platil kvůli epidemii covidu-19. Celkově trval 284 dní a skončil loni 26. prosince.
Související
Nouzový stav potrvá až do 30. června, vláda ho prodloužila
Sněmovna by měla o možné žádosti vlády o prodloužení nouzového stavu jednat ve čtvrtek
Aktuálně se děje
před 41 minutami
Podezřelý požár v Pardubicích. Mohlo jít o terorismus, poprvé se ozval Babiš
před 1 hodinou
Trump zvažuje, co udělá s íránským ostrovem Charg. Ropa tudy proudí do světa
před 2 hodinami
Policie vyšetřuje požár v Pardubicích. Hlásí se k němu skupina hájící zájmy Palestinců
před 3 hodinami
Dubnové počasí. Teploty budou stoupat, naznačuje předpověď
před 3 hodinami
Pavel přes výhrady podepsal rozpočet. Zodpovídat se bude Babišova vláda
před 4 hodinami
Metro opět staví ve všech stanicích linky B. Českomoravská hlásí otevřeno
před 5 hodinami
Dánové počítali s americkou invazí do Grónska. Vojáci měli jasné rozkazy
před 6 hodinami
Tragédie v Prostějově. Jeden člověk nepřežil fyzické napadení
před 6 hodinami
Netanjahu promluvil o útoku na íránské ropné pole. Jednali jsme sami, řekl
před 8 hodinami
Počasí bude o víkendu deštivé, pak se oteplí
včera
Jak se zbavit závislosti na Hormuzském průlivu? Netanjahu navrhuje vybudování potrubí přes Arabský poloostrov
včera
Írán už nedokáže obohacovat uran, není jasné, kdo zemi vede, řekl Netanjahu. Nevyloučil pozemní invazi
včera
Ostře sledovaná návštěva se odkládá. Trump kvůli Íránu do Číny zatím nepojede
včera
Babiš asi dokáže v NATO lépe vysvětlit, proč Česko neinvestuje do obrany, poznamenal ironicky Pavel
včera
Summit Evropské unie průlom nepřinesl. Maďarsko a Slovensko se přesvědčit nepodařilo
včera
Kuba se kvůli ropné blokádě ocitá na hraně úplného kolapsu
včera
„Likvidace padouchů něco stojí.“ Hegseth odmítl upřesnit, kdy USA ukončí válku s Íránem
včera
Největší rezervy zemního plynu na světě. Gigantické ložisko South Pars je světový unikát
včera
Trump tvrdí, že o útocích na South Pars USA nevěděly. Pomáhaly je přitom zrealizovat, píše CNN
včera
BBC: Evropská unie se nepoučila. Zaspala a probudila se v další energetické krizi
Evropská unie se ocitla v dalším energetickém šoku, který silně připomíná krizi z roku 2022. Tehdy, po zahájení ruské invaze na Ukrajinu, předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová hřímala proti manipulacím s trhem a slibovala odklon od nespolehlivých partnerů. O čtyři roky později však Evropa zjišťuje, že se nepoučila. Současný konflikt na Blízkém východě a uzavření Hormuzského průlivu odhalily, že kontinent pouze vyměnil jednu závislost za druhou.
Zdroj: Libor Novák