Zeman lhal. Kdo nese odpovědnost? Kauzu Šarapatka bude řešit Nejvyšší soud

Ministerstvo financí podalo dovolání proti rozsudku, podle nějž se má omluvit za výrok prezidenta Miloše Zemana o bývalém Zemanově poradci Zdeňku Šarapatkovi. Prezident v listopadu 2017 v televizi Barrandov řekl, že Šarapatku vyhodil pro neschopnost, ten ale z úřadu vlády v době, kdy byl Zeman premiérem, odešel po dohodě.

"Ministerstvo financí podalo proti rozsudku Městského soudu v Praze ve věci PaeDr. Zdeňka Šarapatky dovolání a současně i žádost o odklad vykonatelnosti předmětného rozhodnutí. O žádném z návrhů nebylo dosud rozhodnuto," řekl pro iRozhlas.cz Zdeněk Vojtěch z tiskového odboru ministerstva financí.

"Můžeme potvrdit, že ministerstvo financí dosud omluvu žalobci nezaslalo," dodal mluvčí.

Spor tak bude řešit ještě Nejvyšší soud, kterému spis s dovoláním zatím nedorazil.

"Arogance a charakter Miloše Zemana a jeho okolí ani jinou reakci nepřipouštějí," reagoval na podání dovolání Šarapatka, který je nyní členem Rady České televize. "Prezidentská kancelář, ani sám Zeman, ani ministerstvo financí už nezpochybňují, že prezident lhal. Teď se vede právní bitva, kdo je za jeho lhaní odpovědný. I proto prezident nějakými rozsudky pohrdá stejně jako občany," doplnil.

Za Zemanův výrok se má podle pravomocného verdiktu omluvit ministerstvo financí, přímo hlavu státu za něj totiž zažalovat nelze. V zamítnutém odvolání ministerstvo argumentovalo tím, že Šarapatka neprokázal nesprávnost úředního postupu podle zákona o odpovědnosti státu za škodu. Soudce však tehdy poukázal na judikaturu Nejvyššího soudu, podle níž se za úřední postup považují i širší aktivity prezidenta.

Zemanův mluvčí Jiří Ovčáček už dříve označil rozhodnutí pražského městského soudu za Pyrrhovo vítězství.

Šarapatka byl poradcem tehdejšího premiéra Zemana v době takzvané kauzy Olovo, kdy v okruhu Zemanových poradců vznikl dokument s plánem diskreditační kampaně proti tehdejší místopředsedkyni Sněmovny Petře Buzkové (ČSSD). Uvedl, že výpověď podal kvůli ztrátě důvěry v Zemanovu čestnost, statečnost a pravdomluvnost.

Související

Více souvisejících

Miloš Zeman Zdeněk Šarapatka Nejvyšší soud prezident čr

Aktuálně se děje

před 6 minutami

před 50 minutami

před 1 hodinou

Lodní doprava, ilustrační foto

Tankery plné ropy se obrací zpět. Svět se po útoku USA obává ekonomických dopadů

Napětí na Blízkém východě eskaluje a mezinárodní společenství se obává ekonomických důsledků. Výkonná ředitelka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Kristalina Georgievová varovala, že americké útoky na Írán a následná íránská hrozba uzavření strategického průlivu Hormuz by mohly vážně poškodit globální hospodářský růst.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Rubl, ilustrační foto

Opravu hrozí Rusku ekonomický kolaps? Nezhroutí se, zažilo i horší časy, varuje ekonom

Od zahájení nelegální invaze na Ukrajinu v roce 2022 je Rusko nejvíce sankcionovanou zemí světa, přesto jeho ekonomika vykazuje nečekanou odolnost. Podle oficiálních údajů ruské vlády dokonce v roce 2024 ekonomika země rostla rychleji než všechny státy G7 – tedy Kanady, Francie, Německa, Itálie, Japonska, Velké Británie a Spojených států. Růst ruského HDP činil 4,3 %, zatímco například v Británii to bylo 1,1 % a v USA 2,8 %.

před 4 hodinami

Ilustrační foto

Jak Írán zareaguje na americký útok? Může to být podobná, ale daleko rozsáhlejší reakce než po zabití Sulejmáního, míní Salem

Napětí mezi Íránem, Izraelem a Spojenými státy se dále vyostřuje. Podle experta Paula Salema z Middle East Institute může Teherán odpovědět na útoky „ve zřetelně větším měřítku“, i když se bude snažit vyhnout přímé konfrontaci. Cílem Íránu je ukončení izraelských úderů a omezení americké eskalace. Opatrná deeskalace je podle něj možná, ale dohoda s USA zůstává nepravděpodobná.

před 4 hodinami

Summit NATO

NATO se dohodlo na cíli 5 % HDP na obranu, Španělsko dostalo výjimku

Spojenci Severoatlantické aliance dosáhli dohody o novém obranném výdajovém cíli ve výši 5 % hrubého domácího produktu. S výjimkou pro Španělsko, které si v poslední chvíli vyjednalo volnější podmínky, se na něm podle informací serveru Politico dohodli představitelé NATO během příprav nadcházejícího summitu v Haagu. Impuls k navýšení obranného rozpočtu vzešel přímo od amerického prezidenta Donalda Trumpa, který dlouhodobě kritizuje evropské spojence za nízké výdaje na obranu.

před 5 hodinami

Andrej Babiš u soudu v kauze Čapí hnízdo.

Soud zrušil osvobození Babiše. Kauzu Čapí hnízdo vrátil na začátek

Případ známý jako kauza Čapí hnízdo se opět vrací do soudní síně. Vrchní soud v Praze v pondělí zrušil osvobozující rozsudek Městského soudu a nařídil nové projednání případu. Hlavními aktéry jsou předseda hnutí ANO a bývalý premiér Andrej Babiš a jeho někdejší poradkyně, dnes europoslankyně Jana Nagyová. Oba dosud jakoukoliv vinu odmítají.

před 5 hodinami

Bouřka, ilustrační fotografie.

Pondělní počasí si žádá novou výstrahu. Bouřky hrozí až do noci

Bouřky se v Česku vyskytly už ráno a dopoledne, ale varování jsou v platnosti i nadále. Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) po poledni časově upřesnil výstrahu před velmi silnými bouřkami a snížil stupeň nebezpečí pro západní a severní části Čech. Meteorologové také rozšířili území platnost varování před vysokými teplotami.

před 6 hodinami

Andrej Babiš u soudu v kauze Čapí hnízdo.

Soud dnes rozhodne v kauze Čapí hnízdo. Bez účasti Babiše a Nagyové

Pražský vrchní soud dnes rozhoduje o osudu Andreje Babiše a Jany Nagyové v kauze spojené s farmou Čapí hnízdo. Oba obžalovaní se však závěrečného vyhlášení rozsudku nezúčastní – omluvili se z jednání. Babiš u soudu opakovaně prohlašuje, že je nevinný, že případ považuje za politicky motivovaný a že se stal terčem kvůli svému vstupu do politiky.

před 6 hodinami

Teherán pod útokem

Masivní nálety na Írán: Izrael útočí na vládní i vojenské budovy, zasáhl i komplex Fordo

Izrael podniká masivní sérii leteckých úderů proti strategickým cílům v Íránu, přičemž terčem se stal i podzemní jaderný komplex Fordo. Jak informují zahraniční média, útok směřoval přímo na zařízení nacházející se v provincii Qom, jižně od Teheránu. Mluvčí místního krizového štábu potvrdil, že „agresor opět zaútočil na jaderné zařízení Fordo“.

před 7 hodinami

Íránské jaderné zařízení Fordo

Konec íránských snah o jadernou bombu? Americký útok mohl naopak vše zhoršit, odhalila analýza

Americký útok na íránská jaderná zařízení, který prezident Donald Trump označil za „spektakulární vojenský úspěch“, sice způsobil rozsáhlé škody, ale zároveň může paradoxně urychlit ambice Teheránu získat jadernou zbraň. Analýza CNN poukazuje na to, že i když byly klíčové íránské jaderné komplexy silně zasaženy, neznamená to konec hrozby. Naopak – mohlo dojít k jejímu prohloubení.

před 7 hodinami

Ilustrační fotografie.

V hlubinách Francie tiká časovaná bomba. Může zasáhnout miliony lidí ve střední Evropě

Pod poklidným povrchem bývalého dolu Stocamine v alsaském městečku Wittelsheim leží ekologická časovaná bomba. V podzemí se nachází přibližně 42 000 tun nebezpečného odpadu – chemikálií, těžkých kovů i toxických látek, které by v případě úniku mohly kontaminovat jednu z největších podzemních vodních nádrží Evropy. Ta zásobuje pitnou vodou obyvatele Francie, Německa i Švýcarska.

před 8 hodinami

Hormuzský průliv

Íránská zbraň proti USA: Co by nastalo, kdyby Teherán uzavřel Hormuzský průliv?

Aktuální eskalace konfliktu mezi Izraelem a Íránem, vyvolaná izraelským úderem na íránská jaderná zařízení a později i na ropnou infrastrukturu, opět vnesla do světové debaty otázku uzavření Hormuzského průlivu. Toto úzké mořské hrdlo, oddělující Perský záliv od Arabského moře, je považováno za nejdůležitější světový bod pro tranzit ropy. Přes tento koridor denně proudí přibližně pětina celosvětové spotřeby ropných produktů, což z něj činí klíčový strategický cíl, jehož ohrožení by mělo okamžité dopady pro globální ekonomiku.

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

včera

Pentagon mírní Trumpovo nadšení: Jestli jsme zničili íránský jaderný program nevíme

Spojené státy zasáhly tři íránská jaderná zařízení v rámci operace „Midnight Hammer“, ale obranné velení zatím nemá jasno, zda byl cíl útoku – zničení íránských kapacit k výrobě jaderné zbraně – skutečně naplněn.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy