Zeman se na Pražském sešel s bulharským prezidentem Radevem, odsoudili ruskou agresi na Ukrajině

"Kategoricky odsuzujeme ruskou agresi na Ukrajině. Narušuje ustálený mezinárodní řád, desetiletí vytvářenou architekturu bezpečnosti v Evropě," uvedl Radev. Agrese podle něho vyžaduje jednotnou odpověď NATO a EU a novou koncepci aliance se zaměřením na východní křídlo. "Chceme budovat naše obranné kapacity a diskutovali jsme, jak bychom to mohli udělat lépe společným úsilím," dodal bulharský prezident.

Zeman zdůraznil, že hlavy obou států hodnotí ruskou agresi na Ukrajině naprosto shodně. "Včetně toho, že oba jsme vyjádřili údiv nad tím, jak velký byl rozdíl mezi reklamou ruské armády a jejími reálnými výsledky," poznamenal český prezident. Podotkl rovněž, že za paradoxní pokládá to, že Rusové mluví o slovanském bratrství, přičemž zastavili dodávky zemního plynu Polsku a Bulharsku. Ruská plynárenská společnost Gazprom toto rozhodnutí z konce dubna zdůvodnila tím, že místní plynárenské podniky PGNiG a Bulgargaz odmítly za plyn platit v rublech, jak Moskva požaduje.

K navrhovanému novému balíku protiruských sankcí EU, který obsahuje embargo na dovoz ruské ropy, Radev podotkl, že sankce musí být efektivní a "nesmí škodit našim sociálním a ekonomickým systémům". "Zastavení dodávek ropy se neodrazí dobře v našich ekonomikách. Musíme být velice pozorní, jak budeme uplatňovat tyto sankce a dívat se i na specifika jednotlivých zemích," uvedl bulharský prezident.

Evropská komise v šestém balíku sankcí navrhla zastavit dovoz ropy z Ruska do konce roku. Přechodné období zatím mají mít Česko, a to do poloviny roku 2024, pro Maďarsko a Slovensko by pak platilo až do konce téhož roku. Podle Zemana se zdá, že se k odkladu připojí i Bulharsko.

Oba prezidenti mluvili také o vztazích obou zemí, Zeman je označil za excelentní a o Radevovi mluvil jako o svém příteli. Radev zase poukazoval mimo jiné na podle něho rekordní obchodní výměnu mezi oběma zeměmi. Věříme, že společně dosáhneme mnohem více v řadě důležitých oblastí společnými investicemi a projekty například v inovacích, informačních technologiích v automobilovém a v obranném průmyslu, uvedl bulharský prezident.

Radev se vyjádřil rovněž ke klimatickým cílům Evropské unie, jejich dosažení není podle něho možné bez podmínek pro rozvoj jaderné energetiky. "Nesmíme připustit chybu, abychom šli příliš dopředu do moderních obnovitelných technologií a abychom naše základní výrobní možnosti likvidovali. Je to například uhlí, je to výroba energie z plynu," uvedl.

"Česká republika plně podporuje vstup Bulharska do schengenského prostoru," zdůraznil Zeman. Radev mu za konzistentní podporu poděkoval. Český prezident dále uvedl, že hlavy obou států vyjádřily určité znepokojení na tím, že na Balkáně stále ještě přetrvává islámský fundamentalismus, který znesnadňuje integraci tamních zemí do Evropské unie.