Předsednictví unii vláda zvládla, míní experti. Řekli, co jí naopak nešlo

Celkově dostalo předsednictví průměrnou známku 1,8. Diplomaté a úředníci působící v Praze, Bruselu a dalších sídelních městech EU si nejčastěji vysloužili známku 1, tedy výborně. Čeští politici pak měli průměr 2,2. Známku 5 předsednictví neudělil nikdo, čtyřku dvě procenta expertů.

Podle ředitele AMO Víta Dostála Česko provedlo Evropu těžkými časy dobře. "Ukázalo se, že český hlas se počítá a že své úkoly umíme zvládnout. I díky českému předsednictví dnes víme, že Evropa kvůli ruské agresi v zimě nezmrzne. Stejně tak pokračovala důležitá evropská pomoc Ukrajině, díky které jsme i my v Česku relativně v bezpečí," uvedl.

Česko ale podle něj neřešilo jen aktuální krize, ale i problémy zítřka - klimatickou krizi a rozdělení peněz na boj s ní nebo předcházení závislosti Evropy na autoritářských režimech.

Politici nejčastěji obdrželi známku 2. Podle Petra Kanioka z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně kabinet o předsednictví skoro mlčel a jeho potenciál nevyužil. "Je to škoda, protože předsednictví dokazovalo, že jak česká politika, tak státní správa a diplomacie má řadu schopných lidí, kteří jsou schopni dosáhnout velkých věcných úspěchů," uvedl.

Vít Novotný z Centra evropských studií Wilfrieda Martense v Bruselu míní, že dnešní diplomacie nejen že napravila špatný dojem z prvního českého předsednictví v roce 2009, ale nad očekávání dobře také vedla blok v těžké době. Zahraniční analytici ocenili zaměření na důležitou krizovou agendu, zejména energetiku, ale také zásluhu na zachování evropské jednoty a solidarity.

"Myslím, že české předsednictví si vedlo skvěle, když se mu podařilo prosadit některé velmi složité balíčky (plynový balíček, klimatický balíček, podpora Ukrajiny)," poznamenala Georgina Wrightová, ředitelka evropského programu Institutu v Montaigne v Paříži. Češi jsou podle ní důvěryhodnými vyjednavači.

"Odvrácenou stranou je však to, že málokdo mimo EU bublinu si tyto úspěchy spojí s Českou republikou nebo porozumí vlivu, který Česko má na podobu unijních textů," doplnila s tím, že v prezentování svých úspěchů před zbytkem Evropy není Česko tak zdatné jako uzavírání dohod ve výboru velvyslanců členských zemí EU v Bruselu.

Ředitel sociologického ústavu STEM Martin Buchtík míní, že předsednictví se nepotýkalo se skandály a nikdo se na mezinárodní úrovni neztrapnil. Kromě odborníků na evropské záležitosti mezi hodnotiteli byli například bývalý náčelník generálního štábu Jiří Šedivý nebo molekulární biolog Libor Grubhoffer.