Prezidentská kancelář vede dokumenty k zastavení stíhání Zemanových spolupracovníků v tajném režimu

Deník N v lednu napsal, že Zeman loni požádal premiéra Petra Fialu (ODS) o spolupodpis abolice, která by znemožnila zahájit případná stíhání v kauzách skartace vrbětické zprávy a úniků informací Bezpečnostní informační služby (BIS) na Hrad. Premiér mu ale nevyhověl. Zeman nedávno uvedl, že Fialu o nic takového nežádal.

Podle Seznamu Zpráv, který o spisy požádal hradní kancelář na základě informačního zákona, není ale možné detaily Zemanova dopisu zjistit, protože jsou v režimu "Tajné". Z Pelikánova odůvodnění, proč informace o dokumentech nelze poskytnout, podle webu rovněž vyplynulo, že obě Zemanovy žádosti o abolici nebyly na právním a legislativním odboru, který eviduje spisy týkající se udělení milostí nebo zastavení stíhání na Hradě, ale ležely v tajné spisovně pod značkami T 15 2022/OST-OLT a T 16 2022/OST-OLT.

"Zároveň bylo ověřeno, že další obdobné dokumenty v záležitosti abolice nejsou ani v tajné spisovně uloženy," stojí podle serveru v odpovědi Hradu na žádost Seznamu o vydání dokumentů.

Zeman v reakci na informace Deníku N koncem ledna řekl, že může zodpovědně prohlásit, že ani v případě skartace materiálů, ani v případě věci kolem BIS premiéra o žádnou abolici nepožádal. "Z toho prostého důvodu, že v těchto dvou věcech neprobíhá, pokud alespoň vím, žádné trestní stíhání. A abolice je zastavení trestního stíhání," řekl Zeman. "Neexistuje-li trestní stíhání, není co zastavovat," dodal.

Policie loni vyšetřovala několik kauz, které se bezprostředně týkaly prezidentské kanceláře. V prvním případě se zabývala skartováním tajné zprávy o ruském zapojení do výbuchů ve Vrběticích, ve druhém šlo podle Deníku N o podezření, že důstojník BIS vynášel prezidentovi utajované skutečnosti o údajných odposleších jeho okolí.