Sněmovna bude novelu zákona o zakázkách schvalovat až 24. března

Místopředsedkyně Sněmovny Klára Dostálová (ANO) však upozorňovala, že Evropská komise takto striktní přístup neumožňuje. Proto v druhém čtení doplnila svůj návrh, který umožňuje uchazeči prokázat, že se nedopustil střetu zájmů.

Vládní novela má hlavně zamezit firmám odsouzeným za pojistný podvod v přístupu k veřejným zakázkám. Vláda ve zdůvodnění této změny uvádí, že skutková podstata tohoto činu je srovnatelná s úvěrovým či dotačním podvodem a je ve veřejném zájmu zabránit dodavatelům odsouzeným za tento trestný čin v účasti v zadávacím řízení.

Více se omezí přístup k zakázkám pro firmy odsouzené za další činy, například za korupci. Vybraní dodavatelé podlimitních zakázek budou muset prokazovat čestným prohlášením, že jsou způsobilí a že nebyli odsouzení za zákonem stanovené trestné činy. Podle České asociace pojišťoven se pojistným podvodem rozumí jednání, kterého se dopouštějí fyzické nebo právnické osoby za účelem získání prospěchu nebo obohacení se na úkor pojišťovny. Jednotlivcům za něj může hrozit až deset let.

Zákon také podle dřívějšího vyjádření ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše (Piráti) upraví povinnost prokazovat kvalifikaci tak, aby společnosti tvořící koncerny nemohly se trestní odpovědnosti vyhnout. Podle Bartoše má nově platit, že pokud bude společnost v rámci koncernu odsouzena k zákazu účasti na veřejném tendru, nebude se moci na zakázce podílet, i když ji získá její sesterská společnost.

Michálek také navrhuje, aby zadavatelé mohli vyloučit uchazeče, který neplní povinnost zveřejňovat účetní výkazy. Ministr Bartoš navrhuje, aby ČR mohla v některých případech vystupovat jako celek a aby jednotlivé resorty mohly společně využívat vysoutěžené zakázky, například v případě informačních technologií.

Předloha má podle vlády hlavně odstranit nedostatky, na které se přišlo během fungování současného zákona z roku 2016. Měla by také zjednodušit administrativu spojenou se zakázkami u zadavatelů i na straně firem.