KGB se kultura v ČSSR nelíbila. Byla nespoutaná a protisovětská

Opakovaně a se zřejmou frustrací dokumenty KGB upozorňují třeba na mizivou návštěvnost, kterou v tehdejší ČSSR ve srovnání se západní konkurencí zaznamenávaly sovětské filmy. "V pražských kinech je při promítání sovětských filmů přítomno pět až deset lidí," uvádí například oznámení z Československa, které Mitrochin datoval rokem 1980.

Popisuje také praxi, kdy lístky na sovětské filmy kupují odborové organizace, které je pak zadarmo rozdávají svým členům, nebo kdy promítání dopoledne povinně navštěvuje školní mládež a večer vojáci základní služby.

Snaha o plnou pokladnu, ústupky měšťáckému vkusu publika, ale také "nepřátelské úmysly" stály podle sovětské tajné služby za tím, že na plátnech československých kin před sovětskými filmy dostávaly přednost americké akční trháky.

Jiná zpráva uvádí, že v roce 1976 příjem z promítání sovětských filmů na Slovensku dosáhl 2,9 milionu tehdejších korun, zatímco za západní filmy tam lidé utratili 29,3 milionu. Stejný dokument tvrdí, že sovětské filmy a filmy ze zemí socialistického bloku jsou promítané "ve druhořadých kinosálech s menším počtem míst i promítacích časů".

Jeden ze záznamů také upozorňuje na pražské divadelní představení Venušin vrch Ivy Procházkové, které prý bylo "v zásadě zaměřené proti KSČ". Podobně "ideově závadný podtext" měla podle sovětské tajné služby jedna z inscenací bratislavské Nové scény.

"Byly pozorovány pokusy využívat divadla k podněcování protisovětských nálad u obyvatelstva. Režiséři často do dialogů v představení vkládají ruská slova, vznikají tak dvojsmysly," psali agenti KGB. Nelíbilo se jim ani divadelní zobrazování sovětských vojáků jako nekultivovaných, špatně oblečených a hrubých.

Zvláštní pozornost KGB věnovala v Československu chování "svých", tedy sovětských umělců. Hostování moskevského divadla Leninského komsomolu mělo v roce 1978 prý sice žádoucí uměleckou úroveň a herci předvedli "zralé a mistrovské výkony", problémem však byla tisková konference. Režisér Mark Zacharov totiž v odpovědi na otázku, jaký současný československý film má nejraději, jmenoval Přelet nad kukaččím hnízdem Miloše Formana. "Forman emigroval v roce 1968," uvádí KGB.