V Praze odkryli masový hrob. Obsahuje kosti umučeného kněze Toufara?

Ostatky nyní budou zkoumat antropologové, výsledky mají být známy do půl roku. Exhumace je nutná pro Toufarovo blahořečení. Proti exhumaci se už dříve ohradilo Sdružení bývalých politických vězňů. Kněze obvinila komunistická státní bezpečnost ze zinscenování takzvaného číhošťského zázraku, v únoru 1950 zemřel na následky mučení.

"Exhumace proběhla, vyzvednuté ostatky budou dále antropologicky analyzovány," uvedla Vorlíčková s tím, že identifikace ostatků ze společných hrobů je vždy obtížná. Ostatky, které nebudou patřit knězi, budou pohřbeny v rakvi. Exhumace je společnou akcí hlavního města a královéhradecké diecéze.

Sdružení bývalých politických vězňů se obává, aby exhumací knězových ostatků nebyl snížen význam ostatních obětí komunismu uložených v hrobě. Naopak Konfederace politických vězňů České republiky s ním souhlasila a vyjádřila přesvědčení, že se tím nenaruší úcta ke všem ostatním obětem komunismu, jejichž pozůstatky se nacházejí v blízkosti těch Toufarových.

Římskokatolický kněz Josef Toufar je jednou z nejznámějších obětí komunistické státní bezpečnosti v rámci tažení proti církvi.

Číhošťský zázrak

Číhošťský zázrak je událost, ke které došlo v obci Číhošť na přelomu let 1949 a 1950. Při mši svaté o 3. adventní neděli 11. prosince 1949 se několikrát během kázání místního faráře Josefa Toufara pohnul asi půl metru vysoký kříž nad svatostánkem na hlavním oltáři místního kostela Nanebevzetí Panny Marie. Sám farář se o události dozvěděl od farníků až několik dní poté. Poté při mši v katolickém kostele o třetí adventní neděli se opět při Toufarově kázání údajně několikrát pohnul kříž na hlavním oltáři. Dodnes neobjasněný úkaz se prý později ještě opakoval. Toufara zatkla StB a mučila ho. Ztýraný kněz poté zemřel v nemocnici v Praze. 

Vládnoucí komunistická moc označila "zázrak" za podvod, který měl být součástí protistátního spiknutí katolické církve, a případ využila k útokům na církevní kruhy. Vyšetření číhošťského zázraku svěřily špičky totalitní moci takzvané Instruktážní skupině StB, která v lednu 1950 faráře Toufara zatkla a poté se ho snažila ve valdické věznici na Jičínsku přinutit k přiznání, že pohyb kříže sám zinscenoval.

Po krutém mučení vyšetřovatelé nakonec 23. února kněze přiměli, aby podepsal protokol, v němž se k činu přiznal. Kněz zemřel dva dny nato, 25. února 1950, na následky prasklého žaludečního vředu v nemocnici v Praze, kam jej převezli z valdického vězení.

V roce 1968 řekl při vyšetřování Toufarovy smrti doktor František Mauer: "Při operaci Josefa Toufara jsem tehdy asistoval. Dělali jsme všechno, co bylo v lidských silách, ale toho člověka nebylo možno zachránit. Byl neobyčejně surovým způsobem utlučen k smrti. Řekl bych - jasná vražda!." Pochován byl do společného hrobu v pražských Ďáblicích pod falešným jménem Zouhar, příbuzným byla jeho smrt oznámena až v roce 1954.