Maďar, Filipínec nebo Afričan? Svět řeší, kdo by mohl být příštím papežem, tady jsou favorité

Papež František dlouhodobě trpěl zdravotními problémy, včetně nedávné těžké plicní infekce, a spekulace o jeho nástupci probíhaly již řadu let před jeho smrtí. Mnoho kardinálů mezitím bylo označováno za „papabile“, tedy možné kandidáty na papežský stolec. Kdo jsou podle webu The Independent ti, kteří mají největší šanci stát se 267. hlavou katolické církve?

Kardinál Pietro Parolin
Sedmdesátiletý italský kardinál Parolin působí od roku 2013 jako státní sekretář Vatikánu – tedy v podstatě jako premiér. Je považován za umírněného pragmatika, který se nekloní ani k levému, ani k pravému křídlu církve. V rozhovorech často apeluje na globální mír a vyváženost. Jeho diplomatické zkušenosti a středová pozice z něj činí silného kandidáta.

Kardinál Péter Erdő
Dvaasedmdesátiletý maďarský kardinál je hlasem konzervativního křídla církve. Bývalý předseda Rady evropských biskupských konferencí se staví proti přijímání rozvedených ke svátostem a odmítá přirovnávání azylové politiky k milosrdenství. Jeho hluboká zbožnost a konzervativní postoje by mohly oslovit tradiční kardinály.

Kardinál Luis Antonio Tagle
Tagle, 67letý Filipínec, by se mohl stát prvním asijským papežem. Je blízký liberálnímu přístupu papeže Františka a hájí otevřenější přístup vůči LGBTQ komunitě, svobodným matkám a rozvedeným věřícím. Jeho citlivý jazyk a pastorační přístup z něj dělají favorita progresivního křídla.

Kardinál Matteo Zuppi
Italský kardinál a předseda Italské biskupské konference byl Františkem jmenován kardinálem v roce 2019. Je známý pro své mírové mise na Ukrajině a v USA a otevřenější postoj k LGBT otázkám. V pastorační oblasti prosazuje dialog a vstřícnost, což ho činí blízkým pokračovatelem Františkova odkazu.

Kardinál Raymond Leo Burke
Tento 75letý Američan je výrazným představitelem tradicionalismu. Silně vystupuje proti liberalizaci církevních doktrín, odmítá svátosti pro rozvedené a ostře kritizuje postoje církve k homosexualitě. V minulosti se střetl i s papežem Františkem kvůli jeho otevřenosti.

Kardinál Peter Turkson
76letý Ghaňan Turkson je jedním z nejviditelnějších afrických kandidátů. Podporuje sociální spravedlnost a kritizuje neoliberální kapitalismus, ale v teologii je velmi konzervativní – odmítá kondomy i homosexuální vztahy. Byl kandidátem i při minulé volbě, ale od té doby jeho podpora narostla.

Kardinál Robert Sarah
Guinejský 79letý kardinál Sarah je další konzervativní kandidát z Afriky. Jeho hlas je slyšet od roku 2001 a v minulosti býval považován za jednoho z hlavních favoritů. Je odpůrcem reforem Druhého vatikánského koncilu a výrazným kritikem LGBTQ práv. Oceňuje ale islám jako mírumilovné náboženství, zvláště z perspektivy své rodné země.

Kardinál Marc Ouellet
80letý Kanaďan Ouellet už nemůže hlasovat, ale formálně zůstává ve hře. Hovoří sedmi jazyky a v minulosti patřil mezi vůdčí hlasy pro reformu církve po sexuálních skandálech. Jeho šance však zásadně snížilo obvinění ze sexuálního obtěžování z roku 2022.

Kardinál Vincent Nichols
Britský kardinál Nichols je nejvýše postaveným představitelem katolické církve ve Spojeném království. Je mu 79 let, tedy je těsně pod věkovým limitem. Má vyrovnané postoje, vyhýbá se kontroverzím a mohl by se stát kompromisním kandidátem v případě patové situace. Jeho volba by znamenala prvního britského papeže od roku 1154.

Co se bude dít nyní?

Podle aktuálních pravidel se volebního konkláve mohou účastnit pouze kardinálové mladší 80 let – z celkových 252 kardinálů tak má právo hlasovat pouze 138. Volba probíhá v uzavřené Sixtinské kapli a každý den se konají čtyři hlasování. Nový papež musí získat dvoutřetinovou většinu. Tento proces obvykle trvá 15 až 20 dní.

Před námi je tak napínavé období plné spekulací, modliteb a očekávání. Bez ohledu na to, kdo nakonec vystoupí na balkón baziliky sv. Petra jako nový papež, bude stát před nelehkým úkolem vést církev v době rostoucích společenských rozdílů a výzev.