Praha - Prezident Miloš Zeman je připraven se v případě potřeby osobně vložit do případu českých dětí odebraných v Norsku. Uvedl to v prohlášení zveřejněném dnes na internetových stránkách Hradu.
Norské úřady odebraly českému páru syny v květnu 2011 po udání z mateřské školy o pohlavním zneužívání. Policie vyšetřovala otce chlapců a později i matku, vyšetřování ale zastavila a obvinění nepadlo. V únoru 2012 úřady rodiče zbavily práva na péči. Děti se dostaly ke stálým pěstounům, každé teď žije v jiné rodině. Matka může syny vidět dvakrát ročně po dvou hodinách. Norské soudy její odvolání odmítly, loni v listopadu se obrátila na Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku, který stížnost zamítl jako nepřípustnou.
Matka i synové Michalákovi mají české občanství, chlapci Denis a David se však podle dostupných informací narodili v Norsku a hovoří pouze norsky. Vzhledem k tomu, že Česká republika není účastníkem řízení, dostávají tuzemské úřady informace pouze zprostředkovaně.
Ministerstvo zahraničí matce již dříve doporučilo, aby se znovu obrátila na norský soud s žádostí o revizi případu. Prezident Zeman má přitom informaci, že matka zatím nevyčerpala všechny standardní právní možnosti. "Pevně věřím, že jich paní Michaláková využije a že norské soudy rozhodnou rychle, nestranně a spravedlivě a že se brzy dočkáme šťastného konce tohoto nelehkého případu," uvedl v prohlášení.
Související
Zeman napíná Česko ohledně další kandidatury. Mohou za to i pravidla
Schillerové zkritizoval rozpočet i Zeman. Připomněl zrušení superhrubé mzdy
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Rusové mají nový cíl. Opakovaně útočí na klíčový ukrajinský závod
před 3 hodinami
Trumpova "největší dohoda v historii" se rozpadá. Nikdo s ní nechce mít nic společného
před 4 hodinami
OpenAI má další problém. AI ChatGPT sama od sebe zveřejnila desítky obrázků uživatelů
před 5 hodinami
Ukrajinské drony zasáhly průmyslový závod na zpracování ropy na jihu Ruska
před 7 hodinami
Mohl být schodek státního rozpočtu nižší? Havlíček prozradil, za jakou cenu
před 7 hodinami
Velkou cenu Ázerbájdžánu ovládl George Russell, nad Verstappenem zvítězil ani ne o sekundu
před 8 hodinami
Za nedávným útokem v Mnichově stojí buňka ruské vojenské rozvědky sídlící na Slovensku
před 9 hodinami
Pozvání Putina na summit G20 tříští Evropu. Z Německa zní nesouhlas i naděje
před 11 hodinami
Bílý dům se rozhodnutí soudu nepodřídil. CNN nepustil do prezidentského speciálu Air Force One
před 12 hodinami
Britská televize otevřela Pandořinu skříňku. Simulovala hybridní útok ze strany Ruska, odhalila fatální nepřipravenost
před 13 hodinami
Nebyla to jen Austrálie. Umělá inteligence se pokoušela zasáhnout desítky úřadů, přiznala OpenAI
před 14 hodinami
Írán navrhnul USA dohodu o otevření Hormuzského průlivu. Trump ji odmítl
před 16 hodinami
Počasí bude příjemné i po víkendu. Babí léto má pokračovat
včera
Metro čeká třídenní výluka. Praha využije prodlouženého víkendu
včera
Policie žene podezřelé z prosincové vraždy na Šternbersku k soudu
včera
Je to odpovědné řešení, říká Juchelka o dvou tisících pro důchodce
včera
Policie vyšetřuje epidemii salmonely na pražské škole. Sazba jsou až dva roky
včera
Smrtící mix několika látek. Koroner odtajnil, proč zemřela Hayden Panettiere
včera
Čas nakoupit se krátí. Obchody se během dnů volna podřídí zákonu
včera
Politico: Evropa Trumpovu Radu míru odmítala, teď s ní začíná spolupracovat
Evropské státy začínají podle webu Politico postupně spolupracovat s takzvanou Radou míru, kterou k řízení a obnově Pásma Gazy vytvořil Donald Trump. Ačkoliv evropské země tento orgán původně odmítaly, současné humanitární potřeby je nutí k účasti na společných projektech. Evropská komise přistupuje ke spolupráci opatrně, neboť ambiciózní plány na demilitarizaci a rekonstrukci enklávy zůstávají do značné míry pouze na papíře. I přes skepsi a nepokojenost však evropští diplomaté uznávají, že orgán představuje významnou politickou sílu úzce propojenou s klíčovými americkými spojenci.
Zdroj: Libor Novák