Kariéru dcer Gross (†45) už sledoval z lůžka. Bude jim moc chybět

Kariéru dnes dvanáctileté Natálky pomáhal Gross rozjíždět ve spolupráci s mocnými bossy uměleckého světa, se kterými se rodina přátelila.

Když ale Natálka začala sklízet úspěch a potlesk publika, tátu začala ničit zlá amyotrofická laterální skleróza. Na některá představení své dcery chodil s ochrnutou rukou, pak ho doslova přinesli do lože. Nakonec už na tom byl zle a nemohl nikam chodit. Natálce tleskali, ale on už nemohl opustit lůžko.

Natálka Grossová se poprvé představila v muzikálu Bídníci, hrála zde roli Cosetty. "Maminka mě podporuje a třeba když se jí něco úplně nelíbí nebo chce, abych něco udělala líp, tak mi to řekne. Rodiče někdy v hledišti brečí. Třeba když zpívám ty smutné písničky," chlubila se Natálka v rozhovoru pro MF Dnes.

Co je Amyotrofická laterální skleróza (ALS, Lou Gehrigova choroba)?

Nemoc způsobuje degeneraci a ztrátu buněk centrální nervové soustavy, které ovládají vůlí ovlivnitelné svalové pohyby. Mozek není schopen ovládat většinu svalů a pacient je paralyzován, při zachování psychických a mentálních schopností. Příznaky počínající choroby jsou svalová slabost, zvláště v rukou a nohou, a postižení řeči, polykání a dýchání.

Onemocnění získalo pojmenování po slavném baseballovém hráči týmu New York Yankees, Lou Gehrigovi, u něhož byla ALS diagnostikována v roce 1939.

Nemocí, která se nejčastěji objevuje u lidí ve věku mezi 40 až 70 lety, podle vědců trpí šest ze 100.000 lidí, ročně se na tento počet osob zjistí dva nové případy. ALS postihla například slavného britského astrofyzika a matematika Stephena Hawkinga nebo amerického kytarového virtuosa Jasona Beckera. Podle spekulací médií touto nemocí v současnosti trpí také plzeňský fotbalista Marián Čišovský.

Nemoc, na niž není lék, obvykle vede během dvou až pěti let k úmrtí pacienta. Čeští vědci zjistili, že příznivý účinek na průběh tohoto neurodegenerativního onemocnění mohou mít kmenové buňky kostní dřeně. Podle publikovaných výsledků zpomalilo podání lidských kmenových buněk kostní dřeně do mozkomíšního moku v páteřním kanálku u laboratorních zvířat ubývání svalstva a zvýšilo počet přežívajících motorických neuronů, jež inervují kosterní sval.